Vědci spolu s Milošem Bartákem v Antarktidě uspěli
Konec rozhovoru
Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 11. března 2009 do 11:25
OTÁZKA:
pokolikáté jste vy byl na antarktidě? a chystáte se příště zase, nebo vás láká bádat jinde?
anonym
ODPOVĚĎ:
V Antarktidě jsem byl letos posedmé. V současné době běží na ostrově Jamese Rosse dlouhodobé projekty, takže za rok bych se měl do Antarktidy zase vrátit. Jako další část českého polárního programu budu mít letos v létě pracovní pobzt na Špicberkách.
11.3.2009 11:09
OTÁZKA:
jaké jste měli spojení se světem? psali jste do novin zprávy - měli jste internet?
Pepa
ODPOVĚĎ:
Spojení fungovalo v omezené míře prostřednictvím satelitu a formou e-mailové pošty, takže jsme do ČR posílali i fotografie. Ta omezení komunikace byla dána především výší komunikačních poplatků, takže jsme se omezovali pouze na oficiální zprávy a krátkou profesní a osobní poštu.
11.3.2009 11:11
OTÁZKA:
máte po expedici nějaké zdravotní následky?
A.
ODPOVĚĎ:
Ne.
11.3.2009 11:11
OTÁZKA:
Která nejhorší věc na člověka na Rossově ostrově čeká?
Alena
ODPOVĚĎ:
Nejhorší by pravděpodobně byl nějaký zdravotní úraz, který by se přihodil v nějaké vzdálené části ostrova nebo na moři, a kteý by vyžadoval rychlé lékařské profesionální ošetření. Nic takového se nepřihodilo, takže jsme se do ČR vrátili všichni celí a zdraví.
11.3.2009 11:13
OTÁZKA:
neměli jste už mezi sebou "ponorku", jak to známe z filmů o výpravách? :)
Eva
ODPOVĚĎ:
Ne, neměli. Expediční tým byl tvořen lidmi, kteří v převážné míře již měli nějakou polární nebo horskou expedici za sebou. Takže ti velmi dobře vědí, jak se chovat na expedičních pobztech. Žádné krizové nebo "ponorkové" okažikz se proto nepřihodily.
11.3.2009 11:15
OTÁZKA:
můžete nám nějak přiblížit, jaké jsou rozdíly v běžném životě tady a ve velkých mrazech na antarktidě? museli jste třeba upravit stravu, nebo jak to bylo s chozením na záchod, a podobně...
anonym
ODPOVĚĎ:
Teploty na ostrově Jamese Rosse v okolí naší stanice jsou přibližně takové jako během "průměrné" zimy u nás v ČR. Rozdíl (a to veliký) je v tom, že v Antarktidě vane neustále silný vítr, který, společně s vlhkostí vzduchu, snižuje "pocitovou" teplotu až o deset i více stupňů. Takže se vyplatí velmi dobré, vícevrstevné oblečení, dobré obutí a vitamínové, minerálové doplňky stravy (to proto, že pijeme místní potoční vodu, která je prakticky bez minerálů).
11.3.2009 11:18
OTÁZKA:
máte pěkné fotografie na webu, určitě nejsou jediné, co jste pořídili - nechystáte třeba výstavu, nebo přednáškový cyklus?
Klárka
ODPOVĚĎ:
Určitě ano. V tuto chvíli Vám však nemohu říci přesné termíny a místa přednášek či výstav. Určitě několik přednášek se uskuteční na půdě Masarykovy univerzitz v Brně. V celostátním měřítku se připravuje naučně-populární publikace o Antarktidě a o českém antarktickém programu. V této knize bude hojnost fotografií.
11.3.2009 11:20
OTÁZKA:
Nejen praci ziv je clovek. Jak vypada zabava v Antarktide?
Jirka
ODPOVĚĎ:
V tarktidě během expedice moc volného času není. Přesto v období vichřic, kdy vás počasí doslova nepustí ven ze stanice, jsme si večer promítly asi 4 nebo 5 filmů z DVDček a taky jsme oslavili několikery narozeniny členů expedice, které připadly na leden či únor.
11.3.2009 11:22
OTÁZKA:
jakou největší zimu jste na vlastní kůži zažil, a jak jste se s tím musell vypořádat?
Luboš
ODPOVĚĎ:
Podobně, jak jsem už odpovídal na jeden z předchozích dotazů, musím říct, ža absolutní teplota není v Antarktidě až tak důležitá - i když několik desítek stupňů pod nulou jistě výrazně pocítíte. V té části Antarktidy, kde pracovala naše expedice je nejdůležitější ona "pocitová teplota", která je daná především okamžitou rychlostí větru a vzdušnou vlhkostí. V této kombinaci jsem zažil asi největší pocit zimy na Větrné mesetě, stolové hoře hodné toho jména, kde díky větru a nízké oblačnosti bylo opravdu velmi nevlídno.
11.3.2009 11:26
OTÁZKA:
viděli jste polární záři? jak byste to středoevropanovi popsal?
Karel
ODPOVĚĎ:
Ne, neviděli. Měli jsme však štěstí na jiný atmosférický jev: viděli jsme (já sám snad vůbec poprvé v Antartidě) duhu. Vzácnost duhy v Antartidě tkví v tom, že se díky převážně chladnému a suchému vzduchu vyskytuje jen velmi zřídka a to jenom v takzvané přímořské (maritimní) antarktidě, kde se mohou srážky sporadicky vyskytovat v podobě deště.
11.3.2009 11:28
OTÁZKA:
Dobrý den, je v Antarktydě poznat globální oteplování nebo není? Případně jak?
Karel
ODPOVĚĎ:
To je velmi složitá otázka, která se, navíc, díky omezeným možnostem on-line rozhovoru nedá vyčerpávajícím způsobem zodpovědět. Stručně řečeno lze říci že globální změna klimatu Země se projevuje lokálně, v Antarktidě například nárůstem průměerných teplot vzduchu v oblasti Antarktického poloostrova. To lze doložit přímými měřeními, a proto oteplení vzduchu v této obalsti je fakt. Nepřímé důkazy, jako je například ústup pevninských ledovců nabo zmenšování ploch sněžných polí sice na ostrově Jamese Rosse pozorujeme, ale zda jde o projev lokální změny klimatu nebo jde o pouhou meziroční variabilitu budeme moci říci až za několik sezón pozorování. Jen pro úplnost: střed antarktického kontinentu se naopak (v měřítku posledních 50ti let) ochlazuje.
11.3.2009 11:33
OTÁZKA:
Může se obyčejný člověk na Antarktydu dostat a jak? Prostě na výlet.
BBK
ODPOVĚĎ:
V dnešní době existuje mnoho komerčních turistických agentur, které, tu za relativně levnou, tu naopak za velmi vysokou cenu nabízejí turistické "expedice" do různých částí Antarktidy. Tyto expedice mají různou délku (od 4 dnů v Antarktidě až po několik týdnů), liší se místem a také způsobem přepravy. Nejčastější jsou lodní expedice, které vás dostanou například do okolí hnízdišť tučňáků ale také Vám dají (někdy)poznat "krásy" Drakeva průlivu, který je, ne náhodou, považován za jedny z nejbouřlivějších mořských vod na světě.
11.3.2009 11:37
OTÁZKA:
Zdravím. Jaké jsou na Antarktydě holky?
marek
ODPOVĚĎ:
Ženy v Antarktidě běžně pracují na stanicích s celoročním provozem. V naší letošní expedici byla jediná žena, hydrobioložka Linda Nedbalová. Pokud vás zajíma její profese a program během letošní expedice, odkazuji Vás na její webové stránky na univerzitě v hlavním městě - ty jistě prostřednictvím nějakého vyhledavače najdete.
11.3.2009 11:41
OTÁZKA:
Dobrý den, rád bych se Vás zeptal na Váš vůbec největší zážitek z letošního pobytu na Antarktidě...
Lubomír
ODPOVĚĎ:
Víte, ono je těžké najít a vybrat nějaký "největší" zážitek. To proto, že je jich jednak mnoho a jednak proto, že jsou navzájem nesouměřitelné. Mohu Vám proto jen popsat několik výjimečných zážitků, mezi které patří například průzkum a odebírání vzorků vegetace ze skalního vodopádu spadajícího z hory Lachman Crags. Protože jsem vzorky odebíral koncem února, byl již celý vodopád zamrzlý a tvořil opravdu divukrásné ledové útvary na skalní stěně. To byl mimořádně silný zážitek. Profesně silné zážitky jsou ty, kdy se Vám práce daří a získáváte odborná data bez překážek, kterých je na Antarktidě nepočítaně. Z tohoto pohledu patří k nejsilněším zážitkům, že máme roční data o mikroklimatu experimentálních komor (pro měření reakce rostlin a mikroorganismů na experimentální oteplení) z extrémní lokality poblíž ledovce Davis Dome - tam není nikdy jednoduchá práce díky drsnému počasí.
11.3.2009 11:47
OTÁZKA:
Jak dlouho expedice trvala? A máte nějaký příjemný zážitek z této expedice?
Michal
ODPOVĚĎ:
Expedice pro většinu členů začala 25. prosince 2008 odletem z Prahy. Skončila 8.března večer tamtéž po příletu na letiště v Ruzyni. Kromě této skupiny byli součástí expedice i ornitologové, kteří odjížděli z ČR do Antarktidy začátkem prosince 2008 a vraceli se v polovině února 2009. Další skupinkou byla část geologů, ti přibyli do Antarktidy v polovině ledna a vraceli se v polovině února.
11.3.2009 11:50
| předchozí | 1 2 | další |
Upozornění
Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.
