Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


On-line rozhovor

On-line rozhovor s historikem Petrem Kourou

Historik Petr Koura
velikost textu:
vydáno 16.10.2007 12:58
Prokurátorka Ludmila Polednová, rozená Brožová patřila k těm, kteří před 57 lety poslali na smrt Miladu Horákovou. Nyní se za to ve svých 86 letech bude sama zodpovídat u soudu. Jaká byla její role v procesu a jaký význam může mít její současný soud se ptejte historika Petra Koura.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 16. října 2007 do 13:20

OTÁZKA: Pane Kouro, rád bych shlédl filmový nebo rozhlasový záznam procesu s M. Horákovou. Je možné ho někde sehnat, stáhnout, zakoupit? Děkuji maxvel
Historik Petr Koura ODPOVĚĎ: Filmový ani rozhlasový záznam procesu nelze bohužel zatím zakoupit. Momentálně se o jeho zpřístupnění širší veřejnosti snaží filmový režisér Martin Vadas ve spolupráci s Národním filmovým archivem. Projekce ovšem probíhají, pokud je zorganizují někteří aktivní lidé - například v Brně jej bylo možno vidět již dvakrát, na Filosofické fakultě a v Kabinetu múz. Praha v tomto ohledu poněkud zaostává (záznam byl promítnut na jaře v rámci festivalu Mene tekel), ale lze předpokládat, že v nejbližší době se nějaká projekce pro veřejnost uskuteční. 16.10.2007 13:05
OTÁZKA: Co tehdy měl prokurátorka Brožová na starosti? Ona rozhodovala o verdiktu? Bimbo
Historik Petr Koura ODPOVĚĎ: Ludmila Brožová byla jednou z prokurátorek, pokládala obžalovaným otázky a dle mého názoru demagogickým způsobem na ně útočila při soudním jednání. O verdiktu přímo nerozhodovala, ale zúčastnila se porad, kde se otázka rozsudků rešila. 16.10.2007 13:07
OTÁZKA: Dobrý den, zajímalo by mne jak po popravě Milady Horákové vypadal život její rodiny a jak žila její dcera. Hanka
Historik Petr Koura ODPOVĚĎ: Přeji taktéž dobrý den. Život Milady Horákové nevypadal ani před rokem 1949, kdy byla zatčena Státní bezpečností, nijak idylicky. Za první republiky bojovala za práva žen, byla aktivní členkou národně socialistické strany, za války vstoupila do protinacistického odboje (organizace Petiční výbor věrni zůstaneme), byla zatčena gestapem a do konce války vězněna v nacistických věznicích. Po válce jako poslankyně vystupovala především proti tendencím KSČ ovládnout veřejný prostor a politický život. 16.10.2007 13:10
OTÁZKA: dobrý den, myslíte, že soud opravdu prokurátorku potrestá? a nebo že se uplatní takové to " nejsme jako oni" barbora
Historik Petr Koura ODPOVĚĎ: Doufám, že soud rozhodne spravedlivě. Přál bych si, aby skutečně padl výrok, zda je vinna či nevinna. Výši případného rozsudku bych nechtěl komentovat, myslím, že to není to nejdůležitější. Nejdůležitější je, aby soud konstatoval, že komunistický režim a jeho aktivní přisluhovači se před 57 lety dopustili justiční vraždy. 16.10.2007 13:12
OTÁZKA: prý byly tresty již předem dohodnuté u "někoho nahoře". Ví se, kdo u tohoto byl. Díky a mějte se fajn jenda
Historik Petr Koura ODPOVĚĎ: O výši trestů u tzv. politických deliktů nerozhodoval tehdy soud, ale tak zvaná bezpečnostní komise Ústředního výboru Komunistické strany Československa. To bylo již popsáno v historické literatuře. U procesu s Miladou Horákovou se zachoval návrh prokuratury na udělení trestů, který byl komentován a upraven právě členy této bezpečnostní komise, a to ještě před zahájením procesu. Výše těch návrhů se takřka shodují s těmi vynesenými rozsudky. Bylo tedy opravdu již dopředu rozhodnuto "nahoře", celý proces bylo podle mého názoru jen divadlo. 16.10.2007 13:15
OTÁZKA: Opravdi si tehdy lidé příli smrt Horákové, nebo i ty dopisy soudy byly taky součástí divadla? Vaclav Koranda
Historik Petr Koura ODPOVĚĎ: Ta kampaň kolem procesu s M. Horákovou byla organizována ÚV KSČ, jak nedávno prokázala moje kolegyně Pavlína Formánková. Její článek o kampani vyjde v nejbližší době v časopisu Paměť a dějiny, který bude vydávat Odbor archiv bezpečnostních složek. Tam jsou citace z těch dopisů pracujících, zdá se, že skutečně žádali smrt pro obžalované, byli neuvěřitelně zmanipulovaní probíhající kampaní. 16.10.2007 13:17
OTÁZKA: Vazeny pane Koura, rad bych se Vas jako odbornika na tuto problematiku zeptal, zdali skutecne Dr. Horakova byla pouze onim obetnim berankem ci nepohodlnou osobou nebo byla castecne i vina. Nehodnotne prosim adekvatnost trestu, ale zajima me to o cem se nikde nehovori. Velice dekuji. Martin
Historik Petr Koura ODPOVĚĎ: Nerozumim prilis Vasi otazce. Jestli se ptate na to, jestli Milada Horakova a jeji druzi provadeli nejakou cinnost proti tehdy vladnoucimu totalitnimu rezimu, odpovidam ano. A myslim si, ze jim za to patri nase ucta. Ta cinnost byla velice podobna cinnosti za okupace - planovali napriklad, jake bude staopravni usporadani Ceskoslovenska v pripade, ze se komunisticky rezim zhrouti. Nejsem si vedom toho, ze by se o techto vecech nemluvilo. 16.10.2007 13:20
OTÁZKA: Jak tipujete výsledek soudu? Má podle vás nějaký smysl soudit 86letého člověka? Karel
Historik Petr Koura ODPOVĚĎ: Vysledek soudu nebudu tipovat, jiz jsem se k tomu vyjadril. Myslim si, ze nejde o to odsoudit takrka devadesatiletou starenku, ale konstatovat, ze se tato pani pred 57 lety vedome ucastnila hruzneho divadla, na jehoz konci byli ctyri nevinne popraveni, a to vcetne jedne zeny a matky. 16.10.2007 13:22
OTÁZKA: V jakém smyslu byla paní Horáková nevinnou obětí? Účelem každé justice a celého represivního aparátu je obhajovat daný společenský pořádek. A paní Horáková se tento pořádek pokoušela změnit. Tak proč z ní děláme nevinnou oběť, když byla odbojářkou. A když ta skutková podstata (dopisování se zahraniční emigrací, přemýšlení s přáteli, jak změnit režim) mohla být chápána jako trestní čin. Podle ústavy 1848 byl občan chápán jako aktivní účastník ochrany lidově demokratického státu. Od května 1948 se stalo Československo - zřejmě v očekávání na poslední bitvu s imperialisty - pracovně-vojenským táborem, respektive obleženou pevností, v němž existovala všeobecná pracovní i vojenská povinnost. Proto nelze popravu Horákové považovat za nselhání socialistického práva (tedy justiční vraždu či omyl), ale za jeho logické vypořádání s člověkem, který přes zákopy spolupracoval s imperialisty (zrádnou emigrací) ve snaze změnit výše uvedené "režimní poměry" Milada Horáková nebyla nevinnou obětí, jakou by byla, kdyby jako chodec, dodržující všechna pravidla silniční dopravy, se stala obětí agresivní jízdy opilého řidiče nákladního auta, neboť v rámci Košického programu byla přijata zásada, že politicky je možné se angažovat toliko v rámci Národní fronty (viz posuzování legálnosti aktivit selských jízd v r.1947.) jako preventivní ochrana před fašisty, což zásada bylo zneužita komunisty po Únoru 1948 k likvidaci svých bývalých politických spojenců, tedy k něčemu úplně jinému. A tváí v tvář tomuto zneužití tohoto principuzačala M. Horáková proti tomuto principu bojovat a to i gradováním svého svého soudního procesu.. M. Horáková byla aktivní bojovnicí s tehdejším politickým systémem i ve vězení.A vlastně tuto snahu se snaží její dnešní "obhájci" znevážit tím, že z ní dělají toliko oběť. Co se týče tzv. vynucenosti přiznání, jHejda uvádí, že tam došlo k manipulacím s důkazy, ale netvrdí, že vůči němu bylo používáno fyzicky nepřípustných nátlakových prostředků. rezjir
Historik Petr Koura ODPOVĚĎ: Castecne s Vami souhlasim. Destrukce ceskoslovenske demokracie nezacala v unoru 1948, ale jiz v dubnu 1945 v Kosicich. Nemyslim si ale, ze by M. Horáková byla nyní prezentována pouze jako oběť, stačí otevřít některé historické publikace (Karla Kaplana či Zory Dvořákové). Sám jsem napsal poměrně rozsáhlou studii o Josefu Nestávalovi, který byl při procesu prezentován jako "pravá ruka" Horákové, byl mu navrhován trest smrti a nakonec "vyvázl" "pouze" s doživotím. V té studii jsem naprosto dle pramenů popsal, co Nestával proti režimu dělal. Vaše otázka souvisí s celkovým vnímáním aktivního odporu vůči komunismu, které je v současné době bohužel spíše negativní. Proto se z aktivních protivníků komunismu dělají pasivní oběti. Ale je to spíše záležitost novinářů než samotných historiků. Co se týče Hejdy - kdy toto své svědectví psal? V době, kdy zde stále vládl totalitní režim. Nehrála zde určitou roli autocenzura? Všichni lidé, co byli propuštěni na "podmínku", podepisovali formulář, že o tom, co se s nimi provádělo ve vězení, nebudou nikde hovořit. 16.10.2007 13:29
OTÁZKA: Dobrý den, zajímalo by mě jestli má cenu se stále zabírat minulostí??Je přeci spousta věcí , které jsou důležitější a aktualní. Myslí týkajíci se všech. Děkuji za odpověď. Anonym
Historik Petr Koura ODPOVĚĎ: Domnívám se, že to smysl má. Řada problémů současnosti má kořeny v naší minulosti. 16.10.2007 13:30
OTÁZKA: Kdo má podle Vás za proces největší osobní zodpovědnost? Flat Vamp
Historik Petr Koura ODPOVĚĎ: Určitě vrcholní českoslovenští komunisté (Gottwald, Zápotocký), dále sovětští poradci, kteří v tomto procesu vůbec poprvé uplatnili tzv. otázkové protokoly a kteří uřčili československé vyšetřovatele, že hlavním důkazem je doznání obžalovaného. Pak samozřejmě vyšetřovatelé StB, z nichž někteří stále ještě žijí. 16.10.2007 13:31
OTÁZKA: Dobrý den, proc si myslite, ze se s procesem zacalo az nyni, temer 20 let po revoluci? Kučerová
Historik Petr Koura ODPOVĚĎ: Myslím si, že tady chyběla po listopadu politická vůle. Řada důkazů, které jsou dnes proti Brožové předkládány, jsou známy již od poloviny devadesátých let, kdy byly publikovány Karlem Kaplanem. Tato otázka by tedy měla spíše směřovat na vedení Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Myslím si, že Ludmila Brožová se mohla ze svých činů zodpovídat již dávno. 16.10.2007 13:34
OTÁZKA: Měla vůbec soudružka Brožová šanci rozpoznat, že dělá něco špatného. To co se uvádí, tedy ta společná porada všech pracovníků justice a STB, je velmi slabé, protože komunisté naprosto tehdy vědomě budovali takové státní zřízení, v němž měla být zrušena dělba moci na výkonnou atd. A samotný prezident Beneš, také národní socialista ještě před únorem 48 hovořil o revolučním právu, tedy o diskontinuitě. A ještě mě fascinuje mstivost současného režimu. Ani Habermann, ani Rašin, ani Kramář, odsouzení také za velezradu, přičemž ta skutková podstata je stejné povahy, jako u Horákové, pokud je známo, nikdy nepožadovali, aby rakousko-uherští soudcové a prokurátoři stanuli před československými soudy. rezjir
Historik Petr Koura ODPOVĚĎ: Tak na tu poslední otázku neznám přesnou odpověď. Nebylo to třeba tím, že ti lidé, co soudili Rašína či Kramáře, byli po roce 1918 občané Rakouska? Nemyslím si, že by současný režim byl nějak mstivý. Kolik bývalých komunistických funkcionářů bylo odsouzeno? Ad Brožová - přečtěte si ten zápis z té porady, je u Kaplana v příloze, a odpovězte si sám, jestli účastník tohoto jednání mohl rozeznat, že se děje něco špatného (viz například věty o "organizování veřejnosti" či "instruování" advokátů a soudců z lidu, jaké smějí pokládat otázky). 16.10.2007 13:38
OTÁZKA: Myslíte si, že v politickém procesu byli již dávno předem vybráni odsouzenci s ohledem na jejich transparentní politickou angažovanost tak, jako vlastně ve filmu vybírá režisér vhodné herce, nebo komunisté čekali na "nějaké" hříšníky, které by mohli v tomto procesu odsoudit? maxvel
Historik Petr Koura ODPOVĚĎ: Ano, myslím si, že obžalovaní byli do procesu vybráni podle politické příslušnosti. Obžalovaní totiž pokrývají celé světonázorové spektrum odpůrců komunismu - katolík Bedřich Hostička, socialisté Nestával či Peška, údajný velkokapitalista Pecl, trockista Kalandra či obhájce šlechticů Křížek. Lidé měli mít v procesu zastoupeny všechny směry a politické strany, které byly proti KSČ. Je nutné ještě dodat, že někteří z obžalovaných se vůbec neznali a poprvé se viděli až v soudní síni. Jejich výběr byl tedy účelový. 16.10.2007 13:41
OTÁZKA: Dobrý den, možná řečnická otázka ale - kdo zodpovídá za sedmnáctileté zpoždění procesu s lidmi, kteří se podílely na této justiční vraždě? Možná to symbolizuje že český národ není ani zdaleka vyrovnaný se svou historií a toto zpoždění už nikdy nedoženem a navždy bude zapsáno v našich dějinách ... Vajgl
Historik Petr Koura ODPOVĚĎ: Nedívejte se na to tak černě. Myslím si, že přichází právě doba, kdy se o vyrovnání se s komunismem začne stále více debatovat. Vždyť nedávno byl parlamentem přijat zákon o Ústavu pro studium totalitních režimů, věc ještě před pár lety nevídaná. V Německu také započal proces vyrovnání se s nacismem až po 20 letech, kdy dorostla nová generace, která se ptala svých rodičů a prarodičů, proč podporovali nacismus. A myslím si, že podobná situace nastává i nyní - stačí se jen podívat, kolik knih či filmů s tématikou komunismu v poslední době vzniká. 16.10.2007 13:44

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.