Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


On-line rozhovor

Odpovědi Miroslava Kopřivy z elektrárny Dlouhé Stráně

Miroslav Kopřiva
velikost textu:
vydáno 19.9.2005 16:00
Čtenáři iDNES vybrali za největší div Česka elektrárnu Dlouhé Stráně. Na téměř padesátku dotazů čtenářů odpovídal Miroslav Kopřiva, ředitel firmy Energotis, která mimo jiné provozuje tamní informační centrum.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 19. září 2005 do 16:20

OTÁZKA: Máte radost, že elektrárna vyhrála hlasování na iDNES? Myslíte si taky, že je to div ČR? Vence
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Jako člověk, jehož osud byl spojen s výstavbou díla po dobu více než 18 let, mám určitě z výsledku hlasování radost. Rozhodnutí občanů vnímám jako ocenění práce stovek osob a práce českých firem, které dílo vybudovaly. Jsem profesí energetik a ocenění jako div ČR raději ponechám na veřejnosti. 19.9.2005 16:10
OTÁZKA: Dobrý den. Zajímalo by mě, jak dlouho probíhalo schvalování projektu a jaké byly/jsou hlavní argumenty výstavby a provozu v diskusi s ochránci přírody. Děkuji. Petra
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Zcela první úvahy o výstavbě díla sahají do padesátých let minulého století, o lokalitě se rozhodlo z hlediska další přípravy v dalším desetiletí.V r. 1970 byl vypracován první projektový úkol, v roce 1977 byl vypracován úvodní projekt přípravných prací a v r.1979 úvodní projekt na celé dílo, ještě však v koncepci 4 soustrojí s výkonem po 150 MW a ve třístrojovém uspořádání (shora dolů na jedné hřídeli motorgenerátor, turbína a čerpadlo). V souvislosti s útlumem výstavby v osmdesátých letech a přípravou výstvaby JE Temelín bylo rozhodnuto o změně koncepce díla na dvě soustrojí po 325 MW ve dvoustrojovém uspořádání (motorgenerátor-reverzní turbína). Tato koncepce pak byla vybudována. Na změněnou koncepci byl nejprve v r.1981 vypracován dodatek projektového úkolu, shcválen v roce 1983 a v roce 1985 byl vypracován na tutéž koncepci dodatek úvodního projektu. Jeho schválením pak byly otevřeny dveře k dokončení díla ve stávajícím technickém provedení. 19.9.2005 16:18
OTÁZKA: Dobrý den, zajímalo by mě, jak se stavěla horní nádrž - to se musel uříznout kopec a vyhloubit? Díky, hezký den Petrušík
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Nejprve se z hory odtěžil její vrchol až do úrovně tzv. inflexního bodu. Tento materiál se použil na rozšíření paty horní nádrže. Následně pak došlo k dalšímu zahloubení hory, přičemž vytěžený materiál sloužil k navršení vlastní hráze. Celý násyp hráze tak byl vytvořen výhradně z materiálu vlastního vrcholu hory. Rovněž přeji hezký den 19.9.2005 16:21
OTÁZKA: dobry den, zajimalo by me kde se elektrarna presne nachazi a jak se k ni nejjednoduseji dostanu z prahy.o pripadnou exkursi se musi predem zazadat nebo je to bez predem domluveneho terminu??dekuji petr
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Elektrárna se nachází v centru pohoří jeseníky v obci Loučná nad Desnou a místní části Kouty nad Desnou. Z Prahy se k ní dostanete nejsnáze přes Hradec Králové a Šumperk, následně pak směr Jeseník. Exkurzi zařídíme na telefonním čísle 583 235 091, Dr. Trnečková. Exkurze se provádějí denně po celý rok, ale je vhodné se na ní dopmluvit na uvedeném čísle předem. 19.9.2005 16:24
OTÁZKA: Dobrý den, jak je známo, tento druh elektráren vykrývá stavy špičkových odběrů v síti. Jak často je elektrárna využívána (denně, 1x za týden,...) a z jakého procenta celkové kapacity? Dekuji, jinak musím pochválit, je to nádherné dílo, určitě se přijedu podívat. Milos
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Elektrárna dnes plní především tzv. podpůrné systémové služby. V některých dnech jsou soustrojí v provozu delší dobu (několik hodin)a spouštěna i vícekrát denně, a v některé dny kratší dobu podle toho, jakou provozní potřebu elektroenergetická soustava vyžaduje. Dílo však poskytuje také jednu z nejvýznamnějších služeb a tou je rychle startující záloha systému. Tedy dílo plní svoji funkci také tehdy, když soustrojí stojí, ale jsou v provozní pohotovosti. Od povelu z ústředního dispečinku jsou oba stroje schopny najet na žádaný výkon do 100 sekund. Tato rychlost je velmi významná pro regulační služby soustavě a umožňila nahradit výkony některých tepelných záloh v tepelných elektrárnách. 19.9.2005 16:30
OTÁZKA: Dobry den, kolik vody je v nadrzi? Vypousti se nekdy uplne cela (napr. kvuli cisteni) Slavo
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Objem dolní nádrže je cca 3,4 mil. m3 a horní nádrže 2,7 mil. m3. Celkový objem vody ve výrobním procesu je přibližně 3,6 mil.m3, ostatní volný prostor slouží jako provozní. Horní nádrž je vypuštěna zpravidla jednou za rok v letním období při revizi horní nádrže. 19.9.2005 16:32
OTÁZKA: Dobré odpoledne. Když se elektrárna spouštěla došlo prý k destrukci generátoru. Jak to přesně tenkrát probíhalo, atd. Děkuji. Roman
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: K poškození generátoru na TG1 došlo v červnu 1994 při předkomplexních zkouškách. Příčinou havárie bylo roztržení cívky na rotoru generátoru a následné související destrukce. Závada si tenkrát vynutila zastavení montáže na druhém turbosoustrojí, celou řadu konstrukčních opatření vedoucích k zesílení konstrukce stroje, doplnění rotorových rozpěrek a doplnění dalších bezpečnostních a diagnostických opatření. S odstupem času já osobně hodnotím závadu jako určitou daň spojenou s vytvořením stroje s parametry mnohonásobně převyšujícími své předchůdce. Od uvedení díla do provozu se podobné problémy neopakovaly a soustrojí patří z provozního hlediska k těm nejspolehlivějším. 19.9.2005 16:39
OTÁZKA: Dobrý den, tak co nám ukážete pěkného? Díky David David Urych
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Záleží na tom, co byste si přál. 19.9.2005 16:39
OTÁZKA: Nechápu, jak může být považováno za DIV něco co zničí krajinu. V jistém slova smyslu to div opravdu je. Nemyslíte si to také? Díky za odpověď Zdeněk
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: O DIVU rozhodli hlasující občané, proto Vám na první část otázky nemohu odpovědět, může to však souviset i s tím, že dílo navštíví ročně přes 40 tis. návštěvníků,v letošním roce téměř 50 tisíc a mnoho z nich se na exkurze vrací. Můj názor je ten, že dílo se z hlediska umístění budovalo v obdobných lokalitách, jako řada jiných PVE v Evropě a ve světě. Také tam jsou PVE vhodným kompromisem mezi zásahy do okolní přírody a potřebami elektrizační soustavy. Generální projetant díla, ale i všichni zúčastnění na výstavbě, po celou přípravu a realizaci díla hledali řadu kompromisů, aby začlenění díla do okolní přírody Jeseníků bylo co nejméně konfliktní a podle názoru naprosté většiny návštěvníků se jim to pdařilo. 19.9.2005 16:47
OTÁZKA: Dobrý den.Je možné někde najít více fotek třeba i z útrob elektrarny.Děkuji PaKu
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Celou škálu snímků obsahuje publikace napsaná našim kolektivem zaměstnanců, kterou je možno si zakoupit na informačním centru v Loučné, případně zaslat poštou. Telefon na IC - 583 235 091. 19.9.2005 16:48
OTÁZKA: Dlouhé Stráně jsou sice pozoruhodné, ale dost kontroverzní dílo. Slyšel jste sám víc kladných nebo negativních ohlasů ohledně míry a podoby zásahu do krajiny, který stavba vyžadovala? Jaké argumenty používáte na obhajobu stavby. Doubravka
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Po celou dobu projetové přípravy, ale i při realizaci díla, byly využity všechny dostupné prostředky a zohledněny všechny významné požadavky odborných institucí i veřejnosti s cílem dosáhnout nejlepšího začlenění díla do okolní přírody. Proto byly vybudovány sypané hráze místo betonových, technoclogie byla umístěna do podzemí, byla použita zapozdřená rozvodna 400 kV místo venkovního řešení a pod. Pozitivní hodnocení veřejnosti při návštěvách díla jenoznačně převažují ty negativní postoje, které jsou spíše ojedinělé. Po dobu výstavby na díle působila v devadesátých letech také ekologická komise tvořena zástupci veřejnosti. My jsme měli nejvíce obav z možného znečištění vod v Desné ropnými látkami při provozu. Téměř desetiletá zkušenost však ukázala, že zvolené technické řešení takovým vlivům zamezilo. 19.9.2005 16:56
OTÁZKA: Dobrý den, prohlídka PVE byla velkým zážitkem. Pan průvodce ale neustále zdůrazňoval, že dílo vlastně postavily firmy z období socialismu a že dnes by již podobná stavba byla nerealizovatelná, neboť firmy už neexistují, nebo jsou silně zeštíhlené. Souhlasíte s tímto názorem? Jiří Košťál
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Takový závěr samozřejmě není zcela přesný, spíše se jedná o určité nedorozumění. Je pravdou, že oba vyšší dodavatelé po dokončení výstavby prošli určitými ekonomickými problémy, ale turbíny, generátory i stavební práce se dle mého názoru umí v našich firmách i dnes vyrobit a udělat. České firmy však potřebují více obdobných příležitostí. 19.9.2005 17:00
OTÁZKA: Dobrý den,je možné navštívit elektrárnu jakkýkoliv den bez ohlášení?Dá se dostat přímo k nádrži a k větrným elektrárnám Mravenečník? A ještě jeden dotaz.Je někde v Evropě podobné dílo,kde je nádrž dá se říct na vrcholku hory. Radek Latislav
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Exkurzi je možno zajistit přes informační centrum, tel.583 235 091, dr. Trnečková a provádějí se denně. Na návštěvě farmy VE Mravenečník je nutné se dohodnout s průvodcem. Obdobná díla v Evropě - Cu Troise v Ardénách, Schluchseewerk SRN, Porabka v Polsku, a j. 19.9.2005 17:04
OTÁZKA: Na kolik peněz vyšla stavba elektrárny a zda po dobu funkce má nějaké závažné problémy honza
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Výstavba díla stála téměř 6 mld. Kč. Tato cena je však poznamenána(pozitivně) inflačním vývojem, takže dnes by podobné dílo mohlo stát přes 20 mld. Kč. Od uvedení do provozu došlo jen k některým běžným provozním problémům (poškození vypínače a pod.) V současné době se připravuje rozsáhlejší oprava těsnění nádrže. Závažné problémy za provozu díla nevznikly. 19.9.2005 17:07
OTÁZKA: Existuje ve světě obdobná elektrárna? TGa
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Z hlediska funkce ano - PVE Čienry Vah (Slovensko), Žarnowiec (Polsko), Kühtai, Reiseck - Kruezeck, Häusling a Kaprun v Rakousku, Montezic a Grad Mason ve Francii, Wianden v Lucembursku, Okuyoschino v Japonsku a celá soustava v Kanadě a další. 19.9.2005 17:10

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.