Ptejte se první ženy v čele Akademie věd
Konec rozhovoru
Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 28. března 2001 do 11:25
OTÁZKA:
Dobrý den. Blahopřeji ke zvolení. Zabýváte se též změnou vnímání času lidmi dlouhodobě "zavřenými" např. v jeskyních bez hodinek a kontaktu s okolním světem? Co způsobuje subjektivní prodloužení dne? Byla byste ochotná k osobní účasti na takovém experimentu? Děkuji za odpověď a přeji mnoho úspěchů.
Jiří
ODPOVĚĎ:
Děkuji moc za Vaše blahopřání. Sama jsem se nezabývala změnou vnímání času u lidí dlouhodobě izolovaných v jeskyních nebo v bunkrech, ale samozřejmě o tom mnoho vím z literatury. Biologické hodiny člověka mají vnitřní periodu delší než 24 hodin; může se pohybovat od 24,1 - 25,0 hodin a samozřejmě délka této periody určuje prodloužení subjektivního dne v prostředí, kde není vědomí o času, tzn. např. v jeskyních, kde se pravidelně nestřídá světlá a tmavá perioda dne. Kdybych někdy měla čas, ráda bych se takového experimentu zúčastnila, protože bych konečně měla klid trochu přemýšlet a případně si číst něco zajímavého.
28.3.2001 12:23
OTÁZKA:
Jaký dopad na lidské zdraví má celoživotní vykonávání profese s absolutní ignorací biolog. rytmů (letecké posádky)? Je tato oblast již zmapována nebo se dochází k novým závěrů? Jak se Vy osobně díváte na celonoční prodejní dobu některých supermarketů? Blahopřeji ke zvolení a děkuji.
Ing. L. Martínek
ODPOVĚĎ:
Také Vám moc děkuji za Vaše blahopřání. Samozřejmě se otázka vlivu pracovní doby na biologické hodiny člověka velice studuje. Zejména je pozornost věnována vlivu střídavých směn na biologické rytmy člověka. V okamžiku, kdy přestane být jedinec synchronizován s vnější společností a začnou mu jeho vnitřní hodiny tzv. "volně běžet časem", musí práci ve střídavém provozu přerušit. Toto není vyčerpávající odpověď, pokud byste měl zájem se o tom více dozvědět, ráda se s Vámi někdy setkám a sdělím Vám to ústně.
28.3.2001 12:27
OTÁZKA:
Vase disertacni prace byla o krysach, mate ta zvirata rada? A co lidske krysy, jaky na ne mate nazor...
Anonym
ODPOVĚĎ:
Životně jsem pracovala s krysami, ale správně musím říci, že to byli potkani. Potkani jsou inteligentní zvířata a měla jsem je docela ráda, i když jsem se jich někdy, zvláště při nočních pokusech a byli-li velcí, docela bála. Proti potkanům v laboratoři nic nemám, proti potkanům v podzemí měst samozřejmě ano. Lidské krysy ráda nemám, ale to snad nikdo.
28.3.2001 12:30
OTÁZKA:
Váš předchůdce byl známý "bijec" všeho "alternativního", resp. "nevědeckého". Viz. například léčitelé atd. Změní se nějak Vaším nástupem pohled české vědy na tuto problematiku v souvislosti s příchodem nového tisíciletí? Upřímně bych si to přál! Jinak hodně štěstí.
OSUD.cz - jiří mašek
ODPOVĚĎ:
Děkuji za přání toho štěstí. Víte, i já jsem vědec, a samozřejmě hledám racionální podklad všeho léčení. Myslím, že každý by měl vyhledat při jakémkoliv onemocnění napřed odpovídajícího lékaře a až v okamžiku, kdy lékař by nad případem "zlomil hůl" a nemohl pomoci, pak by se dalo uvažovat o návštěvě léčitele. Myslím, že stále bude platit křesťanské "víra Tvá Tě uzdravila".
28.3.2001 12:33
OTÁZKA:
Kolik akademiku je treba na vymenu jedne zarovky?
Milos Zeman
ODPOVĚĎ:
Myslím, že asi tolik, kolik policajtů. Co si vzpomínám, bylo to pět.
28.3.2001 12:34
OTÁZKA:
Myslíte si, že máte dostatek sil na to, aby jste dokázala přinést peníze pro všechny potřebné výzkumy???
Strejda
ODPOVĚĎ:
Kdyby to bylo v papírových penězích a byly milionové bankovky, tak myslím, že bych to dokázala přinést. V kovových mincích bych si netroufla. Ale nyní vážně: to shánění peněz nezáleží zdaleka jenom na mně, záleží to samozřejmě na naší vládě a pak také na aktivitě jednotlivých vědců.
28.3.2001 12:36
OTÁZKA:
Přeji dobrý den, paní docentko. Dovolte mi, abych Vám v úvodu blahopřál k Vašemu zvolení a popřál mnoho úspěchu ve Vaší nové funkci. Mám na Vás několik otázek. V prvé řadě by mne zajímal by mne Váš názor na stávající postavení mladých lidí ve vědě a vysokém školství v České republice. Co si myslíte o prestiži vědce či vysokoškolského učitele ve společnosti? Považujete současné finanční ohodnocení těchto lidí za adekvátní práci, jež odvádějí? Předem Vám děkuji za Vaše odpovědi.
Lebiedzik
ODPOVĚĎ:
Srdečně děkuji za blahopřání. K postavení mladých lidí ve vědě a vysokém školství jsem se již vyjádřila. Myslím, že prestiž vědců a vysokoškolských učitelů není malá, ale neodpovídá jí finanční ohodnocení. To by jistě chtělo zvýšit.
28.3.2001 12:38
OTÁZKA:
Vážená paní profesorko. Blahopřeji ke zvolení.
Jednou z vašich priorit je přilákat do Akademie víc mladých vědců. Jejich nástupní plat však činí 7400 hrubého (tj. asi 5500 čistého). Otázka zní čím je chcete motivovat ?
Pavel
ODPOVĚĎ:
Vím, že nástupní plat je velice nízký a pouze u skupin, které mají zahraniční granty nebo Výzkumná centra, mohou tito mladí lidé dostat platy vyšší. Motivací by samozřejmě měl být intenzívní zájem o vědu jako takovou a o práci ve velmi dobré skupině. Doporučila bych všem mladým lidem, aby pro svá doktorská studia si skutečně vybrali nejlepší školitele. Uvědomuji si však, že toto jako motivace není dostatečné. Pracovní skupiny samy a ředitelé pracovišť musí hledat, jak mladým lidem prostředky zvýšit. Je však nutné tuto věc řešit systémově a zvýšit platy vědců jako takových. Zapomněla jsem poděkovat za blahopřání. Moc děkuji.
28.3.2001 12:43
OTÁZKA:
Myslíte si, že máte dostatek sil na to, aby jste dokázala přinést peníze pro všechny potřebné výzkumy???
A jak toho chcete dosáhnout?
Strejda
ODPOVĚĎ:
Na tuto otázku jsem již odpověděla.
28.3.2001 12:44
OTÁZKA:
Blahopreji ke zvoleni. Chtel bych se vas zeptat jestli si myslite ze ve statnim rozpoctu v teto dobe jsou "dostatecne" financni prostredky pro financovani vedy a vyzkumu, v pripade ze ano myslite si ze budete mit dostatecny politicky vliv a politickou podporu na zvetseni statnich prostredku vynalozenych pro vedu a vyzkum?
Radim
ODPOVĚĎ:
Finanční prostředky na výzkum a vývoj se skutečně zvyšují a v roce 2002 by měly činit 0,70% HDP ze státního rozpočtu. Myslím, že by se měly navyšovat ještě dále, alespoň na 0,8%. Pokud však nezískáme zdroje odjinud, tzn. hlavně z jiných odvětví, např. z průmyslu, bude to samozřejmě stále málo. Budoucnost země závisí na úrovni vzdělání, výzkumu a vývoje. Určitě se budu snažit toto vědomí prosazovat a hledat pro to politickou podporu. Také Vám moc děkuji za blahopřání.
28.3.2001 12:48
OTÁZKA:
Věříte v Boha?
jirka
ODPOVĚĎ:
Věřím v dobro v každém člověku a to Dobro je pro mě Bůh.
28.3.2001 12:50
OTÁZKA:
Jen doplneni k dotazu. Manzelka za Akademie odesla vloni v lete. Vubec jsem nemel na mysli praci vedeckych pracovniku, kterych si velmi vazim a kteri v ne moc dustojnych podminkach odvadeji obrovsky kus prace. Spis jsem mel na mysli "obsluzny personal" ktereho je plna budova na Narodni tride. Jeste jednou hodne stesti. Doufam, ze pri vykonu sve funkce ukazete pragmaticnost a schopnost rychleho reseni problemu, ktera je, jak jsem se jiz presvedcil, zenam na vysokych postech vlastni.
Karel
ODPOVĚĎ:
Doufám, že budu dostatečně organizačně zdatná. Myslím, že tuto zdratnost jsem nejdříve projevila v řízení vlastní rodiny, pak turistického oddílu mládeže a nakonec i ve své práci na Národní třídě. Již tu nějakou dobu pracuji a zatím jsem nepozorovala, že "obslužný personál" by neměl co na práci. Naopak, někdy pracuje na hraně svého nasazení. Ale samozřejmě, budu se této otázce pečlivě věnovat.
28.3.2001 12:53
OTÁZKA:
Podle meho nazoru veda patri na vysoke skoly, zavirani odborniku do specialnich pracovist je izoluje od nove mlade perspektivni generace. Jaky je Vas nazor? Jak funguje vyzkumna cinnost v zahranici?
benda
ODPOVĚĎ:
Samozřejmě věda patří na vysoké školy, patří však i do nevysokoškolských vědeckých institucí. Je to tak všude v zahraničí a těchto institucí by se daly vyjmenovat stovky. Je však nutné propojit vysoké školy i nevysokoškolské vědecké instituce ke společné výchově zvláště v doktorském programu, ale případně i v programech magisterských. Bez mladé generace, které starší pracovníci předávají své zkušenosti, skutečně není možné dobrý výzkum dělat.
28.3.2001 12:56
OTÁZKA:
Chodíte do kavárny Slavie???
Kokr
ODPOVĚĎ:
Ráda bych, ale zatím jsem neměla čas ani vhodné pozvání.
28.3.2001 12:57
OTÁZKA:
Má některý z českých vědců naději na Nobelovu cenu ?
Anonym
ODPOVĚĎ:
Obávám se, že toto nemohu v této chvíli říci, protože takovouto věc není možno přesně předvídat. Navrhujeme naše vědce na různé prestižní ceny, ale většinou to vyhrávají vědci američtí či japonští. Nejblíže Nobelově ceně je podle mého názoru profesor Josef Michl, který je také členem Národní akademie věd USA, ale on je profesorem na americké univerzitě, i když se ke svým českým kořenům a ke svým českým přátelům velmi silně hlásí.
28.3.2001 13:01
| předchozí | 1 2 3 | další |
Upozornění
Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.
