Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


On-line rozhovor

Odpovědi odborníka na klonování

velikost textu:
vydáno 3.2.2003 12:00

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 3. února 2003 do 12:50

OTÁZKA: Dobrý den, k čemu je vlastně to klonování dobré? Není to je nějaký výstřelek vědců? děkuji Plíca
ODPOVĚĎ: Není to žádný výstřelek vědců, klonování hospodářských zvířat nabízí nesmírné možnosti pro plemenitbu a pro další výzkum. Potenciální klonování lidí nemá smysl pro reprodukci, tj. nemá smysl snažit se o narození klonovaných dětí. Je ovšem možné po krátkou dobu (nekolik dní) kultivovat "ve zkumavce" klonovaný lidský zárodek a poté jej použít jako zdroj kmenových buněk, které jsou nesmírně žádoucí pro léčbu mnohých lidských nemocí. Již dnes by takové buňky našly široké uplatnění v medicíně. 3.2.2003 12:22
OTÁZKA: Dočkáme se "znovuzrozeníů dinosaurů, jako v Jurském parku? Venca
ODPOVĚĎ: V tomto ohledu jsem naprosto skeptický. Klonování živočichů vyžaduje, aby byla k disposici živá buňka (nebo alespoň buněčné jádro) živočicha, kterého chceme klonovat. To není dostupné ani u podstatně později vyhynulých nebo vyhubených živočichů. Ani jednotlivé geny dinosaurů nejsou k disposici, z fosilií tak starých (více než 65 milionů let) nelze isolovat žádnou DNA. Je ovšem v principu v budoucnu možné klonovat ohrožené živočichy a zachránit je tak před vyhubením. Klonovaní dinosauři budou i nadále patřit jen do fantasmagorických filmů. 3.2.2003 12:29
OTÁZKA: Nezahráváme si příliš s přírodou, když se pokoušíme klonovat živošichy? Neskončí to jako třeba v seriálu Bambinot, že si lidé budou vymýšlet, jaké chtějí děti a nakonec vyhyneme? Zvědavec
ODPOVĚĎ: Naše možnosti v klonování živočichů jsou zatím naprosto omezené a nevěřím, že by se klonování lidí stalo rutinní reprodukční záležitostí. Realistický zájem existuje jen v případě terapeutického klonování, tj. krátkodobé (několikadenní)kultivace klonovaného embrya ve zkumavce a jeho pozdějšího použití jako zdroje kmenových buněk při léčení nemocí jako je parkinsonismus, cukrovka, Alzheimerova nemoc a mnohé jiné. Na narození klonovaných dětí vlastně nemá zájem nikdo realisticky uvažující. Současná fobie pravděpodobně pomine stejně jako jiné vlny emocí při zavádění technologických novinek. 3.2.2003 12:36
OTÁZKA: Myslíte si, že např. slavné osobnosti nebudou chtít vydělávat na svých dvojnících, tedy že nezačnou vydělávat na tom, když někdo bude chtít např. malého Toma Cruise?? Děkuji a přeji hezký den, Roman. Roman
ODPOVĚĎ: Tomu Cruisovi je podle mého odhadu 30 až 40 let, pokud by se nyní nechal klonovat (ponechme stranou, že rutinní klonování lidí není k disposici a ještě dlouho nebude)těžko by mohl využít geneticky (téměř) identického jedince o tolik let mladšího jako svého dvojníka. A pokud by snad někdo chtěl mít doma jeho mladší kopii, je třeba říci, že klon by mu byl podoben fysicky, výchovou v jiném prostředí by se však značně odchýlil ve sféře svých schopností duševních a intelektuálních. Musím však připustit, že veřejnost je v současnosti masírována takovými nesmysly o možnostech klonování, že by se klidně mohl najít někdo, kdo by chtěl zbohatnout obchodem s buňkami slavných osobností za účelem jejich klonování v budoucnosti. Hloupých lidí, kteří by chtěli mít doma repliku Toma Cruise by se asi naslo dost... 3.2.2003 12:48
OTÁZKA: Proč myslíte, že někoho něco takového napadlo? Jiřka
ODPOVĚĎ: Protože klonování živočichů má veskrze praktické uplatnění v jejich plemenitbě a klonování lidských zárodků (pouze po krátkou dobu několika dní a do stadia několika buněk) nabízí možnosti léčení mnoha dosud nezvladatelných nemocí. Pohnutky vědců jsou naprosto etické a rozumné. 3.2.2003 12:51
OTÁZKA: Chtěla bych mít toho samého pejska, jako mám teď. Je už ale starý, a proto bych po tom chtěla nového, ale stejného. Co mám dělat? Iveta
ODPOVĚĎ: Klonování domácích psů je zvládnuto mnohem méně než např. ovcí, skotu, prasat nebo myší. V budoucnu to jistě možné bude a v USA (a možná i jinde ve světě) již výstřední milionáři archivují buňky svých domácích mazlíčků pro pozdější klonování. I v budoucnu to ovšem bude velmi náročná a drahá záležitost a proto Vám doporučuji smířit se s tím, že Váš další pejsek bude trochu jiný (v rámci variability jednotlivých psích pemen). Pokud opravdu trváte na kopii svého nynějšího pejska, doporučuji pilně střádat, pilně střádat a ještě jednou pilně střádat a obrátit se na veterináře s žádostí o regulérní zamražení vzorku tkáně Vašeho pejska. 3.2.2003 13:00
OTÁZKA: Dobrý den, může být klonování nebezpečné, v čem? Díky Klára
ODPOVĚĎ: Pokud by někdo chtěl dotáhnout klonování lidí až do fáze narození klonovaného dítěte, musí počítat s risikem vývojových poruch. Takové klonování ovšem ohlašují jen šarlatáni a la Dr. Antinori nebo nějaká sekta v USA a je otázkou, zda to není jen blufování k přilákání zájmu výstředních a zároveň přihlouplých investorů do akcií jejich společností. 3.2.2003 13:06
OTÁZKA: V čem konkrétně pomůže klonování při léčení například cukrovky nebo rakoviny? Pořádáte nějaké přednášky o klonování pro veřejnost? Děkuji Vědec
ODPOVĚĎ: Při léčbě cukrovky (konkrétně některých typů, které spočívají v nedostatku buněk produkujících insulin) by v budoucnu mohlo být možné tyto buňky získat z klonovaných zárodků (udržovaných pouze po dobu několika dní a do stadia několika buněk). Klonování zaručuje jejich tkáňovou kompatibilitu - příjemce takových buněk je vlastně jejich dárcem. Podobně by to mohlo být možné i u mnoha jiných onemocnění (parkinsonismus, Alzheimerova choroba...)V případě rakoviny, konkrétně leukémií, by bylo možné tímto způsobem získávat kmenové buňky pro transplantaci kostní dřeně šité "na míru", což by odbouralo současné spoléhání na nalezení vhodného dárce v mezinárodních registrech. Nedávno proběhl seminář o klonování živočichů v budově Akademie věd na Národní třídě a vědecké přílohy mnoha novin a časopisů otiskly řadu článků a diskusí na toto téma. 3.2.2003 13:24
OTÁZKA: Myslíte si, že zprávy o narození klonovaných dětí jsou pouze reklamním trikem? Anonym
ODPOVĚĎ: Ano, pokud jsem informován, sekta raeliánů již svoji zprávu o narození klonovaného dítěte dementovala. Ve hře je ještě Dr. Antinori, ani ten však neposkytnul zřetelehodné důkazy vědeké veřejnosti (přitom je velmi jednoduché dát k disposici materiál pro posouzení, zda je jím ohlášené těhotenství opravdu produktem přenosu buněčných jader, tedy klonování). Opravdu si myslím, že hlavním zájmem podobných pokusů může být nepodložená reklama o technologické vyspělosti jistých společností a umělé vzbuzení zájmu o jejich akcie. 3.2.2003 13:35
OTÁZKA: Dobrý den. Jak vysvětlují vědci, že klony mají často těžké vady, přečasně umírají, apod.? Vy osobně klonování fandíte, nebo jste jeho odpůrcem? nape
ODPOVĚĎ: Takové vysvětlení není triviální. Obecně, při klonování se používají buněčná jádra z "dospělých" (diferencovaných) buněk, zatímco při normálním rozmnožování dochází během zrání vajíček a spermií k reprogramování genetické informace (to je podmíněno dosud ne zcela popsanými mechanismy epigenetické modifikace DNA a bílkovin s DNA sdružených). Pokud přeneseme jádro diferencované buňky do vajíčka (předem zbaveného jeho vlastního jádra) podstoupí toto jádro podobné reprogramovací procesy, ale nikoli zcela dokonale (málo času, nevhodní mikroprostředí), takže genetický vývojový program klonovaného jedince bývá často narušen. Já osobně jsem pro klonování živočichů a pro terapeutické klonování raných lidských zárodků. Rozhodně jsem ale proti reprodukčnímu klonování lidí. Ve světle výše popsaných problémů je to v současnosti zločinný hazard. 3.2.2003 13:49
OTÁZKA: Zdravím vás. Zajímalo by mě, jestli lze naklonovat třeba už dávno vyhynulá zvířata, pokud je samozřejmě k dispozici jejich genetický materiál. pepe
ODPOVĚĎ: Problém je právě v dostupnosti živých buněk vyhynulých zvířat. Např. ani u živočichů vyhynulých (nebo spíše vyhubených) v nedávné minulosti, nejsou archivovány vzorky jejich živých tkání. Je zde ovšem šance na záchranu druhů mizejících v současnosti. Promyšlená archivace jejich buněk dává naději na eventuelní oživení v budoucnosti, až to technologický pokrok dovolí. 3.2.2003 13:53
OTÁZKA: Dobrý den, kdy budeme schopni pomoci klonování nahradit jakýkoliv orgán? Nebude pak človek, když pominu nehody, nesmrtelný? O kolik může klonováni prodloužit lidský život? Děkuji za odpověď. Luděk
ODPOVĚĎ: To je zatím těžko odhadnutelné. V principu by mělo být možné z klonovaných zárodků indukovat tvorbu všech buněčných typů. Naše schopnosti jsou ovšem v současnosti dost malé a budou vyžadovat mnoho let práce buněčných biologů a "tkáňových inženýrů". Naše možnosti manipulace klonovaným zárodkem předbíhají znalosti o řízené diferenciaci kmenových buněk. 3.2.2003 14:00
OTÁZKA: Dobrý den. Proč se zajímáte právě o tento vědní obor? Fascinuje vás něčím? Myslíte si, že se klonování stane standardní metodou nebo je a bude tak drahé, že bude stále spíš jen vzácností? petr
ODPOVĚĎ: Některé aspekty klonování živočichů jsou opravdu fascinujícím oborem, jedním z nejdynamičtějších v biologii. Já osobně studuji zejména metylaci DNA, což je proces, který s klonováním savců úzce souvisí. Je to velmi zajímavá práce pro zvídavé hlavy. Myslím, že tkáňové náhrady získávané pomocí klonování najdou rutinní uplatnění v medicíně, rovněž tak klonování hospodářských zvířat má jasnou budoucnost. Naproti tomu reprodukční klonování lidí považuji za momentální fobii, která odezní s nástupem výše zmíněných realistických aplikací. Je možné též uvažovat o klonování domácích mazlíčků. To ale bude finančně velmi drahé a dostupné spíše jen výstředním milionářům. 3.2.2003 14:10
OTÁZKA: V díle Zecharii Sitchina je zmíněna možnost genetické manipulace již na úsvitu lidstva. Sitchin přitom vychází ze studia sumerských (babylónských)klínopisných záznamů jakož i ze studia dalších historických pramenů (např. Starý zákon). Dnes je již prokázáno, že všechny ženy mají jednu společnou "pramáti Evu" - z doby před cca 250.000 lety. Jak to vidíte vy? Připouštíte (byť jen teoreticky) možnost, že by člověk mohl vzniknout v genetické laboratoři? Petr
ODPOVĚĎ: Chovám ve velké úctě kulturu Sumerů i Babyloňanů a myslím si, že podobně fantasmagorický výklad jejich klínopisných textů můžeme klidně odkázat do říše nepovedené science fiction. Co se týká pramáti Evy: to je skutečně jeden z konceptů genetiky populací, který se ovšem vztahuje spíše na fakt, že dnešní lidská populace může pocházet z velmi omezeného počtu jedinců. Ani tato koncepce není přijímána bez výhrad a není uzavřeno zkoumání všech lidských populací, které by tuto představu mohly vyvrátit. S klonováním živočichů a lidí tato otázka nesuvisí. 3.2.2003 14:22

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.