ODPOVĚĎ: Díky za přání. Na studentská léta na PřF vzpomínám rád. Může za to kombinace bezva party přátel s docela dobrou a zajímavou výukou. To ale můžou mít dnešní studenti taky, a navíc třeba možnosti cestování a absenci permanentní povinné výuky marxismu-leninismu či vojenské přípravy. Takže nemyslím, že by mě měli co závidět. Jedna epizodka, kterou jsem si s potěšením připomněl zrovna nedávno, když jsem měl cosi do činění na Šumavě u Otavy, byl náš sjezd této řeky od ?e?kovy pily. To je úsek, který kilometráž striktně hodnotila jako jetelné jen v zavřených lodích. My to jeli na vydrách (kdo je nepamatuje - šikovné, nicméně otevřené kanoe). Byla dost zima, a i když já sám jsem se nakonec cvaknul jen jednou, byl jsem ve vodě skoro pořád, protože na tahání převrácených lodí z proudu bylo obvykle potřeba většiny mužů výpravy... 23.5.2006 7:38

ODPOVĚĎ: Na 2. lékařské fakultě učíme fyziologii (a řadu dalších předmětů) v papundeklových barácích postavených ne Wermachtem, nýbrž ČSLA. To se brzy změní. Neskutečná byrokratická mašinerie financování a povolování snad bude zdolána do pár měsíců a pak se začne stavět moderní nástupce. UK nemá jediný ucelený kampus proto, že o to zatím neusilovala. Je to možnost, která má určitě nějaké výhody. Ještě se jí úplně nezříkám, ale moje uvažování se zatím spíš kloní ke koncentrování pracovišť univerzity do několika shluků, minikampusů, s využitím (ale s renovací, rozšířením, doplněním) některých docela pěkných budov, které v Praze máme. Toto řešení by mělo zase jiné vyhody (třeba větší flexibilitu). 23.5.2006 7:40

ODPOVĚĎ: V současné době jsou celosvětově respektovány 2 žebříčky univerzit, a to Šanghajské univerzity Jiao Tong (http://ed.sjtu.edu.cn/ranking.htm) a Times Higher Education Supplement. V tom druhém, kde je jen 200 nejlépe hodnocených univerzit, my ani žádná jiná z bývalého východního bloku nejsou (kromě berlínské Humboldtovy univerzity, která má ale už řadu let "západní" financování, a Lomonosovy univerzity - všechna čest). V šanghajském hodnocení jsme v roce 2005 v kategorii 203-300. místo. Je důležité si uv?domit, že to je 203-300. místo z více než 2000 hodnocených, tedy jsme mezi 15 % nejlepšími. To jistě není důvod pro dřímotu na vavřínech, ale katastrofální tragédie to zrovna není. Nemluvě o tom, že celkový počet vysokých škol na světě se pohybuje někde nad 30 000 - většina ale nesplňuje ani jedno ze základních šanghajských kritérií. Mluvit v tomto kontextu o "ostudné zaostalosti" UK je možná docela nadsázka. Co se srovnání s ostatními "východními" univerzitami týče, je před námi v šanghajském hodnocení opět Lomonosova univerzita (opakuji svou poklonu, asi jsou fakt docela dobří) a jedna univerzita z bývalého východního Německa (Lipsko). S námi ve stejné kategorii jsou mnozí, jejichž společnost určitě není pro nás dehonestující - Innsbruck, London School of Econnomics, SUNY, Trinity College Dublin, Tulane university New Orleans, Stuttgart, a nejstarší univerzita vůbec - boloňská. Je tu taky z tohoto hlediska nejlepší univerzita maďarská - Szeged. Jagellonská univerzita v Krakově (nejlepší z polských) je až v další kategorii, 301-400. místo. To s ní sdílí třeba univerzita v ruském St. Petersburgu, australské Adelaide, vídeňská technika nebo lékařské univerzity v rakouském Grazu či Innsbrucku. Podíváme-li se na data, nenajdeme ani Vámi zmiňované propadání UK v tomto žebříčku. V roce 2003 (dřívější data nejsou) jsme byli na 301-350. místě, v roce 2005 (pozdější data zatím nejsou) je to 203-300. místo. Nezlobte se, to fakt není propad (menší číslo je lepší). Není to propad ani ve srovnání s tempem změny na ostatních východoevropských univerzitách - třeba Univerzita Szeged se ve stejném období "posunula" z pozice 201-250 na nynější 203-300. místo. Jiná věc je, že svět nestojí na místě, nýbrž pádí vpřed, a je tedy třeba aktivně dbát o to, aby se naše místo nehoršilo (tím, jak se lepší ostatní), nýbrž pokud možno vylepšovalo. To je hodně o kvalitě i kvantitě vědeckého výkonu a zapojení studentů do tohoto procesu. Taky je pravda, že tuto celosvětově docela důstojnou pozici UK zajišťují některá pracoviště více než jiná. Zlepšení vědeckého výkonu na celé UK považuji za jednu ze svých zásadních priorit. Prorektor pro vědeckou práci prof. Gaš už na tom usilovně pracuje... V souvislosti s mezinárodními hodnoceními univerzit bych rád zmínil ještě jeden aspekt. UK má jistě jedinečné postavení v dějinách, vzdělanosti a vědomí identity naší země. To ovšem neznamená, že by měla ze strany státu nějaké nadstandardní podmínky oproti ostatním veřejným vysokým školám. Finanční příspěvek státu se mezi veřejné vysoké školy rozděluje podle transparentních "tvrdých dat" - počty studentů a absoloventů, docentů a profesorů, úspěšnost vědecké práce atd. V těchto rovných podmínkách je UK jediná z více než 20 českých veřejných škol, která se vůbec dostala do jmenovitě zveřejněné první pětistovky šanghajského hodnocení (nemluvě o tom, že v docela slušné a pozvolna se lepšící pozici). 23.5.2006 7:47

ODPOVĚĎ: Už. To je přesně to, co mám na mysli, když mluvím o své prioritě zvyšování vědeckého výkonu univerzity. Druhou stránkou téže mince je podpora týmů, které jsou dobré, aby byly ještě lepší. Díky nim není UK provinční, nevýznamnou univerzitou (viz odpověď na otázku ohledně postavení UK ve světových žebříčcích). 23.5.2006 7:47

ODPOVĚĎ: Takhle univerzita nebyla a není zamýšlená. Není o biflování, ale o kultivaci intelektu. Jde tedy jak o zvládnutí pojmového aparátu (to zahrnuje např. definice pojmů), tak o zacházení s pojmy a koncepty. Pokud byste měl na mysli nějaké konkrétní situace u nás, dejte vědět buď příslušnému děkanovi (ten má k problému blíž a bezprostřednější páky k řešení), fakutnímu akademickému senátu anebo, pokud byste neuspěl, mě resp. prorektorovi pro studium. 23.5.2006 7:48

ODPOVĚĎ: Mrzí mě, že Vaše dcera kvůli jazykům změnila své rozhodnutí jít studovat k nám. Pro fakulty je hodně náročné (organizačně i finančně) zajišťovat výuku těch jazyků, které nejsou pro vlastní studijní obor podstatné (to je zjevně případ francouzštiny u Vaší dcery). Nicméně s právě zaváděným celouniverzitním kreditním systémem bude stále jednodušší si prostě zapsat jazyk (nebo ostatně jakýkoliv jiný předmět), o který má student zájem, na jiné fakultě, a mít to započítáno jako součást celkového objemu studijních povinností. Nikde jinde v ČR nemá Vaše dcera takový výběr jazyků, jako u nás. Děkuji všem diskutujícím za zájem a často podnětné otázky a těším se na další příležitost k podobné debatě. Váš Václav Hampl 23.5.2006 7:49

ODPOVĚĎ: Prosím, napište mi, co byste chtěl a potřeboval, abyste byl ochoten se vrátit, společně se seznamem Vašich dosavadních vědeckých, příp. pedagogických a transferových "achievements". Jsem připraven udělat dost. 23.5.2006 7:49

ODPOVĚĎ: Ale no tak to zkuste zrušit a uvidíte, jestli se do 10-20 let fakt nic nezmění. My, kteří svým vědeckým schopnostem věříme, jistě najdeme uplatnění v těch zemích, které za velmi slušné peníze najímají obrovské počty vědců (od USA přes Kanadu, Irsko, Finsko přes některé arabské země po Indii, Koreu, Čínu a Japonsko). Odtamtud budem s bolestí pozorovat, jak se Čechy snaží živořit alespoň lacinou prostitucí... To, že teď se dá rozumně uživit montováním počítačů za Prahou nebo aut u Kolína vůbec nezaručuje, že to půjde za pár let, natož desetiletí. JEDINÁ možnost dlouhodobějšího udržení rozumné životní úrovně je udržet krok s tím, kam jde světová ekonomika (když už nebýt o krok napřed). A ta jde směrem k ekonomickému využití vědění, vzdělanosti a kreativity. 23.5.2006 7:50

ODPOVĚĎ: To tedy opravdu nemůžu. Možná si běžně neuvědomujeme, jak obrovský rozsah činností UK představuje, a zredukovat to všechno na jednu jedinou "věc" by prostě nebylo fér a ani by to nebylo pravdivé. Vybírám tedy "od boku", s rizikem, že mnohé jiné významné záležitosti se mi zrovna v hlavě nevynoří, několik málo "vlajkových lodí": Špičkový výzkum a léčba diabetu na III. interně 1. LF Světově kompetitivní laboratoř molekulární patologie na 1.LF Mezinárodní koordinace výzkumu a léčby dětských nádorových onemocnění na 2.LF Světově prioritní výzkum přinášející zásadní zlepšení přežívání pacientů s infarktem myokardu na 3.LF Mikrobiologické a parazitologické laboratoře PřF zásadně přispívající k mezinárodní reputaci UK publikacemi v nejprestižnějších světových vědeckých časopisech Médiím poměrně skrytá, zato zásadní účast vědců MFF na unikátních vědeckých projektech v evropském (a vlastně dnes de facto světovém) středisku částicové fyziky CERN Egyptologický ústav FF, spoluudávající světový tón této disciplíny Špičkové, mezinárodně kompetitivní a vlivnými zaměstnavateli vyhledávané ekonomické vzdělání na FSV Mezinárodně vysoce ceněný biblický výzkum na ETF Orgány EU (tedy "odběratelem") vysoce ceněné vzdělávání tlumočníků na FF. 23.5.2006 7:53

ODPOVĚĎ: Jednak to skoro automaticky přinese systematická péče o rozvoj vědecké kapacity. Dále chci podporovat vznik a fungování společných studijních programě s pečlivě vybranými zahraničními partnery. Dobrým nástrojem bude určitě zapojení do poměrně nového programu Erasmus Mundus. Snad Vás bude zajímat i to, že během pár dní budu jmenovat děkanem jedné z fakult (samozřejmě na základě volby akademickým senátem) Kanaďana. Pokud vím, je to první ne-Čech v takovéto funkci v novodobé historii českých vysokých škol. I když ve středověké UK na tom nic neobvyklého nebylo. 23.5.2006 15:34

ODPOVĚĎ: To, co UK může, měla by a chce v této věci dělat je trvale a zarputile nastavovat rozumně vysokou laťku, i když, dlužno říct, je za to někdy více méně finančně bita. Jinak toto je stesk, který náleží spíše akreditační komisi MŠMT, která má dozor nad kvalitou studijních programů v popisu práce. Ta ovšem hlídá spíše jakousi minimální laťku. Jak vysoko nad ní se musí skočit, už neurčuje. Myslím, že se situace v tomto vyvíjí směrem, který funguje třeba v USA, že totiž Vašemu budoucímu zaměstnavateli nebude stačit, jaký máte titul, ale bude také chtít vědět, kde jste ho získala. To velmi podporuji, protože si myslím, že jediná cesta, jak poskytnout VŠ vzdělání většímu množství lidí (což je dozajista trend doby), je diverzifikace vysokých škol. A jen na okraj: UK není státní, nýbrž veřejnou vysokou školou. 23.5.2006 15:39

ODPOVĚĎ: Právě kvůli steskům tohoto druhu nařizuje VŠ zákon vysoké zastoupení studentů v akademických senátech fakult. To je nejefektivnější půda pro jejich řešení. Dovolíte-li i trošku ironického odlehčení, pak věnovat se naplno od nevidím do nevidím tomu, co chcete dosáhnout, je dobrou přípravou na to, co Vás čeká po absolutoriu, alespoň pokud chcete slušně vydělávat, jak se to daří překvapivě vysokému počtu absoloventů Pedagogické fakulty. 23.5.2006 15:41

ODPOVĚĎ: V principu to možné je, vždyť před třemi stoletími byl Harvard provinční školičkou. Nicméně v horizontu mého rektorského období na UK je odpověď triviálně jednoduchá: ne, na úroveň Harvardu, tedy světové jedničky, se nedostanem. Nemalá část důvodu spočívá ve skutečnosti, že Harvard je dnes s náskokem vůbec nejbohatší organizací na zemi. Nevím, na kolikátou by se muselo umocnit současné financování UK, abychom se tomu alespoň řádově přiblížili. Nicméně to neznamená, že bych házel flintu do žita a nechtěl výzvu Harvardu a dalších prestižních univerzit zvednout. K tomu jsou především potřeba 2 věci. Jednak kvalitativní i kvantitativní narůst vědecké produktivity a jednak (s tím související) lepší a diverzifikovanější financování. Obojí najdete mezi prioritami mého programu. 23.5.2006 15:44

ODPOVĚĎ: Vysoké školy jistě získávají část peněz od státu na studenty, ale např. dostávají i za absoloventy. Naopak, za vyhozené studenty nedostávají vůbec nic. Pokud je po prvním ročníku velký "odpad", jistě to není kvůli penězům (spíš naopak, fakulta na tom relativně prodělává). 23.5.2006 15:44

ODPOVĚĎ: V tom případě mi nezbývá než být "teatrální". Pokud byste o někom věděl Vy, dejte mi vědět. 23.5.2006 15:45