Astrofyzik Jiří Grygar

Jiří Grygar
velikost textu:
vydáno 23.11.2009 15:30
Astrofyzik a pracovník Fyzikálního ústavu Akademie věd Jiří Grygar patří mezi nejznámější české vědce, i proto vzbudil nedávno svým odmítnutím vládní ceny takový rozruch. Neváhal přitom říci, že česká věda je v rukou diletantů. O financování vědy diskutoval se čtenáři iDNES.cz.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 23. listopadu 2009 do 15:40

OTÁZKA: Dobry den, muze byt mezi atronomy nekdo, kdo vystudoval vysokou skolu za dva mesice? Existuji i mezi atronomy (astrofyziky) lide s falesnym diplomem? Mi se zda, ze celkove upada uroven skolstvi a kultury, mocni a bohati maji pocit, ze se da vse koupit. Titul, rozsudek soudu, atd. Mimochodem: Vazim si cestnych a poctivych lidi jako vy, nehlede k vasi schopnosti popularizovat vedu. Bohata socka
Jiří Grygar ODPOVĚĎ: Mohu zcela odpovědně prohlásit, že za dobu svého astronomického života, což je v tuto chvíli 55 roků, neznám případ, že by v Československu nebo v Česku vystudoval nějaký astronom za dobu kratší než 4 roky. Astronomie není finančně atraktivní obor, takže k jejímu studiu se odhodlají jen zcela idealističtí a velmi silně motivovaní studenti. Když jsem studoval astronomii jako specializaci fyziky, tak ve 3. ročníku jsme byli v republice dva jako mimořádně silný ročník, protože ve 4. ročníku byla studentů jen polovina a v 5. ročníku nikdo. Teď je přirozeně zájem o studium astronomie o dva řády vyšší (lze ji studovat na třech českých a dvou slovenských univerzitách), ale jelikož většinu studentů potkávám, tak vím, že jejich motivace je možná ještě silnější než byla ta naše. Je to obor, který podněcuje fantazii a přináší prakticky denně překvapivé nové poznatky. 23.11.2009 16:40
OTÁZKA: Dobrý den, Myslíte si ,že problém financování vědeckých projektů je ve vedení škol, nebo na politické úrovni(celkový rozpočet). Pokud na politické úrovni co konkrétně (neznalost problematiky nebo nechuť a nezájem o vědu)? Děkuji za odpověď a přeji hodně zdaru ykzakaz
Jiří Grygar ODPOVĚĎ: Mám pocit, že jde o klíčový spor, zda má stát přednostně podporovat krátkodobý ekonomický prospěch z tzv. inovací, což prakticky znamená státní podporu soukromých firem, anebo zda má stát přednostně podporovat základní výzkum (vědu), v menší míře aplikovaný výzkum (ten by si měl část prostředků vydělat ze spolupráce s průmyslovými firmami) a v nejmenší míře inovace, kde by člověk očekával, že firmy samy budou inovace financovat ze svého zisku, jak je to všude ve vyspělých zemích. Představa, že automobilová firma nebo řekněme železárny mají výzkum dotovaný ze státních prostředků, je pro mne docela drsná. Zdůrazňuji, že Topolánkova i Fischerova vláda dodržely a dodržují slib, že nebudou krátit ani v době krize prostředky na vědu, ale problém je v tom, že uvnitř tohoto balíku se mají prostředky dle doporučení RVVI výrazne přerozdělit odebráním nemalého množství peněz základnímu výzkumu v Akademii věd ve prospěch soukromých firem, které je dostanou na ty inovace. 23.11.2009 16:46
OTÁZKA: Co si myslíte, že je důležitější - aplikovaný nebo základní výzkum. Martin Jirousek
Jiří Grygar ODPOVĚĎ: Obojí je důležité, protože dobrý základní výzkum přináší zásadní inspiraci pro aplikovaný výzkum a odtud pak zase přijdou nové peníze pro základní výzkum. Američtí ekonomové letos uveřejnili zajímavé zjištění, že současný HDP USA tvoří z 30 % technologie, založené na kvantové mechanice. Tu vymyslelo asi tak 50 evropských vědců základního výzkumu, podporovaných vládami svých států mezi lety 1915-1930. 23.11.2009 16:49
OTÁZKA: Věnujete se jen popularizaci, nebo i sám provádíte základní výzkum? A máte sám zkušenosti s managováním vědy, když kritizujete návrhy ostatních jako diletantské? Děkuji za odpovědi. Vědec
Jiří Grygar ODPOVĚĎ: I když veřejnost mne zná jako popularizátora vědy, tak bych ji přirozeně nemohl dělat bez toho, aby sám ve vědě pracoval. Během své odborné dráhy jsem postupně pracoval ve třech ústavech Akademie věd, kde jsem se postupně věnoval výzkumu drobných těles sluneční soustavy, studiu zákrytových dvojhvězd a nov, dále pak dálkovému průzkumu Země a nyní astročásticové fyzice. Ve všech těchto disciplinách jsem publikoval práce v mezinárodních vědeckých časopisech, které získaly hojné citace. V letech 2001-3 jsem byl předsedou vědecké rady Grantové agentury ČR a podílel jsem se také na hodnocení českých vědeckých pracovišť i jednotlivých grantových projektů pro různé grantové agentury. V letech 1998-2006 jsem byl odpovědným řešitelem grantových projektů, které zabezpečily účast českých fyziků na výstavbě a provozu mezinárodní observatoře pro výzkum kosmického záření. Myslím, že tedy vím, o čem mluvím, když kritizuji činnost mnohých členů RVVI. Omlouvá se současně ostatním tazatelům, že už nestačím odpovědět na jejich otázky, protože můj čas pro tuto diskusi už končí kvůli jiným povinnostem v práci. 23.11.2009 19:59

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.