ODPOVĚĎ: Discovery je na zhruba kruhové dráze a pohybuje se rychlostí cca 7,7 km/s. Brzdicí manévr trvá asi 3 minuty, snížení rychlosti je cca 100 m/s, poté následuje brzdění v atmosféře, přistávací rychlost je při prvním kontaktu cca 350 km/h. 8.8.2005 13:57

ODPOVĚĎ: Ano, nyní nejméně do zítřka. Ale část času jim zabralo převedení zpět do letového režimu (mj. i aktivace palubního záchodu), část bude plánovaný odpočinek a jídlo a zítra po půlnoci našeho času znovu celý sled činností, spojených s přistáním. Zbytek drobné úkoly, především spojené s pozorováním Země. Zítra je 6 příležitostí přistát na Floridě nebo v Kalifornii nebo v Novém Mexiku, bez problémů lze přistání odložit i na středu, kdy je rovněž šest možností. Na Floridě bývá v tuto roční dobu vždycky dost proměnlivé počasí, ale zato na Edwards AFB je poměrně setrvale hezky. 8.8.2005 14:06

ODPOVĚĎ: Po brzdicím manévru asi 7,6 km/s ve výšce kolem 120 km nad Zemí. 8.8.2005 14:08

ODPOVĚĎ: Nyní je na dráze ve výšce 328 až 353 km se sklonem 51,64 stupňů k rovníku. Malá domů: aktuality jsou na www.planetarium.cz, kde jsou i další odkazy (např. www.observatory.cz), unikátní kosmonautická encyklopedie všech letů je www.lib.cas.cz/knav/space40., novinky např. www.ian.cz, dobré základní stránky jsou www.astro.pef.zcu.cz; www.aldebaran.cz. 8.8.2005 14:14

ODPOVĚĎ: Do jisté míry obojí. "Šoférský efekt" má obecnou platnost (určité období po absolvování autoškoly si dáváme víc pozor a soustředíme se, pak má i dobrý řidič pocit, že už to umí - a to je nejnebezpečnější období. Tak podrobně jako tentokrát nikdy nikdo raketoplán nezkoumal (ostatně, stálo to 1,4 miliardy dolarů a dokud to nebylo nutné - znáte to, tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu...). Avšak starší ojetina také potřebuje větší technický dohled než nové auto. Ze tří zbývajících orbiterů vlastně splňuje "normu" jen jeden. I když raketoplány určitě ještě mohou udělat kus dobré práce (co mohou, MUSÍ!), své dny mají sečtené a obávám se, že jejich vyřazení ze služby bude nutné ještě dřív než do r. 2010. 8.8.2005 14:24

ODPOVĚĎ: Jistěže lze dnes udělat věci lépe, než koncem 70. let. Ovšem problémem č. 1 není přitmelení ochranných dlaždic, nýbrž izolace vnější nádrže raketoplánu, která odpadává a ohrožuje jak dlaždice, tak další kritické části orbiteru. I u aut nová karoserie znamená prakticky nové auto, i když je na starém podvozku - a tady jde o úkol mnohem obtížnější a tedy dražší. A jak se zdá, čas a peníze investované po havárii Columbie do modernizace vnější nádrže ET nestačily. Znám jen jedinou cestu: nový dopravní prostředek. Už abychom se na tu cestu vydali - nebýt drastických omezení rozpočtu NASA administrativy tehdy nového prezidenta Bushe, už jsme po ní mohli urazit pěkný kus. 8.8.2005 14:36

ODPOVĚĎ: Nové velké těleso zv. Xena (vyhýbám se záměrně ozn. "planeta") má sice má sice dráhu se značným sklonem, ale kolmo to není (inklinace je 44 stupňů). Pluto se sklonem 17 stupňu k rovině ekliptiky má dráhu silně excentrickou a skutečně je v některých obdobích blíž ke Slunci než Neptun (naposledy 1979-1999), ale to je spíše vliv Neptunu a nikoliv UB313 alias Xeny. 8.8.2005 14:43

ODPOVĚĎ: Jéje, pochopitelně ano, pakliže má pro lidstvo význam věda, speciálně poznání vývoje světa, v němž žije a komplexně podmínek, za nichž samo vzniklo. Okraj sluneční soustavy zůstává stále ještě dost neprozkoumaný... Co až tak kardinální význam nemá je to, jak "tomu" budeme říkat (čímž nechci tvrdit, že utřídění - systemizování našich poznatků není metodologicky důležité). 8.8.2005 14:50

ODPOVĚĎ: Ze Země nikoliv - ani v 70. letech, ani dnes. Pouze některé snímky sondy Clementine měly dostatečně velké rozlišení, aby něco podobného zaznamenaly. Zajímaly by nás zejména krátery po dopadech posl. stupňů Saturnu, tj. S-IVB, ale místa dopadů známe jen přibližně a jejich odlišení od ostatních, přirozených útvarů je krajně problematické. Kladnou odpověď na Vaši otázku by mohly přinést nové sondy na oběžné dráze kolem Měsíce (čínská r. 2007, americká a indická r. 2008), jejichž aparatury by za určitých podmínek měly mít schopnost rozlišení jen několik metrů. 8.8.2005 15:04

ODPOVĚĎ: Roli soukromého sektoru v budoucím vývoji kosmonautiky považuji za velmi významnou, avšak úlohu NASA v žádném případě nevidím jako konkurenční. Naopak, je zřejmé, že soukromý sektor dokáže mnohé realizovat levněji. Cílem NASA je zkoušet (a podporovat) nové, "nejisté" technologie, jak to dělala dlouhá léta např. v oblasti telekomunikací - a po vyzkoušení správných cest pak předala využívání komerční sféře. Dtto dálkový průzkum Země. Žádný koncern v USA nemá sám prostředky např. na dlouhodobý vývoj nástupce raketoplánu: jasně se to ukázalo poté, co NASA zrušila svůj podíl na dalším vývoji X-33 (Venture Star) a jak se zdá, ani mnohem menší projekty, jako např. sonda pro výzkum Měsíce nejsou pro soukromé firmy bez státní zakázky lukrativní, jinak by už obíhaly kolem Měsíce. Fandím kosmické turistice (viz SpaceshipOne atd.), ale to ještě není kosmonautika... Ovšem soukromý sektor má dost silné páky, aby tlačil např. americkou vládní administrativu k novým zakázkám. Návrat na Měsíc není pro USA otázkou jen udržení světového postavení (vč. prestiže), ani jen získání nových poznatků, ani jen volební "hrou" pro občany, nýbrž i (a snad především) zakázkami soukromým firmám za miliardy dolarů - a tedy koláčem pro majitele a po dlouhou dobu chlebem pro jejich zaměstnance. 8.8.2005 15:33