Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


On-line rozhovor

Odpovídal expert na klonování Josef Fulka

velikost textu:
vydáno 30.11.2001 10:50

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 30. listopadu 2001 do 11:45

OTÁZKA: Četl jsem, že dnes už nejde ani tak o to, naklonovat, jako spíš o to, získat z embrya ty univerzální, kmenové buňky, z nichž se dá vypěstovat jakákoli lidská tkáň. To se prý ještě neumí. Je to tak? majk
ODPOVĚĎ: Mate pravdu, o vytvoreni kopii jiz narozeneho jedince skutecne nejde Jde o kmenove bunky, ktere by slouzily pro lecbu ruznych nemoci. Prenosem jader by se mely tvorit takove bunky, ktere by telo darce jadra neodmitlo. Skutecne se take nevi, jak universalni bunky spolehlive zmenit na pozadovanou tkan. I kdyz rady uspechu jiz bylo dosazeno. 30.11.2001 11:03
OTÁZKA: Ja to nechapu. Jak muzou z tech bunek vypestovat cokoli? Na cem to poroste? Cim se to bude vyzivovat? To to bude na zádech mysi? sexista
ODPOVĚĎ: Odpoved je jednoducha. Vy take pochazite jen z nekolika bunek a kdybychom je videli, tezko bychom rekli, ze z nich vzniknete vy, vase srdce, plice, atd. Chceme bunky universalni, ty by se prenesly tam, kde vase vlastni bunky jiz nefnguji, nebo byly poskozeny. Muze to byt trebo jen misto v pateri (mise), kde doslo k poskozeni po urazu. Necekejte, ze se bude delat cele srdce, mozek, atd. Nekdy vam nemusi fungovat jen par bunek a vas zivot je zcela jiny. 30.11.2001 11:06
OTÁZKA: Hm, a vy jste toho dosahl vic, ze kritizujete Americany? hoky
ODPOVĚĎ: A víte vy, ceho jsem dosahl? 30.11.2001 11:07
OTÁZKA: Co říkáte tomu ty! ty! ty! z Vatikánu? Standa
ODPOVĚĎ: Respektuji jejich postoj a názor. Kazdy muze mit svuj nazor. 30.11.2001 11:08
OTÁZKA: Proč myslíte, že to byla v USA jen show? Takže všechna média naletěla? Proč jste se tedy neozvali? Harry
ODPOVĚĎ: Pokud se divate do zahranicnich casopisu, zvlaste pak vedeckych, zjistite, ze jine nazory nejsou odlisne od meho. Proc media naletela? To se musite zeptat jich. My jsme se ozvali. V utery na TV 2, v jednadvacitce, stejne tak v MF a jinde. Skutecne to neni jen muj nazor. 30.11.2001 11:12
OTÁZKA: Zkuste, prosim, odhadnout, kdy - za kolik let - bude mozne lecit lidi tim, ze se jim voperuje nemoci nepostizeny organ, ktery genetici vypestovali z jeho vlastní tkáně. jod
ODPOVĚĎ: Nemyslim, ze se budou prenaset cele organy, spise pujde jen o bunky. Vytvorit cely organ bude velmi tezke, lehci bude udelat bunky, ktere produkuji treba inzulin (pro diabetiky). Vidim to na pet az deset let. 30.11.2001 11:14
OTÁZKA: zajímalo by mně v jakém prostředí ty buňky žijí a čím jsou tedy vyživované pavel
ODPOVĚĎ: Obecne se pouzivaji roztoky, jake se vyuzivaji radu let pro pestovani jinych bunek. Pochopitelne je nezbytne je modifikovat napr. specifickymi rustovymi faktory. Normalni bunky ale nejsou tak citlive i na sebemensi zmenu. Kmenove bunky velmi snadno a rychle mohou vlivem jen mirne zmeny ztratit svoje univerzalni vlastosti. Pak jsou k nicemu. Cesta zpet neni. 30.11.2001 11:17
OTÁZKA: Mně ty obavy, že se to zneužije, nepřipadají až tak relevantní, zatím. Copak je to klonování už tak zmáknuté, že by šlo vyrobit třeba sto klonů nějakého vraha? klon
ODPOVĚĎ: Ja se zneuziti take nebojim. A proc myslet jen na vrahy a navzajem se strasit. Navic klonovani skutecne "zmaknute" neni. 30.11.2001 11:20
OTÁZKA: Klobouk dolu. Chtel jsem jen rict, ze v tech podminkach, k nimz je ceska veda odsouzena uz desetileti, je pozoruhodne, ze cesti odbornici dosahuji srovnatelnych vysledku se svetem. A ted otazka: Jaky je cca prumerny plat na vasem ustavu a kolik se da cca prividelat jinymi aktivitami? tom
ODPOVĚĎ: Jaky je prumerny plat v ustavu, to doopravdy nevim. byl jsem dlouho v cizine, tam bylo pravidlo, se o tyto veci nestarat a nemluvit o tom. rekl bych ale tak 13 az 15. 000. Navic take neco mit muzete, jenze musite predtim neceho dosahnout a hlavne kmitat. kolik to muze byt, asi jak u koho. O tom se ale nema mluvit. To jsem si privezl z ciziny. 30.11.2001 11:24
OTÁZKA: Mohl by jste konkretizovat jakých léčebných úspěchů (na lidech) už bylo v medicíně dosaženo klonováním ? Michal
ODPOVĚĎ: Uspechy nejsou, pracuje se na tom, aby uspechy byly. nebudeme ale pouzivat termin klonovani - prenosy jader jsou lepsi. 30.11.2001 11:26
OTÁZKA: Připadá vám klonování přirozené? Mně docela jo. Vždyť klonuje i příroda (jednovaječná dvojčata) a lidi to dělají už desítky let (roubování). Proč je kolem toho tolik povyku? uher
ODPOVĚĎ: Nerekl bych, ze je to zrovna prirozene, ale souhlasim s vami, ze to priroda sama dela. A ten povyk? Treba film "Hosi z Brazilie" a dalsi Sci-fi. Sami jsme se do toho navezli. Lide se radi strasi. 30.11.2001 11:28
OTÁZKA: Co jste uz naklonoval? Fandaa
ODPOVĚĎ: Budeme mluvit v mnoznem cisle. Klonovat nemuzete sam. Mame dost klonovanych ovci. Myslim letos v rijnu byl v Nature Biotechnology nas clanek, ktery popisuje narozeni prvni mezidruhoveho klonu na svete. Na nem je i muj podil. 30.11.2001 11:31
OTÁZKA: Pry dolly rychleji starla. cim to? dsh
ODPOVĚĎ: Nezda se, ze by Dolly starla rychleji, i kdyz nektere zmeny u ni byly zjisteny (kratsi telomery). Obecne lze ale rici, ze naklonovane zvire zacina znova, jako kazdy nove narozeny jedinec. 30.11.2001 11:33
OTÁZKA: Jaká je podle Vás pravděpodobnost, že za nějakou dobu (10, 20 50 let ...) bude možné rozmnožování člověka klonováním? J.P.X.
ODPOVĚĎ: Rozmnozovat cloveka klonovanim - to je jedna vec. Proc ale - to je vec druha. Mohlo by to jit hned, ale vyzadalo by si to mnoho pokusu, nez by se to podarilo. Skutecne nemohu odhadnout, takovou fantazii zase nemam. 30.11.2001 11:37
OTÁZKA: Cim konkretne Cesi prispeli k vyvoji klonovani? Ladinek
ODPOVĚĎ: Klonovani neni jen to, ze udelate klon. Je to i spousta souvisejicich studii. Myslim, ze tady je prispevek Ceska dost velky a nasi odbornici jsou i v zahranici uznavani. Nas prispevek je treba prvni interspecificky klon. Tady bychom museli jit do odbornych detailu. Neni toho malo. 30.11.2001 11:41

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.