Rozhovor s rektorem UP Lubomírem Dvořákem

vydáno 16.5.2006 12:00
Univerzitě Palackého v Olomouci šéfuje prof. RNDr. Lubomír Dvořák, CSc. Čeho chce dosáhnout?

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 19. května 2006 do 10:00

OTÁZKA: Dobrý den, můžete vyjmenovat jednu "věc", na kterou může být Vaše univerzita právem hrdá a které by se neměla vzdát? Lenka Pospíšilová
ODPOVĚĎ: Svých tradic, které sahají až do 16. století a které kloubí dlouholeté úsilí na poli vědeckém i pedagogickém. To nás výrazně odlišuje od naprosté většiny ostatních vysokých škol nejen v ČR, ale i v širším evropském kontextu. 22.5.2006 11:39
OTÁZKA: Vaše Magnificence, ve svém inauguračním projevu jste citoval pana Knížáka, dle kterého zvyšování počtu studentů degraduje VŠ na lepší učiliště, s čímž jste se částečně stotožnil. Na straně druhé představitelé vlády ČR deklarují snahu neustále zvyšovat počet vysokoškolsky vzdělaných lidí a to navýšením kapacity VŠ. Jak sám jako fyzik dobře víte, studentů fyziky a technických oborů ubývá, zato lidí studujících ekonomické školy a filozofické fakulty přibývá. Zajímal by mne tedy Váš názor, zda neustálé navyšování přijímaných uchazečů na "zbytečné" obory, jejichž absoloventi stojí fronty na úřadech práce, má význam pro společnost, pominu-li ekonomickou výhodnost vysokého počtu studentů pro VŠ. Také bych se Vás rád zeptal, zda neuvažujete o zvýhodnění Lékařské a Přírodovědecké fakulty, kde se opravdu studenti učí a jsou schopni vědecké práce, kdežto na např. Pedagogické fakultě se učí, že okraje se nemusí dělat jednotlivě na každé stránce, stačí přeložit stránky v sešitě a zatlačit... Stačilo by na přínosných oborech zavést výrazná prospěchová stipendia či chytré studenty automaticky zapojit do grantových projektů, i takové dva tisíce měsíčně z grantu udělají své a zvýší prestiž vědeckých pracovníků. student fyziky UP
ODPOVĚĎ: Vaše otázka je spíše komentářem, s nímž v mnohém souhlasím. Přesto si myslím, že žádné vysokoškolské vzdělání není zbytečné už proto, že zvyšuje flexibilitu absolventa při hledání zaměstnání (i mimo vystudovaný obor). LF a PřF (ale i některá pracoviště jiných fakult) jsou schopné se "zvýhodnit" tím, že formou projektů, výzkumných aktivit, spolupráce s praxí atd. získávají prostředky nad rámec běžných dotačních titulů, které pak mohou využít ke svému rozvoji. Samozřejmě bych byl rád, kdyby obdobná situace byla na naprosté většině pracovišť UP. Při vytváření vhodných podmínek mohou všichni počítat s podporou vedení univerzity. Domnívám se však, že Vaše hodnocení PdF je příliš příkré, organizujeme setkání s vedeními všech fakult, při kterých, jak věřím, budeme mít příležitost si ověřit, že reálná situace je jiná. 22.5.2006 11:41
OTÁZKA: Pane profesore, nemyslíte si, že by se měla nějak změnit pravidla přijímaných studentů, hlavně na obory s velkou "úmrtností"? Pokud jsou někam přijímáni studenti už s tím, že polovina z nich bude "odejita," je to podle mě kradení jednoho roku života a... anonym
ODPOVĚĎ: Obory s větší "úmrtností" jsou zpravidla obory studijně velmi náročné. Není špatné, dát studentům šanci ke zvládnutí takového oboru, zvlášť když po absolventech je poptávka. Navíc ne všichni berou takovou zkušenost jako okradení o rok života, mnozí v něm vidí prodloužení mládí právě o ten rok. I rok zkušenosti s vysokoškolským prostředím, vzdělávacím a vědeckým stylem může studenta výrazně obohatit, nasměrovat, motivovat, určitě mu dodá jistou komparativní výhodu v jeho dalším růstu a profesním snažení. 22.5.2006 11:52
OTÁZKA: Dobry den, co je ve Vasi funkci tezsi - vyjit s lidmi, penezi, nebo materialem ? Kdy chodite odpoledne domu ? Mejte se. carlos
ODPOVĚĎ: Obtížné je vyjít s penězi, zvlášť, když jich není tolik, co lidé požadují. Za podstatnější ale považuji dělnou atmosféru na univerzitě a tu vytvářejí především lidé - studenti, akademičtí pracovníci a další zaměstnanci. S lidmi je třeba nejen vycházet, ale získat je k aktivnímu podílu na prosperitě univerzity. Rád bych Univerzitu Palackého jako takovou viděl, nehádavou, bohatnoucí a na společném díle zainteresovanou a pracující. A v kolik hodin zavírám dveře své pracovny? Domů odcházím v různou dobu - obvykle mezi čtvrtou a sedmou odpoledne, ale ani to mnohdy neznamená, že ještě večer, v noci či o víkendu nezapnu počítač a nezabývám se administrativou. 22.5.2006 12:03
OTÁZKA: nemyslite si, ze je skola málo propagována? co chcete udelat pro to, aby treba i lide z prahy byli motivovani dat prednost studiu v Olomouci i v oborech, ktere jsou v PrazE? Slavoj
ODPOVĚĎ: Myslím, že na UP je dost oborů, které mají tak vysokou úroveň a prestiž, že se je vyplatí v Olomouci studovat a právě za nimi a jejich odborníky sem jít. Je třeba je však více propagovat, ostatně jako celou univerzitu. O to se také začínáme systematičtěji starat a připravili jsme již konkrétní plán, jak olomouckou univerzitu ještě více zviditelnit a ještě více zlepšit její mediální obraz. 22.5.2006 12:07
OTÁZKA: Jak je obtížné dostat v olomouci kolej? Anežka
ODPOVĚĎ: V prvním ubytovacím kole to může být problematické, po nástupu ubytovaných se ale vždy ještě objeví volné kapacity. Na základě vývoje v posledním roce však mohu odpovědět, že získat ubytovaní na našich vysokoškolských kolejích je stále snažší. Připomenul bych také v této souvislosti, že kvalitou a rozsahem služeb patří koleje UP k nejlepším v zemi. 22.5.2006 12:10
OTÁZKA: Jaký je váš názor na školné na VŠ? sweety
ODPOVĚĎ: Jsem pro zavedení školného v přiměřené výši a hlavně při zajištění právních, bankovních a sociálních podmínek tak, aby se v žádném případě nestalo bariérou pro přístup k vysokoškolskému vzdělávání. Školné rovněž nesmí zbavovat stát povinnosti přispívat na vysokoškolské vzdělávání. Právě přimeřené školné na veřejných vysokých školách by mělo motivovat studenty i univerzity samé. 22.5.2006 12:16
OTÁZKA: Vysoké školy si léta stěžují na nedostatek financí. Je vůbec možné, aby univerzity někdy řekly "už máme dost peněz"? Není to jen začarovaný kruh, kde s jídlem roste chuť? Mimochodem, jaké máte zkušenosti z jednání s "pražským" ministerstvem školství? Krbec
ODPOVĚĎ: Máte pravdu, že financí ještě dlouho nebude dost, zvláště má-li být školství, a to vysoké zejména, prioritou českých vlád nejen rétoricky, ale i prakticky. Na druhé straně z vítaného přírůstku příspěvků a dotací, které jsme v posledních letech zaznamenali, jsou financovány mnohé inovativní programy (nová výstavba a rekonstrukce, vybavení učeben a laboratoří, mezinárodní mobility, zaměstnávaní mladých postdoktorandů atd.), o kterých se našim předchůdcům jen mohlo zdát. Přesto je jasné, že univerzity i nadále budou lobovat za zvýšení patřičné rozpočtové kapitoly. A zde máme zkušenosti s jednáním s MŠMT povětšinou dobré. 22.5.2006 12:22
OTÁZKA: není lepší přijmout víc studentů a pak ty špatné vyházet? lubor
ODPOVĚĎ: Možná cesta to je, některé fakulty ji využívají. Ale k této problematice jsem se vyjadřoval již v předcházejících svých odpovědích. 22.5.2006 12:23
OTÁZKA: Dobrý den, jaký jste byl student? Tomáš
ODPOVĚĎ: Vystudoval jsem bez problémů, občas jsem dosáhl i na prospěchové stipendium. 22.5.2006 12:23
OTÁZKA: Dobry den. Jaky je Vas nazor na moznost otevrit VS pro vsechny zajemce bez prijimacek, a potom /byt za cenu prostorove a organizacni narocnosti/ udelat teprve narocne zkouskove "sito" v 1.rocniku ? Dekuji a preji prijemny den. Lada
ODPOVĚĎ: Zatím neexistuje žádná forma přijímacích zkoušek, která by nezpochybnitelně a zcela objektivně rozhodla, které uchazeče přijmout ke studiu a které odmítnout. Proto by bylo lepší přijímat všechny přihlášené, jak uvádíte. Kapacita výukových prostor (zejména laboratoří) a vyučujících to zatím, bohužel, neumožňuje. Rovněž bychom si zatím asi neuměli poradit s přebytkem uchazečů o obory s malou nadějí na uplatnění po ukončení studia, což se týká problému celospolečenského - ve vztahu k zaměstnanosti a potřeb trhu práce. A tento aspekt ani jakési "síto", jak to pojmenováváte, nevyřeší. 22.5.2006 12:23
OTÁZKA: Dobrý den pane rektore, hodláte zvyšovat kapacity studijních oborů? Kterých? Kazatel Ezachiel
ODPOVĚĎ: Univerzita, ale i praxe by uvítaly více studentů na oborech chemických a fyzikálních. Nebráníme se ale nárůstu počtu studentů na těch humanitních oborech, u nichž zájem koresponduje s možnostmi uplatnění. Nepůjde už však v blízké budoucnosti o nějaký zásadní extenzivní růst počtu studentů na UP. 22.5.2006 12:23
OTÁZKA: Jaký je Váš postoj ke způsobu, jakým byli odstraněni někteří vyučující z katedry informatiky, kteří následně vyhráli soudní spory o neoprávněné výpovědi? Má vedení této katedry nadále Vaši plnou důvěru? Zdenek Papousek
ODPOVĚĎ: Cílem perzonálních změn na katedře informatiky PřF UP bylo zlepšení její kvalifikační struktury, uložené akreditační komisí. Soud rozhodl, že právní postup zvolený právníky UP nebyl v pořádku, což respektuji. Vedení katedry stále pracuje na kvalifikačním růstu svých členů a má mou plnou důvěru. 22.5.2006 12:24
OTÁZKA: Dobrý den, na co ze svých studentských let vzpomínáte nejraději, co by vám dnešní studenti mohli závidět? Přeju hodně úspěchů. Bobeš
ODPOVĚĎ: Děkuji Vám. Rád vzpomínám na veselý a vcelku bezstarostný studentský život. Méně rád vzpomínám na to, že v důsledku různých reforem naší generaci tento život končil již v jedenadvaceti letech. 22.5.2006 12:25
OTÁZKA: Dobrý den, jaký je váš názor na rozšiřování počtu studentů v bakalářských programech? Myslíte si, že více "jen" bakalářů je dobrá cesta ke zvyšování vzdělanosti? Máte představu, kolik studentů v této fázi skončí na vaší univerzitě a pak už jdou do praxe? Věčný bakalář
ODPOVĚĎ: Zvyšování počtu studentů v bakalářských programech je cesta ke zvýšení zastoupení vysokoškolsky vzdělaných lidí v populaci. Protože požadavky na ně kladené jsou logicky nižší než na studenty v navazujících magisterských a doktorských programech, může je úspěšně zvládnout více uchazečů, kteří jsou dobře v praxi využitelní. Dosažením titulu bakalář končí na UP studium asi 20 až 25% studentů. 22.5.2006 12:26
Načíst další

Termíny

Finance

Vláda

Témata

Válka na Ukrajině

Olympijské hry

Nepřehlédněte