OTÁZKA:
Při úrovni zpravodajství, které vyplodil tým paní Bobošíkové, nevadilo Vám že jste to četla právě Vy? Já bych se teď styděl vyjít na ulici a přitom za to až tak nemůžete.
Georg
ODPOVĚĎ:
Nejen že se nestydím, ale jsem velmi dokonce velmi hrda na to, že v podmínkách, ve kterých jsme pracovali, jsme dokázali vytvořit takové zpravodajství. Vždy jsme se snažili být objektivní a pokud to někdy tak nevypadalo, na svou smrt vám mohu přísahat, že to nebylo úmyslné. Budu to konkretizovat na velmi medializované kauze, že jsme neobjektivně informovali o usnesení ze sněmovny. Opět zatím byly technické problémy. Čekali jsme na štáb, který měl dovést z pralamentu zcela čerstvou a vyčerpávající reportáž, doplněnou o aktuální zprávu. Protože jsme však měli málo kamer, byl náš pohyb po Praze velmi ztížen vhledem k množství zadaných témat. Prostě se nestačil náš reportér vrátit z parlamentu, abychom stihli zmíněný příspěvek všac zpracovat. TAké bylo vidět, že hlasatelka náhradní text nečetla ze čtecího zařízení, nýbrž z listu, který měla před sebou. Nebyla to zpráva jako taková, bylo to vyjádření vedení ČT k faktu, že poslanecká sněmovna potvrdila legitimitu nového vedení. Uznávám, že to mohlo působit trochu nešťastně, nicméně v tom nebyl žádný záměr dezorientovat nebo polovičatě informovat. Ovšem, kdo chce psa bít, vždycky si hů najde. A prosím, abyste vzal v úvahu, že mi ačkoliv jsme na obrazovce měli k dispozici skutečně jen čas určený ke zpravodajství, nikdy jsme se nesnížili k tomu, abychom jakýmkoli způsobem ovlivňovali názory diváků v náš prospěch. Zatímco vzbouřenci vstupovali svými agitkami do nejrůznějších pořadů, před filmy vystupovali se svými plamenými projevy jejich tvůrci a diskusní pořady byly ze strany vzbouřenců a jejich sympatizantů vedeny formou vyšetřovacího a obviňovacího tribunálu.
10.1.2001 14:49