Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


On-line rozhovor

Bývalý rozhlasák Jiří Dienstbier vzpomíná na srpen 68

Jiří Dienstbier
velikost textu:
vydáno 22.8.2008 11:00
Bývalý ministr zahraničí Jiří Dienstbier byl v srpnu 1968 redaktorem Československého rozhlasu a jeho Svobodného vysílání. Ze své kanceláře pozoroval průnik okupantů do budovy rádia. Na události 21. srpna 1968 a následujících dnů vzpomínal v on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.cz.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 22. srpna 2008 do 11:25

OTÁZKA: Dobrý den, co říkáte na to, že vláda zachází s našimi lidmi pomalu hůře než s dobytkem( sedřít je z kůže za nízké mzdy, zavést poplatky u lékaře a zdražování všeho druhu, zrušit dotace na mléka dětem do škol a zpoplatnit poslední ročník školky a spousta dalších nehorázných kroků) a na druhé straně podporuje Bushův radar a tím pádem válku v Iráku a Afghanistánu, kde umírají nevinné oběti? A ona jde ještě dále, zatímco matkám sebere pro děti rodinné přídavky, důchodcům všechno zdraží a české bezdomovce nechá mrznout na ulicích tak se nestydí poslat cizincům do Gruzie 150 miliónů. A čeští novináři mlčí a bojovníci z 90.let, kteří slibovali že už nikdy žádná vojska jako Kocáb teď strkají hlavu do písku. Nedávno jsem zaslechla v tramvaji názor někoho, že Kryl se musí v hrobě obracet protože tady o lidech rozhodují nějací STBáci a za 20 let nenašel nikdo kdo by pravdivě a otevřeně popsal tu dobu tady… Martina
Jiří Dienstbier ODPOVĚĎ: Pokud nesouhlasíte se současnou politikou, a já s ní v mnohém taky nesouhlasím, nezapomeňte v říjnu přijít k prvnímu i druhému kolu voleb. Vyberte si ty kandidáty, kteří svými názory více vyhovují vám. Nenechte za sebe rozhodovat jiné. 22.8.2008 11:05
OTÁZKA: Dobrý den, dovolte mi, abych vyslovil obdiv vám všem, kteří jste tehdy dokázali zůstat sedět u mikrofonu a přestože se kolem vás střílelo a po právu jste si mohli myslet, že to nedopadne dobře, vyzývali jste národ ke klidu a pasivní rezistenci. Myslím, že tehdy jste měli národ doslova pod palcem a kdyby byl kdokoli z vás řekl do mikrofonu lidem "jděte do nich", tak by došlo k tragédii, nemám pravdu? Černý
Jiří Dienstbier ODPOVĚĎ: Děkuji Vám za Vaše ocenění našich postojů. My jsme však pouze plnili svou pracovní povinnost v souladu s přáním celého národa uchovat si svobodu, kterou jsme získali postupně v šedesátých letech, a v roce 1968 už bylo jasné, že žádné vnitřní síly nás jí nemohou zbavit. Bohužel to pochopili také v Moskvě, ve Varšavě a v Berlíně a rozhodli se Pražské jaro potlačit. 22.8.2008 11:08
OTÁZKA: Dobrý den, onehdá jsem Vás slyšel hovořit o Vaší nynější práci - sledujete věrohodnost agentury Reuters nebo tak nějak. V čem spočívá Vaše práce? Cestujete hodně kvůli tomu? Jak jste se k této práci dostal? Díky a přeji hezký den. Karel
Jiří Dienstbier ODPOVĚĎ: Byl jsem vybrán mezi osmnáct ředitelů Reuters Founders Share Company, což je něco jako zlatá akcie světové agentury. Naše činnost spočívá v dohledu nad tím, aby agentura respektovala 150 let stará pravidla seriozního zpravodajství a aby nikdo nezískal víc než 15 procent akcií. Vzhledem k tomu, že tato společnost může na valné hromadě agentury uplatnit tolik procent hlasů, kolik chce, téměř se nesetkáváme s tím, že by někdo navrhl něco, co by bylo v rozporu s těmito principy. Pokud jde o stará pravidla pro zpravodajství, zabývali jsme se například fotoreportérem v Libanonu, který si přibarvil na fotografii kouř nad hořícím městem. Byl samozřejmě propuštěn. Zabývali jsme se také tím, které karikatury jsou ještě slušné a které spíš připomínají bulvár. 22.8.2008 11:13
OTÁZKA: Je pravda, že jste sám byl členem zločinecké organizace jménem KSČ? Standa
Jiří Dienstbier ODPOVĚĎ: Nebyl jsem členem zločinecké organizace, ale byl jsem členem KSČ v šedesátých letech do sovětské invaze. Vstoupil jsem už zcela poučen o charakteru stalinistického režimu, po odsouzení Stalina Chruščovem a po potlačení maďarské revoluce, k níž Západ vyzýval a pak jí v ničem nepomohl. Dospěl jsem k názoru, že změnit režim můžeme jen prostřednictvím komunistické strany, že bojovat je třeba na tom bojišti, které je k dispozici. Dařilo se nám po celá šedesátá léta rozšiřovat prostor svobody slova, podporovat propouštění politických vězňů a začátky ekonomických reforem. Byl to vlastně rozmach občanské společnosti, do níž patřila i většina členů KSČ a v 1968 už to byla občanská společnost, která určovala témata politického vývoje a porážela pohrobky stalinismu. Kdo zažil rok 1968, ví, že to byla skutečně doba, kdy jsme všichni měli největší svobodu. Bohužel jsme měli dvacetiletý náskok před situací, která umožnila rok 1989. 22.8.2008 11:18
OTÁZKA: Pane Dienstbiere, proč se ještě nevyšetřilo jak to bylo s těmi úplatky při volbě prezidenta? Myslíte, že se to vůbec někdy vyšetří? Tím myslím pravdivě vyšetří? Také si myslíte, že kdyby byl zvolen pan Švejnar a nebo kdyby jste kandidoval Vy a byl jste následně zvolen, nepanovala by tak negativní atmosféra ve společnosti? Tím nemyslím že za vše může pan Klaus, ale je to asi spousta lidí na sebe různě napojených kterým jde jen o své zisky. Takový bludný kruh. Alík
Jiří Dienstbier ODPOVĚĎ: Byl jsem pro změnu na Hradě, která by umožnila začít s přeměnou politické scény u nás, na níž se od sametové revoluce příliš zahnízdily určité praktiky. Za to jistě nemůže jenom Václav Klaus, ale jeho stálá přítomnost v politice vlastně znemožňuje i otevřenou debatu a snahu o novou politiku v samotné ODS. Zda se vyšetří úplatky nejen při volbě prezidenta, lze dnes stěží vědět. Stěží se taky ví, zda nějaké úplatky někde jsou, i když o korupci v našem státě nelze pochybovat. 22.8.2008 11:23
OTÁZKA: Dobrý den, pane Dienstbiere. Mladí dnes na srpen 1968 dost často zapomínají, nezřídka ani nevědí, co se tehdy dělo. Co by podle vás měla společnost konkrétně víc dělat, aby se na okupaci nezapomínalo? Nebo si myslíte, že letošní "výročí", jak ho připomínají média, stačí? Northman
Jiří Dienstbier ODPOVĚĎ: Nejde jen o výročí, okupaci, normalizaci ale o pochopení našeho vývoje po druhé světové válce. Příliš snadno se toto období zjednodušeně označuje jako doba nesvobody, ačkoli to byla především doba boje a úsilí o svobodu, která v různých dobách, například v 1956 a pak znovu v šedesátých letech, měla nadějné vyhlídky. Je proto třeba zabývat se různými obdobími v historických a mezinárodních souvislostech. Bez toho nemůžeme dospět nejen k poznání minulosti, nebo jak se dnes s oblibou říká k vyrovnávání s minulostí, ale ani k tomu, abychom z tohoto období vytěžili zkušenosti, které nám budou pomáhat v našem dalším vývoji. 22.8.2008 11:27
OTÁZKA: Dobry den z Mnichova! Za predpokladu, ze tehdejsi okupace byly zasahem v zajmu zachovani "vnitrni" stability SSSR, ke kteremu de facto i nase republika patrila, byl jedinym moznym resenim vojensky zasah? Lze od dnesniho Ruska ocekavat krome vojensky zviditelnenych akci i restrikce razu ekonomickeho? Vidite urcitou paralelu okupaci z 50. a 60. let s akcemi Ruska z let minulych (Cecensko, Gruize)? Jirka
Jiří Dienstbier ODPOVĚĎ: V Sovětském svazu ale i ve Varšavě a v Berlíně měli vůdcové obavu, že úspěch československého jara by jejich systém ohrozil. Dnes můžu jen připomenout, že toto jaro a jeho potlačení významně přispěly ke konečnému pádu systému, který vznikl v Sovětském svazu, který byl přenesen do zemí jeho imperia. Současně invaze zrušila poslední sympatie k Sovětskému svazu a iluze o jeho systému mezi západní levicovou inteligencí a konečně také otevřela poprvé od třicátých let debatu v samotném Sovětském svazu. Po dvaceti letech přiznal M. Gorbačov, jaký význam tyto události měly pro jeho perestrojku a pro konečný pád režimu. V září 1991 mi v Kremlu řekl,: "Mysleli jsme si, že rdousíme Pražské jaro, ale rdousili jsme sebe sama." 22.8.2008 11:32
OTÁZKA: Zdravím Vás pane Diensbier.V srpnu 68 jsem jako student SPŠE zažil okupaci a stále to svým dětem i vnoučatům budu připomínat.Byla to zvůle nejenom Rusů ale komunismu jako celku.Proto jsem nespokojen,že toto hnutí nebylo rozpuštěno a postaveno mimo zákon.Je to škoda nemyslíte? Jen z jiného soudku:Když se objevila Vaše tvář na veřejnosti,z oka jste vypadl Vašemu otci,který mně jako malého kluka vyléčil oči a zachránil zrak. Děkuji za Vaše názory a přeji hodně zdraví. Mirek
Jiří Dienstbier ODPOVĚĎ: Máte pravdu, že komunismus, původně křesťanská utopie o rovnosti, je v podání orientální despocie nepřijatelný. V demokracii ovšem nemůžeme ignorovat vůli lidí, kteří podporují například komunistickou stranu, která ale už působí ve zcela jiných poměrech. Nezapomínejme, že totalitní systémy 20. století byly také důsledkem necitlivosti někdejšího liberalismu, který z ekonomiky vytlačil solidaritu. Proto také po druhé světové válce západoevropské společnosti zdůraznily potřebu sociální solidarity. Pokud bychom chtěli opakovat někdejší omyly a ignorovat životy milionů ekonomicky méně úspěšných lidí nebo vytěsňovat jiné hodnoty než peníze, mohli bychom tím podpořit nová extremistická hnutí. Jsem rád, že jste nezapomněl na mého strýčka, který byl šéfem I. oční kliniky na Karlově náměstí. Můj táta byl primář na interně. 22.8.2008 11:40
OTÁZKA: Dobrý den. Nemáte pocit, že tím, že nyní kopete za ČSSD jste se zpronevěřil celému svému životu? Díky za odpověď a úřeji hezký den. DeeBee, Nymburk DeeBee
Jiří Dienstbier ODPOVĚĎ: Ocenil jsem, že ČSSD mě navrhla do Senátu jako nezávislého kandidáta. Tím mi potvrdila svoji otevřenost. Kromě toho - sociálně demokratický proud patří ke třem hlavním proudům evropské politiky a není důvod považovat jeho podporu za jakékoli zpronevěření. Sociální demokracie je mi svými postoji v evropském politickém spektru nejbližší. Řečeno slovy L. Jospina: Ano tržní ekonomice, ne tržní společnosti. 22.8.2008 11:43
OTÁZKA: DeeBee má pravdu, o co vám jde? Hlídate čistotu agentury Reuters, ale špinavej Paroubek vám nevadí? Camel

Na tuto otázku odmítá dotazovaný odpovídat

OTÁZKA: Pane Dienstbiere, nikde se nemohu dočíst počtu sovětských vojáků, kteří byli během akce zabiti. Existuje takové číslo? Padli nějací okupanti? Děkuji. Clip
Jiří Dienstbier ODPOVĚĎ: Omlouvám se, ale takovouto statistiku nemůžeme mít. To by musely zveřejnit ruské armádní kruhy. 22.8.2008 11:44
OTÁZKA: Děti se mě ptají, zda se opravdu střílelo z tanků, a to nejen na budovu Národního muzea...prý by střelba z tanků byla průraznější a napáchala by mnohem větší škody. Co Vy na to, pamětníku? Lída
Jiří Dienstbier ODPOVĚĎ: Ruští vojáci stříleli především ze samopalů a případně z kulometů umístěných na tancích. Měli však zřejmě rozkazy nezpůsobit příliš velké krveprolití. V roce 1968 už Moskva měla větší potřebu vztahů se Západem, které by příliš velké ztráty československého obyvatelstva poškodily. Kromě toho jsme v rozhlase, médiích a všude zdůrazňovali, že když nebylo možné se takové přesile vojensky bránit, nesmíme činit nic, co by mohlo vyvolat nějakou zběsilou reakci. To se povedlo a díky tomu, i když vojensky byla invaze úspěšná, byla taky politickým debaklem, když se jim nepodařilo nejen sestavit žádnou kolaborantskou vládu, ale dokonce ani zastavit vysílání rozhlasu, což umí každý každý africký pučista. 22.8.2008 11:48
OTÁZKA: Není vám trapné se ukazovat na narozeninách s někým jako je Paroubek, kterého podporují jeho kamarádi z STB? Ladic
Jiří Dienstbier ODPOVĚĎ: Nechce se mi vůbec odpovídat na otázky, které kohokoli obviňují bez jakýchkoli důkazů. Tuto odpověď proto berte jako reakci na jakékoli otázky podobného typu. 22.8.2008 11:49
OTÁZKA: pane Dienstbier, kdo myslite ,ze nas okupoval po roce 1968: Rusove, Soveti nebo komunismus? adam
Jiří Dienstbier ODPOVĚĎ: Okupoval nás Sovětský svaz, do jehož koloniálního imperia jsme po druhé světové válce spadli do značné míry také vlastní vinou. Byli jsme vlastně jedinou zemí této sféry, která si o svém komunismu rozhodla sama a bez přítomnosti sovětských vojsk. Bohužel, rozdělení Evropy na sféry vlivu bylo naprosto akceptováno Západem a proto záleželo jenom na nás, kdy se nám podaří toto rozdělení překonat. Ještě v roce 1982 B. Geremek jako jeden z vůdců polské Solidarity na otázku, jaké jsou její limity, odpověděl, že limitem je pohyb sovětských tanků. Po potlačení Pražského jara jsme si mnozí u nás, v Polsku, Maďarsku, NDR, ale i někteří v Moskvě, například akademik Sacharov, uvědomili, že izolované změny v některé z těchto zemích budou vždy poraženy, protože by vládcové všech ostatních byli takovým úspěchem v jedné zemi ohroženi. Proto jsme už od poloviny 70. let navazovali velice úzké kontakty, vzájemně se informovali a spolupracovali s polskými, maďarskými a východoněmeckými kolegy v disentu. 22.8.2008 11:56
OTÁZKA: Dobrý den. Velice si Vás vážím jako člověka a politika . Četl jsem již dávno váš příspěvek do knihy SRPEN 68 - Rozhlas proti tankům. Nyní bych se rád zeptal jaký máte názor na konflikt v Gruzii a jestli se dá vněčem připodobnit s rokem 68. Dle mého názoru vládní stanoviska jsou jednoznačně proamerická, tak jak i stanoviska k osamostatnění Kosova. Chybí mi více vyvážených názorů a pohledů na věc, které dle mého názoru zatím prezentoval z dnešních politiků pouze prezident Václa Klaus. Pavel
Jiří Dienstbier ODPOVĚĎ: Děkuji vám za povzbuzení. Nemám tady možnost rozebírat v takto krátkých textech základní otázky zahraniční politiky tak, jak je naznačujete vy a někteří další v otázkách, které už nestačím odpovědět. Chci říct jen to nejpodstatnější. Máme-li účinně pracovat na zajištění naší a evropské bezpečnosti, je třeba vytvářet společnou evropskou zahraniční politiku a v jejím rámci se dohodnout s USA na tom, jaké jsou současné a perspektivní hrozby a jakými prostředky jim chceme společně čelit. Dále je potřeba, abychom se o tom domluvili i s dalšími mocnostmi, které by se na tom měly podílet, protože jde i o jejich bezpečnost, například před terorismem. K nim jistě patří Rusko. Navíc, mluvíme-li o hodnotách euroamerické civilizace, nemůžeme používat dvojí standardy. Buď respektujeme mezinárodní právo, nebo ho jako v případě Kosova porušíme jeho uznáním. Pak se nemůžeme divit, že stejný nárok jako Albánci budou vznášet také například Abcházci, nemluvě o Kurdech a dalších mnohem větších národech. Děkuji za otázky a přeji všem vždy skvělou náladu! 22.8.2008 12:05

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.