ODPOVĚĎ: No po pravdě řečeno , to si teď myslím také . , tedy že o nic nepřicházím . Akorát mě mrzí ty dva roky před těmi dvaceti lety , kdy jsem se tu danou techniku , u které jsem sloužila se musela učit takovým způsobem ,že jí mám do dnes zachovanou v paměti . Proč sě nikdo nezajímal o mé schopnosti , které mám , vždy´t to je snad to první , co každého napadne , zjistit , co člověk vlastně umí ! A k tomu nedošlo . A po pravdě , nenapadlo Vás , proč si to i po těch 20-ti letech tak pamatuji ? To je lehké vysvětlení . Vše podléhalo vyššímu stupni utajení , a my se to muserli učit , tedy jako teorii ve speciálních trezorových místnostech , vše bylo přísně pečetěno a evidováno , a já to byla učena tak , že když jsem něco nezvládala , a nesplnili se prověrky a tím nebyli pro starší vojáky vycházky a o opuš´tákách nemluvě , tak jsem za to od nich byla mlácená takovým způsobem , že si to dnešní Superstárová generace neumí ani představit . Ale o tom snad někdy příště , on se mnou ten pořad bude ještě dlouho pokračovat ......... 27.1.2005 16:33