Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


On-line rozhovor

Pozvánka do Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd

velikost textu:
vydáno 7.12.2000 12:00
Ptejte se na vše, co Vás zajímá v souvislosti s činností pracovníků Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a s jejich výzkumy.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 7. prosince 2000 do 13:00

OTÁZKA: Proč nepoužíváte údajů z Hydrometeorologického ústavu a máte vlastní observatoř na Milešovce? V čem jsou rozdíly? Dokážete předpovídat polární záře a jiné bouře, které ohrožují vysílání rádia a TV? Michal Pavlík
ODPOVĚĎ: Pochopitelně používáme i měření ze sítě Hydrometeorologického ústavu. Observatoř Milešovka, kde probíhají měření již 95 let (daleko déle než v síti ČHMU), má význam jako klimatická stanice s dlouhou a našimi pracovníky homogenizovanou (což není jednoduchá záležitost) řadou měření. Kromě toho máme na Milešovce řadu speciálních měření, jako například mlha, její složení, spektrum velikosti kapek a některá další speciální měření pro naše vědecké programy. S Hydrometeorologickým ústavem úzce a dobře spolupracujeme. Polární záře jsou optickým projevem geomagnetických bouří. Jejich předpovědí se v ČR zabývá Geofyzikální ústav AV ČR, zvláště Dr. Bochníček (jboch@ig.cas.cz). Kvalita předpovědí se postupně zlepšuje. V současné době probíhá velký celosvětový program Space Weather (kosmické počasí) - jedním z jeho výstupů bude zkvalitnění předpovědí geomagnetických bouří. My děláme předpovědi podmínek ionosférického šíření radiových vln pro dlouhé, střední a krátké vlny pro telekomunikace s využitím i pro rozhlas, kde jednou ze vstupních informací má být i předpověd geomagnetických bouří. V rámci projektu Evropské Unie COST271 se podílíme na tvorbě a zlepšování ionosférických předpovědních metod. 7.12.2000 11:34
OTÁZKA: Proč nepoužíváte údajů z Hydrometeorologického ústavu a máte vlastní observatoř na Milešovce? V čem jsou rozdíly? Dokážete předpovídat polární záře a jiné bouře, které ohrožují vysílání rádia a TV? Michal Pavlík
ODPOVĚĎ: Omlouvam se, že diky technickemu nedorozumění jste musel čekat na odpověd a opakovat otazku. Jan Laštovička 7.12.2000 11:36
OTÁZKA: Jaké změny v atmosféře můžeme očekávat? Plíca
ODPOVĚĎ: Tuto širokou otázku bych rozdělil na tři. 1. Lokální nebo regionální znečištění. To je velký problém naší republiky, ale na druhou stranu nutno říct, že díky odsíření elektráren, poklesu výroby těžkého průmyslu a plynofikaci se znečištění dolní atmosféry u nás podstatně zlepšilo. Když si zajedete třeba na Jizerské hory, tak vidíte jak se les zase postupně samoobnovuje. Hlavním problémem zůstává rostoucí znečištění od automobilů - dusičňany. 2. Ozonová vrstva, její narušování, ozonová díra. Měli jsme štěstí, že ničení ozonu chlorem a bromem z freonů a dalších látek se projevilo nejdříve na ozonu v Antarktidě, kde to je pro nás nejméně nebezpečné, a že efekt byl tak silný, že ho nešlo nijak zpochybnit. Diíky silnému tlaku světové vědecké komunity, ekologickým hnutím i značné medializaci byl poměrně rychle uzavřen Montrealský protokol, omezující produkci ozon ničících látek, a poté v dalších letech řada dodatků, postupně zakazujících výrobu a použití těchto látek. Velká většina zemí tyto dophody podepsala a ratifikovala a i ty ostatní se jimi v podstatě řídí. Proto v dolní troposféře koncentrace látek, poškozujících stratosférický ozon, dosáhla maxima v letech 1994-95 a v současné době již klesá, ve stratosféře je na maximu v současné době (z dolní troposféry do stratosféry trvá šíření těchto látek typicky okolo 5-6 let). Díky ochlazování stratosféry (skleníkové plyny ve stratosféře vyvolávají ne ohřev, ale slabé ochlazení), které také trochu zhoršuje situaci, bude s ozonem nejhorší ale v podstatě stabilizovaná situace v tomto desetiletí, pak se to bude zlepšovat a mezi roky 2050-2060 by se měl ozon ve stratosféře vrátit do neporušeného stavu. Pokud všichni budou dodržovat dohody!! A potrvá 70-75 let od uzavření prvých dohod, než se vše vrátí do původního stavu. 3. Skleníkový efekt a globální ohřev atmosféry. Lidstvo produkuje stále více CO2 a některých dalších skleníkových plynů jako metan. Díky tomu se ohřívá troposféra. Rizika: Postupný růst teploty spojený s větším vypařováním, jen zčásti kompenzovaným růstem srážek, povede k větší aridizaci (zpoušťňování - hrozné slovo). Změna systému mořských proudů včetně kolapsu Golfského proudu by vedla k dočasnému ochlazení v severozápadní Evropě s možností částečného zalednění (severní) Skandinavie. Nakonec při velkém růstu globální teploty by se rozpustil prakticky veškerý led na Zemi - to by vedlo k růstu hladiny moří o 7O !! metrů a ohřev vrchních vrstev oceánu by ještě pár metrů přidal. Co by to znamenalo v Evropě si jistě umíte představit. Proto též největší podíl finančních prostředků na výzkum klimatických změn na národním produktu má Holandsko. Jen jako zajímavost - v maximu doby ledové byla globální teplota jen o 5-6 stupňů nižší než nyní. Jestli v případě ozonu časová škála byla desítky let, zde se jedná o stovky let. Přijmout účinná opatření se zatím moc nedaří. Dohodu že v r. 2000 budou emise CO2 na úrovni roku 1990 v podstatě dodržela Evropská Unie; pro ČR díky transformaci průmyslu to nebyl problém. Ale největší producent CO2, USA, dohody nepodepsaly - v r. 1990 produkovaly USA 23% celosvětové produkce CO2, do r. 2000 se produkce CO2 zvýšila o 18%. Čili z hlediska ochrany klimatického systému je největším současným problémem postoj USA, resp. republikány ovládaného kongresu, zatímco viceprezident Al Gore má pro tyto problémy pochopení. Souhrn: Znečištění atmosféry a s ním spojené změny jsou zcela jednoznačně v současné době dány chováínm lidstva. 7.12.2000 12:34
OTÁZKA: Slyšel jsem, že globální oteplování by pro Evropu přineslo celkově spíše ochlazení v důsledku zpomalování Golfského proudu. Jaký je na váš názor? Škop
ODPOVĚĎ: Podle modelových výpočtů by skutečně při trvalém růstu globální teploty došlo ke změně systému mořských proudů a kolapsu Golfského proudu, což by znamenalo při trvajícím ohřevu jihovýchodní Evropy ochlazení severozápadní Evropy s možností dočasného zalednění severní Skandinávie. Časem by ale zase převládl efekt globálního růstu teploty. Jan Laštovička 7.12.2000 12:57
OTÁZKA: Dá se na oteplování Země nějak připravit? Zasazovat teplomilnější rostliny, nakupovat klimatizaci atd.? Jerry
ODPOVĚĎ: Zatím nic nenakupujte. Globální oteplování vyvolané nadprodukcí skleníkových plynů postupuje pomalu. Jak se to bude vyvíjet dál, závisí na tom, jak moc bude dále lidstvo nadprodukovat skleníkové plyny či zda se dohodneme na stabilizaci klimatu pomocí redukce emisí skleníkových plynů. Jan Laštovička 7.12.2000 13:02
OTÁZKA: Jak ovlivňuje Slunce Zemi? Dá se věřit předpovědím v televizi o stupni rizika pro kardiaky? Vy na tom také spoplupracujete? Milan Klimka
ODPOVĚĎ: Slunce ovliňuje Zemi různými způsoby. Na časové škála desítek až stovek tisíc let se periodicky mění dráha Země okolo Slunce a sklon její rotační osy k dráze - to je zřejmě jedna z příčin střídání dob ledových a meziledových. Během 11-letého cyklu sluneční aktivity i na kratších časových škálách se trošku mění celkové záření Slunce - změny jsou sice řádu promile, ale jde o celkovou enrgii vstupující od Slunce do atmosféry. Podstatně více se pak mění sluneční ultrafialové záření a sluneční vítr, vyvolávající geomagnetickou aktivitu, ale jejich podíl na celkové energii od Slunce je podstatně menší. Je řada dosti průkazných korelací o vztahu Slunce-atmosféra, ale chybí mechanizmy. Celá záležitost je v podstatě ve stavu základního výzkumu a názory ve světové vědecké obci jsou značně nejednotné. Na televizních předpovědích stupně rizika pro kardiaky se nepodílíme. Zúčastnil jsem se 2-3 konferencí, kde se m.j. jednalo o této otázce. Můj závěr je, že řada kardiaků skutečně je citlivá na biometeorologické a sluneční děje, podstatně více než zdravá populace, ale ani každý kardiak nemusí být na to citlivý. To je jako s reakcí lidí na nízký tlak - někdo se cítí unaveně, jinému to vůbec nevadí (mně taky ne). Jan Laštovička 7.12.2000 13:14
OTÁZKA: O větrné mapě byla řeč. Existuje i nějaká sluneční mapa ČR? A tak jako provozujete experimentání větrnou elektrárnu, provozujete i solární? Případně s jakými výsledky. Jirka
ODPOVĚĎ: Solární elektrárnu neprovozujeme. O existenci sluneční mapy republiky nevím. My se soustřeďujeme jen na některé věci, které se snažíme dělat pořádně, jako třeba větrnou energetiku. Solární energií se zabývají jiná pracoviště v ČR. Jan Laštovička 7.12.2000 13:18
OTÁZKA: Ohledně globalních změn klimatu se stále říká, že "mezi vědci neexistuje shoda" apod. Myslíte si, že "disentující" názory ohledně vlivu člověka na tyto procesy jsou skutečně silné? Do jaké míry existuje ve vědecké komunitě v těchto otázkách konsensus? Díky. Petr K.
ODPOVĚĎ: V současné době existuje v mezinárodní vědecké komunitě (ne každý, kdo se za vědce vydává, vědcem je) plný konsensus o existenci dodatkového skleníkového efektu (= oteplování), způsobeného lidskou činností. Otázkou zůstává velikost efektu, kde různé výsledky se ještě stále nemálo liší, ale méně než dříve. Existuje snad ještě pár jedinců, jejichž činnost je financována zdroji, které mají (ekonmický či politický) zájem na bagatelizaci resp. neexistenci skleníkového efektu, ale to je v současné době již zcela zanedbatelná minorita. Jan Laštovička 7.12.2000 13:25
OTÁZKA: Dokážete předpovědět, kdy letos napadne sníh? Jerry
ODPOVĚĎ: Zeptejte se v Hydrometeorlogickém ústavu. My se sice podílíme na rozvoji některých předpovědních metod, ale vlastní předpovědi neděláme. V tak malé zemi, jako je Česká republika, stačí na předpovědi Hydrometeorologický ústav a zčásti Meteopress , nemá smysl tuto činnost duplikovat nebo triplikovat. Jan Laštovička 7.12.2000 13:29
OTÁZKA: Myslíte si, že nás čekají výraznější změny klimatu ve smyslu mírnější zimy a horká léta? Poslední roky by tomu nasvědčovaly. Jestli to tak je, jak se s tím vyrovná příroda? Mám na mysli především letní sucha a přívalové děště, které mohou přinášet častější povodně. nape
ODPOVĚĎ: Modely předpovídají výrazně teplejší zimy i o něco teplejší léta, ale s vysokým výskytem horkých dní, a obecně vyšší výskyt extrémních situací včetně přívalových dešťů. Obávám se, že příroda s tím bude mít problém. Proto se lidstvo bude muset dohodnout a růst skleníkového efektu nejdříve omezit a pak zastavit. Jan Laštovička 7.12.2000 13:37
OTÁZKA: Co letošní podzim a vůbec celý rok ? Dá se říct že je v mezích průměru, nebo je opět nejteplejší v historii. Viktor
ODPOVĚĎ: Letošní rok ještě neskončil a globální data ještě nejsou k dispozici, ale je jasné, že to bude opět nadprůměrně teplý rok jako v podstatě celá léta devadesátá. Jan Laštovička 7.12.2000 13:39
OTÁZKA: Jaké typy klimatu najdeme v Evropě a kde jsou hranice mezi nimi? Jaké jsou vlastnosti, charakteristiky těchto klimatických typů? Vystačíte s rozdělením na přímořské a vnitrozemské klima a nebo je mnohem více typů? Děkuji. Šárka Tauberová
ODPOVĚĎ: V Evropě najdeme od jihu k severu klim subtropické (např. Andaluzie), mírné (např. my) a polární (např. Laponsko), od západu na východ pak klima maritimní (přímořské) a kontinentální. Od jihu k severu se klima mění podle teploty, od východu k západu podle velikosti roční variace teploty a zčásti i podle vlhkosti. Žádné ostré hranice mezi nimi nejsou. 7.12.2000 13:43
OTÁZKA: Přineslo sluneční maximum a s ním související erupční aktivita nějaké nové poznatky o zemské ionosféře a magnetosféře? Jsou nějaké "žhavé" novinky? Srdečné díky. Libor Lenža
ODPOVĚĎ: Milý kolego, ionosférický výzkum se nyní soustřeďuje na jedné straně na interakci mezi ionosférou a magnetosférou, na druhé straně na poznávání vlivu procesů v neutrální atmosféře na ionosféru včetně troposférických vlivů. Čili ve spojení se slunečním maximem to celkem moc není a taky nějaké vysloveně převratné věci se neobjevily. Magnetosférický výzkum se věnuje nejvíce kosmickému počasí a pak plaznovým procesům; mění se pohled na roli a mechanizmus subbouří. S pozdravem, Jan Laštovička 7.12.2000 13:49
OTÁZKA: Kde je největrnější místo v republice? A kde je největší závětří? Filda
ODPOVĚĎ: Největrnější místa jsou vrcholky hor. Z českých meteorologických stanic je to Milešovka. Jinak ale největší vítr bych čekal na Sněžce. Kde je největší závětří nevím, ale takových míst bude po republice víc. Na většině míst republiky není vítr dostatečně silný pro stavění větrných elektráren. Jan Laštovička 7.12.2000 13:59
OTÁZKA: Mám si postavit větrnou elektrárnu, když mám často větry? Krejza
ODPOVĚĎ: Z vaší otázky neplyne jednoznačně, jaké větry máte na mysli, nicméně předpokládám, že jde o větry atmosférické. Dostatečně častý a dostatečně silný vítr je podmínkou nutnou, ale ne postačující. Výhodný je vítr pokud možno trvalý a málo nárazový, místo bez podstatných problémů s námrazou atd. Doporučoval bych v případě vážného zájmu poradit se s odborníkem a asi udělat ještě některá měření na místě - ona větrná elektrárna není levná věc. Doporučoval bych Dr. Štekla z našeho ústavu, který je současně předsedou České společnosti pro větrnou energii. Jan Laštovička 7.12.2000 14:04

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.