Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


On-line rozhovor

On-line s vedoucím houbařské poradny

Mykolog Vladimír Antonín
velikost textu:
vydáno 13.8.2008 11:00
Houby sbíral s rodiči už od dětství. Na gymnáziu pak v Moravském zemském muzeu vypomáhal tehdejšímu vedoucímu houbařské poradny. Dnes ji vede sám. Prezident České vědecké společnosti pro mykologii a spoluautor několika atlasů hub Vladimír Antonín.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 13. srpna 2008 do 11:25

OTÁZKA: dobrý den. na začátku osmdesátých let se v našich lesích vyskytovaly lišky či tzv. kuřátka. pak úplně zmizela a teď jsou zase občas k vidění. je to vlivem životního prostředí nebo něčím jiným? franta
Mykolog Vladimír Antonín ODPOVĚĎ: Dobrý den. Kuřátka (tedy správně lišky) skutečně v minulých desetiletích dosti vymizela. Bylo to způsobeno jednak kyselými dešti a jednak nedostatkem vláhy. Potřebují totiž ještě více vody než ostatní houby. Proto byly lišky hojné v letech velkých záplav a po velkých, i místních deštích se objevují i nyní. Jsou nyní určitě hojnější než před dvaceti lety. 13.8.2008 11:06
OTÁZKA: co říkáte na rčení: Rostou houby, bude válka? Běta
Mykolog Vladimír Antonín ODPOVĚĎ: Já si myslím, že to nemá reálný podklad. Pokud to berete z celosvětového hlediska, tak války jsou pořád někde a houby také rostou pořád. Na toto rčení nevěřím. 13.8.2008 11:08
OTÁZKA: která je podle vás nejkrásnější houba, co roste u nás? a která vlastně nejvzácnější? mochomůrka
Mykolog Vladimír Antonín ODPOVĚĎ: Na obě otázky je těžké odpovědět. Někdo nedá dopustit na "praváka", někdo považuje za nejkrásnější choroše, jiný špičky. Je to otázka pohledu a zájmu. Vzácných hub je velké množství. Některé jsou vzácné proto, že přestávají růst následkem změn životního prostředí, jiné vždy byly, jsou a budou vzácné. Takže se na tuto otázku přesně odpovědět nedá. Přehled takových vzácných a ohrožených druhů hub můžete nalézt např. v Červeném seznamu, který vyšel v roce 2006. 13.8.2008 11:11
OTÁZKA: Dobry den.Jsem vasnivy houbar,ale nikdy jsem nenasel hrib satan,da se g Mirek
Mykolog Vladimír Antonín ODPOVĚĎ: Hřib satan je vzácná teplomilná houba rostoucí v prosvětlených dubových a habrových lesích. V posledních letech se však zdá, že roste o něco více. Pokud je "hřibová sezóna" obvykle naleznete i satana. 13.8.2008 11:13
OTÁZKA: Říká se, že houba pohlcuje radioaktivitu. Je to jen fáma, nebo je na tom něco pravdy. Je možné, že v blízkosti jaderných elektráren roste více hub? Třeba kolem JETE to zdánlivě platí. Karel
Mykolog Vladimír Antonín ODPOVĚĎ: Obecně řečeno, jsou druhy, které ve tkáních radioaktivitu koncentrují, jiné ne. Mezi ty, které mají schopnost ji koncentrovat jsou však mnohé oblíbené houby - hřiby, pečárky atd. Vliv jaderných elektráren není určitě v uvolňované radiaktivitě! Jediným vlivem může být tzv. tepelné znečištění, kdy se oblast o něco otepluje a po deštích mají houby příznivější podmínky. 13.8.2008 11:16
OTÁZKA: ještě k těm liškám, mně tedy přijdou, že jsou dneska i nějaká větší. je to vůbec možné? franta
Mykolog Vladimír Antonín ODPOVĚĎ: Velikost lišek závisí na druhu (je jich více, než si praktický houbař uvědomuje) a na podmínkách růstu. Aby se nějaký druh najednou "zvětšil" nepovažuji za možné. 13.8.2008 11:18
OTÁZKA: Dobrý den. Měla nějaký vliv na houby v Česku vliv havárie jaderné elektrárny v Černobylu? mx
Mykolog Vladimír Antonín ODPOVĚĎ: Měla vliv v tom, že v oblastech, kde spadl radioaktivní spad (především tam, kde v té době pršelo) zvýšenou radioaktivitu houby měly. Proto byla rozdílná v různých částech republiky a u různých druhů. Pokud jsem viděl výsledky měření, musel by se člověk jimi enormně živit, aby došlo k negativnímu vlivu na zdraví. 13.8.2008 11:20
OTÁZKA: dobrý den, mám dvě otázky, prvně bych se chtěl zeptat na bedly. Jsou dva základní jedlé druhy, dají se splést s těmi ostatními nejedlými či jedovatými. Měl jsem za to, že ty jedlé jsou podstatně vyšší, je to tak? Druhá je na 3iškovec, některé atlasy uvádějí, že je jedlý a některé, že jedovatý, jaká je pravda? Děkuji za odpovědi. nevím, tak se zeptám
Mykolog Vladimír Antonín ODPOVĚĎ: Velkých bedel, které jsou jedlé, je více druhů než dva. Všechny tvoří velké plodnice a nápadným znakem je i posunovatelný prsten na třeni. Všechny jedovaté druhy patří mezi drobnější druhy (klobouk maximálně do asi 12 cm v průměru), s drobnými šupinami na klobouku a jen s drobným (často chybějícím) prstenem. Šiskovec je sice jedlý, ale není chutný (maximálně mladé plodnice). Navíc třeň je dřevnatý a zcela nepoužitelný. Jsou lepší houby než je šiškovec. 13.8.2008 11:23
OTÁZKA: Jaký je Váš největší houbařský úlovek, kterého si nejvíce ceníte? A co červavé houby, dají se jíst, je to dost závadné? Roman
Mykolog Vladimír Antonín ODPOVĚĎ: Největším úlovkem, co se týká velkosti, byla jistě asi půlmetrová pýchavky obravská. Cením si nálezů všech zajímavých hub, v tom nejcennější "úlovek" nemám. Červivé houby se sice jíst dají (pokud vám nevadí hmyzí proteiny), ale silně červivé houby se snadno kazí (zvláště za mokra) a to potom může způsobit zdravotní problémy. Navíc silně proděravené houby nepůsobí ani esteticky. 13.8.2008 11:26
OTÁZKA: Dobrý den. Letos jsem ještě žádnou jedlou houbu nenašla. Myslíte, že se ještě dočkám houbovky?:-) Kathy
Mykolog Vladimír Antonín ODPOVĚĎ: Dobrý den. Nevím odkud píšete. Tady na jižní Moravě houbaři letos opravdu většinou paběrkují. Na druhé straně asi před 14 dny v Beskydech hřiby rostly dosti hojně. Ale v každém případě si myslím, že se houbovky letos určitě dočkáte. 13.8.2008 11:28
OTÁZKA: kde nejvíce rostou lysohlávky? řeknete? kde
Mykolog Vladimír Antonín ODPOVĚĎ: Přesně neřeknu, ale v pozdním podzimu jsou to jedny z dosti hojných hub. 13.8.2008 11:29
OTÁZKA: Před válkou u nás bylo údajně 35 druhů hub schálených pro prodej v tržnicích. Dnes málokdo zná a sbírá více jak 10 - 15 druhů. Nezdá se Vám, že vzdělanost populace ohledně jedlých hub u nás upadá? RobertR
Mykolog Vladimír Antonín ODPOVĚĎ: V současnosti je schválených k prodeji na trhu druhů daleko více! Snad kolem 60. Většina kupujících má však zájem pouze o klasiký repertoár. Pokud prodejce příjde s něčím málo známým, obvykle to neprodá. Vzdělanost populace o houbách souvisí s celkovým trendem, kdy mladá generace o přírodu jevi podstatně menší zájem než ty předchozí. 13.8.2008 11:31
OTÁZKA: Proč některé houby lze uměle pěstovat a jiné ne? proč si nemůžu na zahradě zasadit hříbek? Alena
Mykolog Vladimír Antonín ODPOVĚĎ: Pěstované druhy hub patří mezi tzv. saprotrofní houby, které si berou živiny z mrtvé organické hmoty. Hřiby patří mezi houby mykorhizní, které ke svému růstu potřebují hostitelskou dřevinu a jeji kořeny. Proto není jejich komerční pěstování možné. Pokud máte na zahradě vhodnou dřevinu, můžete přírodě "pomoci", když pod ní budete rozhazovat okrajené zbytky plodnic patřičné hřibovité houby (např. kozák březový pod břízou), případně starou plodnici rozmáčíte ve vodě a strom s ní zalijete. Pak se vám může stát, že po několika letech vám tyto houby na zahradě porostou. 13.8.2008 11:35
OTÁZKA: Dobrý den, co by měl člověk udělat, pokud pozře jídlo z hub a nebyde podezření, že obsahovalo jedovatou houbu? Dále bych měl dvě otázky k houbařským atlasům. Všiml jsem si, že v různých atlasech může být uvedena jiná informace o tom, zda je houba jedlá, nejedlá či jedovatá. Jaký atlas považujete za nejspolehlivější? Dále mi vrtá hlavou, jakým způsobem se zjišťuje chuť u prudce jedovatých hub, která tam bývá také uvedena. Děkuji za odpovědi i za Vaši velmi užitečnou práci. Petr Adamek
Mykolog Vladimír Antonín ODPOVĚĎ: Pokud máte podezření, že jste pozřel jedovatou houbu, jděte hned k lékaři nebo do nemocnice. Jiná rada není. Jedlost v různých atlasech je různá především u druhů, které jsou jedlé a nechutné, které někteří autoři považují ještě za jedlé, jiní pro jejich nedobrou chuť za nejedlé. Tady nějaká hranice neexistuje. Bohužel i v nových atlasech tyto rozdíly najdete. Chuť se u všech hub zjišťuje tím, že ji krátce pokoušete a vyplivnete. Nedoporučuji to však zkoušet, i mnohé jedlé houby mohou být za syrova jedovaté (např. hřib koloděj). 13.8.2008 11:39
OTÁZKA: Syrovinka a Ryzec na másle, může být vůbec něco lepšího? Roman
Mykolog Vladimír Antonín ODPOVĚĎ: Asi ne! Dobrá je muchomůrka růžovka (masák). 13.8.2008 11:40

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.