On-line o úrovni jazyka s Dušanem Šlosarem
Konec rozhovoru
Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 9. června 2008 do 11:20
OTÁZKA:
Hezký den. Stále častěji se setkávám v knihách s podobnou gramatikou: "Všechny data které
byly takto získány, budou ztracené, ty, jenž nebyly dříve uloženy budou smazány." Marně pak
někomu vysvětluji, že je to špatně, zvláště proto, že pocházím z Prahy. Myslíte, že se bude
náš jazyk vyvíjet tímto směrem a zaniknou spisovné tvary pro mn.č. st.r. a nahradí se
moravským způsobem? Český ("všechny data, který byly takoto získaný budou ztracený...") se
neujme určitě. Souhlasíte s tím, že spisovnost jazyka není jen na úrovni gramatické, ale i
intonační (přízvuk)? Spisovná jevištní mluva stanovuje přesný zvuk každé samohlásce
(odstraňuje moravské měkké i a pražské otevřené e)? Myslím si totiž, že pro Moravany je
těžší naučit se spisovně mluvit a psát právě proto, že se domnívají, že mluví spisovně,
zatímco Pražáci vědí, že mluví dialektem, a tak snadněji přijmou spisovný jazyk, jako něco,
čemu se musí naučit. Děkuji.
Ivan Koreček
ODPOVĚĎ:
Ty tvary množného čísla středního rodu, které máte na mysli, jsou opravdu na postupu, ale do spisovného jazyka se tak rychle nedostanou, protože přinášejí nesnáze: mažou rozdíl mezi singulárem a plurálem. Třeba osvětlené letiště (vosvětlený letiště). Podle větné intonace opravdu rozpoznám Moraváka od Čecha. S tím zvládáním spisovné normy na základě mluveného jazyka je to nejednoznačné. I Pražáci jsou přesvědčeni, že jejich mluva je blíže standardu než řeč těch ostatních.
9.6.2008 11:11
OTÁZKA:
Kdo podle vás kazí více češtinu? Pražáci, Brňáci nebo Ostraváci?
běta
ODPOVĚĎ:
Každý ji "kazí" nějak jinak. Ve skutečnosti ji nekazí, jen se účastní toho širokého proudu, který celonárodní jazyk představuje.
9.6.2008 11:13
OTÁZKA:
Hezjý den vážený pane Šlosare,
zajímalo by mě, které konkrétní jazykové hříčky a chytáky máte nejraději. A jaký jazykový nešvar Vám nejvíce vadí v novinách či médiích obecně. Děkuji.
Brňan
ODPOVĚĎ:
Radši o těch nešvarech: nedbání přesného významu slov.
9.6.2008 11:15
OTÁZKA:
pane profesore, myslíte si, že český jazyk přežije toto století?
dobrý den
ODPOVĚĎ:
Přežil jich už více než deset, proč by nepřežil toto? Ten nával slov ze sousedství tu byl vždycky. Ale fakt je, že se asi neobejdeme jen s ní.
9.6.2008 11:20
OTÁZKA:
Dobrý den, jaký je ženský ekvivalent ke slovu chirurg? Ve SSČ se vůbec neuvádí chirurgička. Proč? Děkuji za odpověď
Láďa
ODPOVĚĎ:
chirurgyně. Ale málokdo toho přechýleného tvaru užívá.
9.6.2008 11:21
OTÁZKA:
O potřebnosti nástrojů: Mám doma dvě kladiva, jedno funkční a jedno zlomené. Aby to zlomené mohlo zase sloužit, potřebovalo by opravu. Dokud se mu jí nedostane, je nepotřebné. Potřebné je naopak to zdravé.
O potřebných lidech: Lidem, kteří pracují, se neříká nijak. Lidem, kteří pracovat nemohou a jsou odkázaní na pomoc druhých, se říká potřební, přestože jsou defakto nepotřební, protože naopak sami něco potřebují. Proč se těmto bezmocným říká potřební a ne potřebující? Proč nejsou jako potřební označováni lidé, kteří těm potřebujícím poskytují pomoc?
Význam slova potřebný je v případě lidí z nějakého důvodu převrácený naruby. Jak k tomu došlo a proč v tom všichni pokračují, přestože je ten nesmysl tak zjevný? Proč se lidé nezamýšlejí ani nad významy slov českých?
J.Šimek
ODPOVĚĎ:
Kladivo samo nic nepotřebuje, proto jeho přívlastek potřebné je jednoznačný. Člověk ale může něco potřebovat, ale také někdo může potřebovat jeho. Proto ta dvojznačnost spojení potřebný člověk.
9.6.2008 11:28
OTÁZKA:
Knižní rozhovor s vámi se jmenuje Jaké hlavy, takový jazyk. Jaké tedy mají češi podle vás dnes hlavy a jak je to s jejich češtinou? Váží si svého jazyka?
anonym
ODPOVĚĎ:
Svého jazyka si váží jen málokdo. Podle toho to vypadá. Někteří tak činí nevědomě, některým na tom nezáleží. A tak se to pěkně vyjevuje.
9.6.2008 11:31
OTÁZKA:
Pane profesore, je spisovné běžně používané slovo >>nejčastěji<<? Potkal jsem příslušníka URNA/URNY nebo URNy? Děkuji
Láďa
ODPOVĚĎ:
Nejčastěji je spisovné slovo.
Potkal jsem příslušníka URNA nebo Urny. Ty další možnosti jsou nestandardní.
9.6.2008 11:34
OTÁZKA:
Chystáte ještě nějakou podobnou knihu jako byl kdysi docela populární Jazyčník?
anonym
ODPOVĚĎ:
Po Jazyčníku jsem napsal ještě Tisíciletou a Otisky. A to je už všecko.
9.6.2008 11:45
OTÁZKA:
co si myslíte o modelce, která po několika letech focení pro módní časopisy v americe řekne, že zapomněla česky? jde čeština zapomenout, nebo ji nikdy asi kdovíjak neovládala?
aleš
ODPOVĚĎ:
Myslím si, že je blbá. Jazyk, který jsme zvládli v době tzv. obligatorního učení, tj. mezi druhým a patnáctým rokem, je na doživotí, i kdybychom se snažili vypadat jakkoli zajímavě.
9.6.2008 11:48
OTÁZKA:
Co dnes češtinu nejvíc hyzdí?
anonym
ODPOVĚĎ:
Asi ta hromadná média.
9.6.2008 11:49
OTÁZKA:
Pane profesore, již déle se potýkám se stupňováním adjektiva "dokonalý". Stupňovat toto přídavné jméno mi přijde sémanticky stejně absurdní a nesprávné jako stupňovat v poslední době populární latinskou alternativu - "optimální". Je-li něco optimální či dokonalé, nemůže to přece být optimálnější, dokonalejší, natož pak nejoptimálnější či nejdokonalejší. Ačkoliv mi to přijde významově paralelní, tvary slova optimální jsou nespisovné,ale tvary slova dokonalý jsou v pořádku. Co si o tom myslíte?
Bára Krucká
ODPOVĚĎ:
Dokonalý je jiný případ než optimální. Dokonalost je kvalita stupňovatelná, a proto dokonalejší a nejdokonalejší jsou náležité a potřebné formy. Optimální naproti tomu vyjadřuje extrémní, krajní pozici na škále, a proto už není co stupňovat.
9.6.2008 11:53
OTÁZKA:
S jakým nejkurióznějším dotazem na češtinu jste se setkal?
anonym
ODPOVĚĎ:
To člověče nevím.
9.6.2008 11:54
OTÁZKA:
Speciální češtinu asi používají politikové. Mluví často ve frázích a bezobsažně. Kdo podle vás ze současné politické scény vyniká v největší blábolivosti?
anonym
ODPOVĚĎ:
Přebornické tabulky tu sestavovat nelze. Máte pravdu, že politický diskurs patří k těm nejhorším. Je to důsledek nevzdělanosti mluvčích, v jiných případech jejich zastírané lhavosti.
9.6.2008 12:01
OTÁZKA:
Co pane profesore soudíte o té přemíře anglických slov, která se dnes v češtině zabydlela? není to pro náš mateřský jazyk nebezpečné?
anonym
ODPOVĚĎ:
Ta, která jsou potřebná, ta se ujmou, ostatní, "módní", ta pominou sama. Nebezpečí z cizích slov žádné nehrozí.
9.6.2008 12:02
| předchozí | 1 2 3 | další |
Upozornění
Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.
