Odborník na protiraketovou obranu on-line
Konec rozhovoru
Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 20. července 2006 do 13:15
OTÁZKA:
Dobrý den, v televizi jsem několikrát viděl odpovídat vojenské odborníky, že protiraketová základna není riziková, protože bude dobře střežená (ostnaté ploty atd.). Proč tyto odborníci neberou v potaz riziko, že základna bude, může být možným prostředkem vydírání ze strany teroristů, k dosažení svých cílů. Jaký je váš názor na tento pohled?
Petr Málek
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, osobně se domnívám, že toto riziko je skutečně velmi malé. Je třeba si uvědomit, že teroristické skupiny pravděpodobně nebudou disponovat značným množstvím prostředků (např. jaderných zbraní), jimiž by veškerá tato zařízení mohly ohrozit. Svoji pozornost tudíž spíše zamíří na přímé vydírání USA, než dalších zemí, kde by případně interceptory taktéž byly rozmístěny. I toto je důvod proč je třeba systémům protiraketové obrany věnovat pozornost a jejich komponenty rozmístit co možná nejrychleji. Navíc, to že nevěnujete pozornost obraně své, či svého spojence neznamená, že takovým liknavým postojem posilujete svoji bezpečnost.
20.7.2006 13:08
OTÁZKA:
Zdravím, slyšel jsem, že mít dva protiraketové systémy je příliš velký luxus – příliš nákladná záležitost. V současné době zvažovaný systém bude čistě americký – ne EU, ne NATO, nebudeme mít nad ním žádnou kontrolu. Na jak dlouho bude základna na našem území Američanům k dispozici?
Co když Američanům za sto let rupne v bedně už úplně a bude jim stačit jen zmáčknout tlačítko OFF na protiraketové základně a buďto nás napadnou samy nebo nás ponechají napospas některé z mocností třeba Rusku třeba výměnou za ropu? Nebylo by podle vás lepší, kdyby EU z bezpečnostních důvodů systém postavila sama bez účasti Američanů?
Petr Málek
ODPOVĚĎ:
Nedomnívám se, že by v této oblasti EU vůbec byla ochotna jednat samostatně. USA totiž evropským zemím poskytují bezpečnostní záruky již 60 let, Evropa by měla větší obtíže v získání know how potřebného pro vývoj a výrobu podobných zařízení. Navíc, mnohé evropské země jsou v této věci tradičně dosti skeptické. Důvodů pro jejich skepsi či obavy existuje celá řada. Z náhlého pomatení mysli nějaké americké vlády bych obavy skutečně neměl. Navíc, interceptory, o jejichž rozmítění v ČR se uvažuje jsou zbraně defenzivní, nelze je použít pro úder například proti pozemním cílům. Základna by zde byla tak dlouho jak to bude považováno za nutné a dokud s tím bude souhlasit česká politická reprezentace.
20.7.2006 13:14
OTÁZKA:
Dobrý den, jaký by byl účinek sestřelení jaderné hlavice plánovaným protiraketovým systémem nad českým územím, mohlo by to mít nějaký zdravotní dopad (radiace atd.)?
Petr Málek
ODPOVĚĎ:
Taková pravděpodobnost je velmi nízká. 1. k eliminaci nepřátelské hlavice nemusí dojít nad naším územím. 2. ke střetu dochází mimo zemskou atmosféru, střepiny buď na zem nedopadnou vůbec, nebo velmi málo. Riziko radiace je rovněž minimální, při eliminaci hlavice by nemělo dojít k její aktivaci.
20.7.2006 13:16
OTÁZKA:
Zajímalo by mě, jak velká obkast v okolí základny by byla nepřístupná. Mám ještě v paměti, jak velkou část lesa u Dobříše zabrala základna ruská. Kolik km od centra základny by byly hranice zakázaného prostoru?
Děkuji
Jirka
ODPOVĚĎ:
Toto záleží na konkrétní dohodě české a maerické strany a na jejích požadavcích. Podle mého názoru se nebude jednat o příliš rozsáhlé území, ona ani plánovaná základna nemá být příliš velká. Co se týče amerických vojenských základen třeba v USA, pohyb v jejich okolí není nějak dramaticky omezen. Asi 2 intercpetory (antibalistické střely) jsou dnes umístěny třeba i na základně Vandenberg v Kalifornii.
20.7.2006 13:18
OTÁZKA:
Dobrý den. Pokud u nás vznikne obranná základna (tj. ne "jen" radarová), jaký druh zbraní na ní bude umístěn ?
Štěpán F.
ODPOVĚĎ:
Jedná se o střely vybavené tzv. hlavicí využívající pouze vlastní kinetické energie (tzv. kinetic kill vehicle). V případě potřeby jsou vystřeleny do vesmíru, kde dojde k odpoutání uvedené části, která je navedena do dráhy nepřátelské hlavice. Následně dojde ke kolizi, která nepřátelskou hlavici zničí. Rozhodně se tedy nejedná o systémy využívající jaderné hlavice. Takové systémy USA opustily už v polovině 70. let minulého století. Současně se pracuje na interceptorech založených na laserových technologiích. Ty by mohly být nasazeny při eliminaci střely v první fázi jejího letu (tedy ještě dříve, než dojde k oddělení hlavice, či hlavic).
20.7.2006 13:24
OTÁZKA:
Zajímala by mne věc, o které jsem nic neslyšel - kam budou "padat" a kde se budou "ničit" sestřelené rakety? Jde o to, že deštník funguje přeci tak, že rakety sestřelím a tedy vybouchnou - u takové jaderné hlavice to je přeci velmi podstatné, zda neuchráníme USA za cenu toho, že raketa bouchne na Slovensku či Ukrajině... Děkuji.
Martin Duben
ODPOVĚĎ:
Jak už jsem uvedl výše, toto riziko je minimální. Střela s hlavicemi by mohla dopadnout na území spíše v případě eliminace v první fázi letu - to pak bude spíše území útočníka, než někoho jiného. Interceptory případně umístěné u nás by měly eliminovat hlavice interkontinentálních balistických střel v tzv. střední fázi letu, tedy zcela mimo atmosféru.
20.7.2006 13:26
OTÁZKA:
Hezky den, je mozne, ze by protiraketovy destnik na uzemi CR mohl byt duvod k tomu, aby si teroriste popr. jine nasilne skupiny vybraly za cil utoku Cesko? Prave pro jeho podporu tvorby protiraketove obrany.
Martin
ODPOVĚĎ:
Podobná otázka již byla odpovězena dříve.
20.7.2006 13:26
OTÁZKA:
Prominte prosim, neni Vam trapne vystupovat v mediich jako ODBORNIK na protiraketovou techniku? Zverejnete prosim sve vzdelani. A uvedte, odkud cerpate informace, ktere vydavate za RELEVANTNI.
Byvaly raketak
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
trapné mi to rozhodně není, o této problematice pojednává mimo jiné poměrně obsáhlá část mé knihy o zahraniční politice Reaganovy adminsitrativy (SDI), věnuji se jí v přednáškové činnosti. Celá problematika nezahrnuje pouze technické aspekty, ale jak sám dobře víte také aspekty politické a strategické. A k tomu, aby jim člověk rozuměl, nemusel studovat vojenskou akademii, nebo stát u odpalovací rampy.
20.7.2006 13:30
OTÁZKA:
Dobry den, vitam potencialni americkou pritomnost v CR, krome jedine lokality - a to jsou Brdy. Lze predbezne odhadnout, jak by toto misto bylo vhodne? Diky Tomas
anonym
ODPOVĚĎ:
Toto bych nechtěl posuzovat, na to se kompetentní necítím. Je to věc jednání a představ o optimálních podmínkách, jež by případná lokalita měla splňovat.
20.7.2006 13:31
OTÁZKA:
dobrý den, nepřipadá Vám, že tyto rakety nebudou namířeny, jak říká USA proti nestabilním zemím, ale proti Rusku? Že budeme v roli státu, který "kryje zadek" západním mocnostem a budeme tak první na ráně?
alarik
ODPOVĚĎ:
Váš dotaz je často používán autory, kteří si jakoby neuvědomili, že studená válka skončila již cca před 16 lety. V současnosti budovaný systém nemá potenciál zabránit průniku ruských střel na území USA. Tuto ambici měla Strategická obranná iniciativa v 80. letech minulého století, která byla projektem poněkud ambicióznějším. Rusko tuto šanci ohrozit USA bude mít i nadále, pokud by USA systém vylepšily tak, že by ji ztratil, bude hledat cesty, jak tento handicap překonat. To ale není na pořadu dne, stejně jako nepřátelství podobné tomu z období studené války.
20.7.2006 13:35
OTÁZKA:
Pokud by základna vznikla, platili by Američané nájem ? Nebo by měla ČR profit jen následný - tj. práci pro lidi z regionu a útrata vojáků - i když i tento profit by byl asi vítaný :-). Jste případně schopen odhadnout tyto dvě částky (nájem za základnu a následný profit) ?
Štěpán F.
ODPOVĚĎ:
Ne, nejsem schopen je odhadnout. To by vyplývalo z uzavřených dohod. Já bych případný profit na první místo ovšem nekladl. Ona bezpečnost vlastní populace, či populace spojence, který nám dlouhodobě poskytuje bezpečnostní záruky, má také svůj význam. Třeba proto, aby tyto záruky mohl poskytovat i nadále a nebyl od nich odrazován a odstrašován třeba výhrůžkami použití jaderných zbraní.
20.7.2006 13:37
OTÁZKA:
Dobrý den,
je pravda, že případná protiraketová základna na našem území by nedokázala účině zasáhnout proti střele mířené práve na Českou republiku?
Pavel
ODPOVĚĎ:
To je dosti pravděpodobné. Tyto interceptory by měly eliminovat spíše hlavice nesené interkontinentálními balistickými střelami. Ty proti našemu území stěží třeba nějaký blízkovýchodní stát použije. Esxistují ovšem další interceptory, které by naše území chránit mohly. Ty by zde mohly být rozmístěny v případě sílící krize (jsou, nebo mají být mobilní). Zároveň jsou vyvíjeny interceptory, které by střelu i s hlavicemi zničily krátce po jejím odpálení. Např. tzv. "létající laser (AOL - Airborne Laser)."
20.7.2006 13:40
OTÁZKA:
Jak dlouhý dosah by měli rakety země-vzduch umístěné v ČR?
Johnny
ODPOVĚĎ:
Tyto střely hrají roli ve střední fázi letu nepřátelské hlavice. O dolet ani tak nejde, protože manévrovací, nebo akční rádius kinetické hlavice je značný. Proto by ji měly eliminovat v době mezi jejím oddělením od nosiče a případným návratem do zemské atmosféry. Pokud by selhaly, jsou k dispozici další interceptory určené k intercepci v terminální fázi letu hlavice.
20.7.2006 13:43
OTÁZKA:
Dobrý den, mám na vás otázku, v jaké vrstvě atmosféry by byly zasaženy potencionální hlavice touto protiraketovou obranou. A nebude hrozit dopad zbytků hlavic na naše území?
Fajtik
ODPOVĚĎ:
Podobná otázka již byla zodpovězena.
20.7.2006 13:44
OTÁZKA:
Myslite si,ze se bez teto zakladny v Ceske republice obejdeme?
shela
ODPOVĚĎ:
To je divně položená otázka. Nikdo, ani Česká republika není nenahraditelný. Zvažovány jsou i další země. Osobně si myslím, že nevyužití této příležitosti by byla velká škoda a to z mnoha důvodů.
20.7.2006 13:45
| předchozí | 1 2 | další |
Upozornění
Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.
