Pražská Opencard.

Pražská Opencard. | foto: Lukáš Bíba, MF DNES

Odpovědět? Teď nemůžeme. Otázek kolem Opencard ale přibývá

  • 2
Projekt Opencard, za který město dalo podle auditorů zbytečně 888 milionů korun, vyvolává řadu otázek. MF DNES vybrala několik problematických oblastí spojených s projektem čipové karty.

1. Proč se projekt Opencard tak prodražil

Příčin je hned několik. Téměř dvacet milionů korun město vyhodilo podle auditorů zbytečně za padesát tisíc takzvaných hybridních karet, které mají kontaktní i bezkontaktní čip. Na ně musely být aplikace na rozdíl od nyní používaných karet dodatečně nahrávány.

Jako další důvod, proč město zaplatilo zbytečně náklady navíc, auditoři uvádějí: "Významné prostředky na poradenství, konzultace a externí vedení projektu bez dostatečných efektů pro projekt." Zbytečně vysoké byly náklady na provoz kartového centra a na fungování karty jako tramvajenka. Nevhodně byl zvolen systém licenčních poplatků. Za ně dalo město 180 milionů korun.

Plánovaný rozpočet překročil i Dopravní podnik. "Na začátku se nepočítalo s tím, že budou třeba právní posudky, zda karta neodporuje zákonu o ochraně osobních údajů. Také se nepočítalo při instalaci validátorů s přísnými bezpečnostními normami v metru, i na to se dělaly posudky," vysvětluje mluvčí podniku Ondřej Pečený.

2. Haguess přijal 290 milionů, má obdržet 418 milionů

V auditorské zprávě stojí, že společnost má od magistrátu a Dopravního podniku dostat například za licence, karty a hardware a software dohromady 418 milionů korun. Část peněz ale nebyla podle auditorů vyfakturovaná.

Společnost Haguess se k částkám nechtěla dále vyjadřovat. "Audit jsme dosud neměli možnost prostudovat, proto nejsme teď schopni odpovídat na jednotlivé otázky. Nicméně v principu nevíme, co znamená částka 418 miliónů, ani kde se měl projekt prodražit," uvedl mluvčí společnosti Petr Lemoch.

3. Dopravní podnik nepustil auditory k účetnictví

Auditorská firma Nexia AP se k tomu v pátek nevyjádřila. "Nezlobte se, ale v tuhle chvíli nebudu informace poskytovat. Včera jsme poskytli informaci obsaženou v prezentaci uskutečněné v rámci tiskové konference a myslím, že to je dostačující," napsal MF DNES Valdemar Linek ze společnosti Nexia AP.

Dopravní podnik od začátku popírá, že by s auditory nespolupracoval. "Začínám mít k těm auditorům větší a větší výhrady, je to bohapustá lež," řekl již ve čtvrtek generální ředitel podniku Martin Dvořák.

4. Jakou roli hraje mluvčí projektu Martin Opatrný

Martin Opatrný se začal představovat jako mluvčí projektu v létě 2008, těsně předtím, než se z karty stala elektronická tramvajenka. Jeho jméno figuruje v souvislosti s firmou Ju-Turn. Tu pojí stejná adresa a podnikatelské aktivity s firmou Grand Princ podnikatele Michala Voráčka napojeného přes jiné firmy na přítele primátora Pavla Béma, Romana Janouška. Oba jsou známí svými obchodními aktivitami spojenými s městem.

"Než jsem přišel k Opencard, tak jsem nic společného s Ju-Turnem neměl. Teprve tehdy mne oslovili a dali mi smlouvu," tvrdí Opatrný. Až do čtvrtka ale byl na webových stránkách firmy jako člen jejího týmu. "Nevím, proč tam jsem. To je jejich chyba, od léta pracuji přímo pro magistrát."

Opatrný popírá i vztah s firmami napojenými na Ju-Turn. "Neznám Voráčka, nedokážu vysvětlil vazby mezi firmami a cítím se poškozený, že mě s nimi spojujete," řekl.

5. Proč projekt Opencard městu nevydělává

Jedním z důvodů je bezplatné vydávání karet. Na podzim roku 2008 to mělo společně se slevou na roční kupon MHD motivovat Pražany kartu si pořídit. Od ledna 2009 měla být zpoplatněna. Politici však nebyli s projektem pořádně seznámeni a oznámili, že bude dál zdarma. Svá slova prý nechtěli odvolávat, karta tak není zpoplatněna.

Také se počítalo s tím, že Pražané budou kartu využívat jako elektronickou peněženku a budou s ní platit u městských institucí. Jenže plán počítal s technologií, která byla tehdy teprve v začátcích a dodnes není pořádně propracovaná.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video