Podle opozice hazard s morálkou, podle vlády pragmatický krok . Ilustrační foto

Podle opozice hazard s morálkou, podle vlády pragmatický krok . Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Odpouštění alimentů vadí ČSSD, prý kazí morálku

  • 200
Neplatiči výživného si už brzy oddychnou. Stát jim od ledna odpustí dluhy starší než jeden rok. Opozice se za to na stát zlobí. "ODS říká, že normální je neplatit," říká poslankyně ČSSD Anna Čurdová. Naopak ministerstvo práce a sociálních věcí amnestii hájí: vymáhání dluhu se nevyplatí.

Poslankyně Čurdová tvrdí, že se jedná o "neodpustitelný hazard s morálkou společnosti". Ona sama navrhuje, aby alimenty sice stát platil, ale od dlužníků je pak zpětně vymáhal. O návrhu budou poslanci rozhodovat už v říjnu. - více zde

Stínová ministryně práce a sociálních věcí Anna Čurdová chce, aby stát rodičům, kterým bývalý partner či partnerka výživné na potomka neplatí, dával 2625 až 3795 korun měsíčně.

Dětem, kterým ještě nebylo patnáct, by stát posílal tři čtvrtiny soudem nařízeného výživného. Starším dětem částku celou. Nárok na tento příspěvek by měly jen neúplné rodiny, jejichž příjem nepřekročí trojnásobek životního minima.

S tím, aby stát odpustil neplatičům výživného dluhy, jak to od nového roku plánuje, Čurdová nesouhlasí. "Ministerstvo tím vyslalo signál, že to lidé zaplatit nemusí. Že normální je neplatit," soudí. - více zde

Dluh by se táhl dál, tvrdí ministerstvo
Ministerstvo práce a sociálních věcí se však na problém dívá spíše ekonomicky. "Pro stát je levnější udělat tlustou čáru," sdělila iDNES.cz Michaela Kepková z oddělení sociálních a dávkových systémů. Jinak by se dluh podle ní stále nabaloval.

Konstatovala, že je neekonomické vymáhat například stokorunu, neboť exekutorské firmy si účtují vysoké poplatky. Pokud pak jsou dlužné částky malé nebo se jedná o rodiny, od kterých nic vymoci nelze, vyplatí se podle ní státu spíše nad dluhem přimhouřit oči.

S tím, že ministerstvo tímto rozhodnutím vyslalo negativní signál, nesouhlasí. "Je to jen jednorázová akce. Ti, co mají platit výživné, ho musí platit dál," konstatovala Kepková.

Dluhy se úředníkům nedařilo vymáhat
Do začátku roku 2007 stát poskytoval příspěvek na výživu sociálně potřebným dětem, u kterých měl jeden z rodičů soudně stanovenu vyživovací povinnost, a neplnil ji. Na dítě tak stát přispíval částkou až do výše životního minima.

Příspěvky rodinám posílal prostřednictvím příslušných obcí, které také vybavil právem dlužnou částku zpětně od neplatícího rodiče vymáhat. To se ale příliš nedařilo. "U obecních úřadů zůstaly nevymožené a často nevymožitelné pohledávky," řekla iDNES.cz Kepková.

Jen za minulý rok stát na příspěvku rodinám vyplatil 90 milionů. "Zpátky se dostalo maximálně deset procent," vysvětlila Kepková. Podle ní vymáhání dluhů odvádělo sociální pracovnice od práce. V mnoha případech navíc bylo zcela neúčinné. Neplatiči se totiž často rekrutují z řad lidí bez postižitelných příjmů, například vězněných či nezaměstnaných.

Od letošního ledna proto stát svůj přístup změnil. Rodinám v hmotné nouzi přispívá v rámci dávky, jejíž jedna část je chápána jako náhrada výživného. Se starými dluhy se vypořádal vzápětí. Už loni v únoru upravil zákon o pomoci v hmotné nouzi, kterým určil, že nebudou-li dluhy zaplaceny do konce letošního roku, jsou promlčeny.

Další vymáhání výživného tak nyní zůstává na rodiči, který za dítě vystupuje. Čurdová však soudí, že dluh by měl spíš vymáhat stát. Je podle ní v lepší pozici než rodič. I ve svém připravovaném zákonu navrhuje, aby dlužnou částku nevymáhala rodina, ale stát.

"Nadřazujeme právo neplatičů nad práva dětí," myslí si poslankyně. "Stát nemá jiné prostředky než rodič sám," namítá naopak Kepková z ministerstva práce a sociálních věcí.


Spory o alimenty

První bojovnicí za to, aby alimenty platil stát, byla někdejší poslankyně ČSSD Jana Volfová. Nyní v podobné roli vystupuje nejvýrazněji Anna Čurdová z téže strany .

listopad 2001
Jana Volfová návrh zákona nakonec sama stáhla z programu jednání Sněmovny

květen 2004
Anna Čurdová předkládá Sněmovně nový návrh zákona

květen 2005
s návrhem nesouhlasí ministři Paroubkova kabinetu

březen 2006
zákon prošel Sněmovnou drtivou většinou hlasů. Pro zákon byli poslanci ČSSD, KSČM, několik lidovců a unionistů

duben 2006
Senát zákon zamítl. Podle senátorů by takový způsob vyplácení alimentů příliš zatěžoval státní rozpočet

květen 2006
Sněmovna přehlasovala senátorské veto

červen 2006
zákon vetoval prezident Klaus. Zákon by podle něj přenesl zodpovědnost z rodičů na společnost. Sněmovna už Klausovo veto kvůli blížícím se volbám přehlasovat nestačila

březen 2007
Čurdová opět zákon předkládá Sněmovně, ODS se nepodařilo jej shodit ze stolu

3. října 2007
Sněmovní výbor pro sociální politiku dolní komoře doporučil návrh schválit. Poslanci o normě rozhodnou zřejmě v polovině října



Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video