Odposlouchávají mě, oznámil Tlustý

  • 84
Šéf poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý na jednání sněmovny oznámil, že jeho kancelář v Rakovníku někdo odposlouchává. Někdo mi zaslal nahrávku odposlechu jednání, který jsem měl ve své poslanecké kanceláři 10. února, řekl Tlustý. Ministra vnitra a premiéra požádal o pomoc.

Špidla a Gross okamžitě Tlustému slíbili, že se budou věcí zabývat.

iDNES zprávu potvrdil místopředseda ODS Jan Zahradil. "Pan Tlustý to tu veřejně řekl. Zatím o tom nemáme víc informací," informoval Zahradil přímo z jednání sněmovny.

Případem poslance Tlustého se mimořádně zabývala sněmovní komise pro kontrolu policejních odposlechů.

Na jejím jednání vyšlo najevo, že policejní složky ani české civilní a vojenské zpravodajské služby Tlustého neodposlouchávaly.

Novinářům to potvrdili šéf komise Jiří Bílý (ODS), ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD) a předseda sněmovního branného výboru Jan Vidím (ODS).

Tlustý přitom prohlásil, že konkrétně nemá představu, kdo by ho mohl odposlouchávat.

"Obecně si myslím, že takový zájem být může a že může být docela značný," řekl novinářům. Na dotaz, kdo by takový zájem mohl mít, odvětil: "To, bohužel, neumím spekulovat, to se nezlobte, ale to si neumím představit, kdo všechno by si mohl přát mě odposlouchávat."

Mohl se omylem nahrát, upozorňují experti
Podle odborníků na mobilní komunikaci si Tlustý mohl záznam v hlasové schránce nahrát omylem on sám. Pokud neměl u svého mobilu zamknutou klávesnici, nebyl by to ani moc velký problém. Stačí mít telefon například v kapse. Nevhodný pohyb pak může mobil spustit.

"Neznám bližší informace, nicméně pokud vezmu v úvahu, že pan poslanec poslouchal záznam ze svého jednání v hlasové schránce, zdá se mi možné, že si to nahrál omylem sám," řekl ČTK mluvčí Eurotelu Jan Kučmáš.

Tlustý: Někdo vyslechl jednání se včelaři
Tlustý řekl, že mu ve čtvrtek večer přišlo na jeho mobilní telefon oznámení, že má zprávu v hlasové schránce. Když ji vyslechl, zjistil, že mu někdo zaslal nahrávku odposlechu jeho jednání. Na něm se podle svých slov věnoval "včelím subvencím".

"Z této události je naprosto zřejmé, že mi někdo z nějakého důvodu zasílá úryvek z mého jednání z poslanecké kanceláře, aby mi něco sdělil. Nejsem si jist tím, jestli je to zpráva pro mě pozitivní, nebo negativní," prohlásil Tlustý.

Chtěl vědět, zda ho odposlouchává policie
Se žádostí o pomoc se Tlustý obrátil na Špidlu proto, že premiér je současně šéfem výboru pro zpravodajskou činnost.

Od Grosse pak chtěl vědět, zda takový souhlas nedostal některý ze speciálních útvarů policie.

Poslanec v parlamentních kuloárech nechtěl k věci podrobněji hovořit. "Vyčkám, co učiní profesionálové," řekl novinářům.

"Je zcela přirozené, že se touto záležitostí budu zaobírat," řekl před poslanci Gross. Zároveň oznámil, že informace o odposlechu mu Tlustý sdělil už ráno.

Grosse proto překvapilo, že ji předseda poslanců ODS zveřejnil přímo při jednání dolní komory. Později ministr novinářům řekl, že je třeba identifikovat to, odkud byla zpráva Tlustému odeslána.

"To může být klíč k tomu, abychom zjistili, kdo takovouto činnost provádí," uvedl. Dodal, že takový úkol už zadal. "Doufám, že během dneška budeme něco vědět."

Gross: Nechci se dostat do problémů
Ministr vnitra uvedl, že pokud by byl odposlech nařízen oficiálně, muselo by to být se svolením soudu.

"Není také standardní, aby ministr vnitra zjišťoval, kdo má jaké povolení operativní techniky od soudu. Tohle zase já budu muset zvážit, abych se nedostal do problémů, že ministr vnitra se zajímá o to, kdo je odposloucháván," řekl.

Dodal, že tímto úkolem musí být pověřeny příslušné orgány, například inspekce ministerstva vnitra.

Také premiér Špidla označil před sněmovnou za samozřejmé, že se učiní všechny kroky, aby se situace prověřila.

"Jasně konstatuji, že použití prostředků operativní techniky se řídí velmi přísnými předpisy a odpovídající kontrolní orgány budou mít v této příležitosti plnou možnost ověřit, jak situace vznikla."

Rakovnická policie o odposlechu neví
Policie v Rakovníku, kde má Tlustý svoji kancelář, zatím žádné oznámení nedostala. "Slyším to od vás poprvé," reagoval na dotaz iDNES ředitel rakovnických policistů Václav Zeman.

"Abychom s tím mohli něco dělat, museli bychom mít na stole nejprve trestní oznámení. To podezření by ale mělo být důvodné," dodal šéf policistů.

O odposlechu neví ani Tlustého asistentka z rakovnické kanceláře ODS. "Dozvěděla jsem se to před čtvrt hodinou. Zatím tu nikdo není, žádné auto policie. Volaly mi jen tři televize, že sem jedou," řekla iDNES.

Odposlechy politiků

Jaro 1993 - Začala aféra s odposlechem telefonů na ministerstvu obchodu a průmyslu, jemuž šéfoval Vladimír Dlouhý. BIS tehdy údajně požádala o povolení odposlouchávat služební telefon jednoho z pracovníků ministerstva, jehož podezřívala z trestné činnosti. Existovala však možnost, že při sledování hovorů ministrova podřízeného může být odposloucháván i Dlouhý. Tehdejší generální prokurátor Jiří Šetina to povolil pod podmínkou, že ministr se o odposlechu dozví. Později byl Šetina za to, že o odposlechu informoval, stíhán za vyzrazení státního
tajemství. V září 1996 jej však soud zbavil viny.

Září 1993
- Pracovníci BIS našli v ústředně ministerstva spravedlnosti zařízení, z něhož mohly být odposlouchávány telefonní hovory ministra spravedlnosti Jiřího Nováka (ODS). Bylo zahájeno trestní stíhání, zařízení však krátce po nálezu ze svého místa zmizelo. Začátkem roku 1995 vyšetřovací tým konstatoval, že v budově ministerstva byly minimálně dvakrát prokazatelně odposlouchávány hovory, včetně Novákova. K tomu, aby bylo možné obvinit konkrétní osobu, se však nepodařilo shromáždit dostatečné důkazy. Vyšetřování bylo proto odloženo.

19. února 1997
- Televize Nova informovala, že bývalého poslance ODS Libora Nováka staršího odposlouchávala policie. Záznamy odposlechů z dubna 1995 se objevily v policejním spisu týkajícím se krádeží aut. Z obsahu vyplývalo, že Novák se zřejmě pokoušel ovlivnit průběh konkurzu na vysokou policejní funkci v Trutnově. Podle vnitra byly odposlechy pořízeny náhodou. Kauzu vyšetřovala sněmovní komise i inspekce ministerstva. V září 1997 ji inspekce uzavřela s tím, že pracovníci policie porušili interní předpisy, když nedokonale skartovali záznamy.

10. března 1997
- Poslanec SPR-RSČ Pavel Maixner vyslovil podezření, že byl odposloucháván při telefonování z poslanecké kanceláře v Hradci Králové. Ministr vnitra Jan Ruml v reakci na republikánskou interpelaci v této věci uvedl, že nikdo, ani ministr vnitra, není oprávněn sdělovat, zdali je či není někdo odposloucháván. Věcí se zabývala sněmovní komise pro kontrolu používání policejní operativní techniky.

26. října 1998
- Mladá fronta Dnes informovala, že telefonní hovory vysokých armádních činitelů, kteří se často dostávají do styku s utajovanými skutečnostmi, jsou pravděpodobně odposlouchávány. Vedoucí činitelé úřadu se k věci odmítli
vyjádřit, někteří z nich to však výslovně neodmítli. Mluvčí BIS Jan Šubert uvedl, že tajná služba žádné konkrétní informace o odposleších v armádě nemá.

27. prosince 1999
- Někdejší ministr zdravotnictví Ivan David (ČSSD) oznámil, že měl v ministerské pracovně odposlouchávací zařízení. David, který rezignoval na funkci 9. prosince 1999, neupřesnil, kdy přesně odposlech nalezl. Informace o odposlechu měl údajně několik měsíců předtím, než zařízení se spolupracovníky objevil a odstranil. David věc oznámil příslušným orgánům a ministru Jaroslavu Baštovi, který informace o odposlouchávacím zařízení potvrdil. Šlo o běžně dostupné komerční odposlouchávací zařízení. Protože ministr David zařízení sám demontoval, nebylo možné najít osobu, která je využívala.

24. října 2000
- Místopředseda KSČM a poslanec Miloslav Ransdorf si ve sněmovně stěžoval, že jeho mobilní telefon i pevná linka jsou odposlouchávány, neboť v nich zní ozvěna. Ministr vnitra Stanislav Gross a šéf sněmovní komise pro pro kontrolu používání operativní techniky Tomáš Kladívko (ODS) reagovali na toto tvrzení zdrženlivě. Gross jej vyzval, aby v případě, že je o svém odposlechu přesvědčen, podal oficiální stížnost. Kladívko o jevu popisovaném Ransdorfem řekl, že jde o technickou záležitost, která s odposlechem nemá nic společného.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video