Odposlechy míří k Nejvyššímu soudu

Olomouc - Odposlechy telefonů podle zákona o policii, které nedávno Vrchní soud v Olomouci neuznal v procesu s bývalými brněnskými policisty podezřelými z distribuce heroinu jako důkaz, možná dospějí až k Nejvyššímu soudu. Olomoucké Vrchní státní zastupitelství totiž s rozhodnutím soudu nesouhlasí a ministrovi spravedlnosti navrhlo, aby podal stížnost pro porušení zákona.

Rozhodnutí Vrchního soudu, že policejní odposlech není důkaz, může snížit šance zejména při rozkrývání nejzávažnější organizované kriminality. "Operativní technika slouží v devadesáti procentech ke sběru informací, ale v řadě případů je jediným podkladem pro trestní stíhání," řekl náměstek vrchního zástupce v Olomouci Igor Stříž.

V případu vyšetřovatelů a šéfa odboru pro boj s organizovaným zločinem z Brna byl odposlech klíčovým důkazem. Krajský soud v Ostravě policisty a další překupníky poslal loni do vězení za to, že bandě překupníků prodali heroin za několik milionů zabavený při policejní razii.

"Dospěli jsme k názoru, že pokud bojujeme proti organizovanému zločinu, je nutno použít všech zákonných prostředků," řekl tehdy soudce Miroslav Mucha. Vrchní soud ale rozsudek zrušil a případ vrátil zpět.

V zemi odposlechy umožňují zákon o policii a trestní řád. V prvním případě o odposlech žádají přímo detektivové, ve druhém státní zástupce. Oba druhy mají odlišný právní režim a oba musí schválit příslušný soud.

"Odposlech je zásahem do ústavního práva. Senát se shodl, že operativní odposlech podle zákona o policii nemá povahu důkazu a shodl se, že přednost má postup podle trestního řádu," vysvětlil rozhodnutí Vrchního soudu soudce Vladislav Šlapák.

S tím ale nesouhlasí ani řadoví detektivové. "Zákon o policii je platný deset let, nikomu nevadil, až najednou přijde případ drogové mafie. Vrchní soud řekl, že zákon o policii nemá žádnou právní váhu a to může ochromit bezpečnost občanů," rozhořčil se jeden z nich.

Ministr spravedlnosti se ještě nerozhodl, zda stížnost podá, či nikoliv. Před podpisem prezidenta je nyní novela trestního řádu, která od příštího roku problém s policejními odposlechy odstraňuje. "V ní je tato kapitola obšírně upravena," řekl mluvčí resortu Vladimír Voráček.

Žalobce: Odposlech je často jediný důkaz

O l o m o u c  (dík) - Náměstek vrchního státního zástupce v Olomouci Igor Stříž řekl, že zastupitelství chce stížností docílit jednoznačného názoru Nejvyšší soud na odposlechy.
Proč navrhujete stížnost?
Podle zákona je důkazem vše, co může sloužit k objasnění případu. U zvlášť závažné kriminality je operativní odposlech často jedinným možným důkazem, protože to často není ve fázi, aby už někdo mohl být stíhán. Tento legální odposlech navíc občas slouží jako podklad i pro další kausu.
Vrchní soud ale argumentuje ochranou ústavních práv?
Příslušný článek Listiny uvádí, že s výjimkou případů, které stanoví zákon. A zákonem je trestní řád i zákon o policii. Jsou to dva zákony stejné právní síly.
Policejní odposlech má podle Vrchního soudu sloužit k odhalování, ne k dokazování zločinů?
Myslím, že nelze přesně oddělit odhalování a dokazování. To spolu úzce souvisí. Odposlouchávat protřelé zločince až po sdělení obvinění by samozřejmě u organizované kriminality nebylo efektivní.
Co se podle vás stane, pokud názor Vrchního soudu zvítězí?
Zkomplikuje to práci. V řadě projednávaných případů je trestná činnost odhalena, ale nebyly by důkazy.
Kolik je takových případů?
Nejsme seznámeni s tím, co má policie rozpracované.
Celý právní spor není moc dobrým signálem pro veřejnost. Odposlech něco dokazuje, ale odsouzen nikdo nebude...
To je složitější problém. Obecně lze říct, že často existují indicie a náznaky o zločinu, ale právní stát podezřelým i žalobcům garantuje rovnost zbraní a zaručuje určitá pravidla hry. A ta se musí vždy dodržovat. To může věci komplikovat.

 

 

Odposlech mobilního telefonu není naštěstí jednoduchý.


Video