"Pokud by byl tento záznam od zpravodajské služby, nemůže být použit před soudem. Tak hovoří zákon, a přestože se to zdá kontroverzní a absurdní, tento mechanismus funguje v celé Evropě," řekl náměstek ministra vnitra Jaroslav Hruška Lidovým novinám, které o problému informovaly.
"Můj názor je, že nahrávky se dostaly záhadným způsobem na veřejnost. Nemohou proto být využity jako důkazní materiál," uvedla pro LN bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová.
Policie se tak při dokazování viny Janouškovi a Bémovi může dostat do svízelné situace. To vědí i aktéři celého případu. Pavel Bém už minulý týden řekl, že nechápe, proč by se s vlivným podnikatelem nemohl bavit o výběrovém řízení na šéfa pražské pobočky VZP (čtěte více o výběru).
Důvod, proč odposlechy u soudu neobstojí, je jednoduchý. Tajné služby a rozvědky mají získávat operativní informace o ohrožení Česka. Pokud k tomu používají odposlechy, nemusí jako policisté zdůvodňovat, z jakého konkrétního trestného činu podezírají člověka, kterému chtějí telefon "napíchnout".
Ze stejného důvodu už se zkomplikoval případ korupce v armádě, který soud řešil před rokem. Ústavní soud tehdy nepovolil využívat záznamy odposlechů padesátky lidí pořízené zpravodajskými službami (čtěte více o případu).
"Trestní stíhání nelze opírat o důkaz získaný odposlechem, u něhož orgány činné v trestním řízení nemohly ověřit a dokumentačně podložit, že byl proveden v souladu s trestním řádem," zdůvodnila Wagnerová.
