Walter Pega byl v roce 1960 Vojenským soudem v Pardubicích odsouzen na dvacet měsíců za to, že jako Svědek Jehovův odmítl nastoupit základní vojenskou službu. Po odpykání čtvrtiny trestu byl podmínečně propuštěn a později emigroval do Německa.
Obnovu soudního procesu navrhoval advokát Müller proto, že současný pohled na odmítání vojenské služby považuje za zcela jiný, než za komunistického režimu.
„Pega byl odsouzen za to, že se odmítl přizpůsobit tehdejším takzvaným pokrokovým názorům, které však byly ve skutečnosti totalitní,“ uvedl obhájce ještě před začátkem jednání.
Stejně pak Müller argumentoval i před soudem, když se s odvoláním na totalitní režim a nové nálezy Ústavního soudu z posledních let v podobných kauzách domáhal zrušení původního rozsudku.
Soud se ale přiklonil k názoru státního zástupce, který nový pohled na komunistickou historii nepovažoval za dostatečný důvod pro obnovení řízení. „Lze souhlasit s obhajobou, že rozsudek odporoval jak mezinárodním závazkům Československa, tak ústavnímu pořádku, i že byl protizákonný. Pro obnovu řízení tu však nejsou žádné formální důvody,“ uvedl v závěrečném usnesení soudce Aleš Holík.
„Podáváme stížnost,“ zvolal vzápětí obhájce. „Postoj soudu je schizofrenní. Na jednu stranu sice připustí protizákonný rozsudek, ale na druhou stranu odmítne k jeho nápravě cokoli podniknout,“ dodal Müller před soudní síní.
Státní zástupce Jan Vodička přijal výsledek klidně. „Jsem spokojený,“ řekl po skončení jednání.
Walter Pega naopak neskrýval rozčarování. „Jsem zklamaný tím, jak se v Česku rozhoduje.“
