Odpady zaplavují metropoli

Praha - Hlavní město Praha v boji s odpadky velmi výrazně zaostává za vyspělým světem. Vyplývá to ze slov špičkových zahraničních odborníků, kteří v minulých dnech pobývali ve městě. Zatímco moderní světové metropole nesázejí na spalovny, ale na důsledné třídění odpadů, v Praze je situace přesně opačná - spalovna v Malešicích například jen loni spálila 167 000 tun domovního odpadu a dalších 60 000 tun leží na skládkách.

Profesor chemie Newyorské univerzity Paul Connetta, který v Praze končí přednáškové turné po Evropě přitom vidí jediné východisko z této situace: zavřít spalovnu, odpady řádně  třídit a následně recyklovat.

"Města by se měla snažit o nulový odpad," upozorňuje. K takovému cíli má však Praha hodně daleko a není vůbec jisté, zda touto cestou někdy půjde.

Na rozdíl třeba od amerických měst se separuje do kontejnerů pouze papír, sklo a plasty, i když v lékárnách lze vracet staré léky a nebezpečný odpad prostřednictvím mobilního sběru a sběrných dvorů.

Od roku 1998, kdy se tříděný sběr rozjel ve větším měřítku, se tato forma vyhazování odpadů stále rozšiřuje. Přesto bylo tímto způsobem sebráno pětadvacet tisíc tun komunálního odpadu, což je zhruba jen jedenáct procent z celkového množství odpadů.

Vloni do kontejnerů lidé odložili přes jedenáct tisíc tun papíru, zatímco dva roky předtím necelé čtyři tisíce. Skla odevzdali loni dvojnásobek, přes pět tisíc tun, plastů pětinásobek ve srovnání s rokem 1998, tedy více než tři a půl tisíce tun. Hlavnímu městu však stále chybějí kontejnery na bioodpad, tedy na zbytky jídel, zeleniny, slupky z brambor a podobně.

Podle odborníků sběr bioodpadu a jeho kompostování může až zdvojnásobit poměr recyklace odpadů. Na skládkách dělá přitom bioodpad jenom paseku neboli velké škody. A to nejen tím, že vede k produkci metanu, ale také kyselými výluhy.

Město sice počítá s využíváním bioodpadu, ale pouze tvořeného z údržby veřejné zeleně. Zkušební provoz na Jižním Městě se prý nevyvedl, protože lidé do kontejnerů neházeli jenom zeleň.

Profesor Connet vystupuje proti spalovnám rezolutně. "Spalovny jsou absurdním řešením. Spalování je směr vedoucí do devatenáctého století," prohlašuje Connet, který pracuje jako konzultant při zpracování odpadu v devětačtyřiceti zemích světa.  Pokud je spalování skutečně dokonalé, je podle jeho názoru nesmírně drahé a spalovny nejedou naplno.

Nizozemský odborník Arne Schoevers tvrdí, že v nizozemských městech, která se rozhodla nestavět spalovny, daleko lépe fungují recyklační programy. "V Amsterodamu a Rotterdamu, kde jsou velké spalovny, je naproti tomu  třídění na nízké úrovni," konstatoval Schovers.

Světový trend prosazuje i předseda Dětí Země Jindřich Petrlík. "Koncepce nulové produkce odpadů zcela zapadá do filozofie právě přijaté nové mezinárodní úmluvy ve Stockholmu," uvádí.

"Doposud převažující spalování a skládkování odpadů vede totiž ke vzniku nebezpečných toxických látek včetně dioxinů, které mají být podle úmluvy eliminovány," dodává tento český odborník.

Skládka odpadu v Troji. (23. března 2001)

Skládka odpadu v Troji. (23. března 2001)

Skládka odpadu v Troji. (23. března 2001)


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video