Odmítněte evropskou ústavu, vyzývá ODS

ODS, která má velkou šanci převzít v zemi moc, vyzve občany před referendem o evropské ústavě, aby ji odmítli. Pokud Češi uposlechnou, nemůže tento dokument, na kterém zástupci všech členských zemí pracovali dva roky, začít platit.

To by vedlo ke značnému napětí a možná i rozštěpení unie, do které Česko teprve nedávno vstoupilo.

Hlavní propagátoři ústavy, Francie a Německo, se totiž dali slyšet, že nenechají "pár zemí" celý projekt zhatit.

"Přijetí ústavy je pro nás ve všech ohledech nevýhodné, protože zhoršuje naše postavení. Proto je třeba ji odmítnout," argumentuje stínový ministr ODS Jan Zahradil ve svém dokumentu "Modrá šance pro českou diplomacii". Podle něho ústava  hlavně posiluje váhu velkých zemí na úkor menších, tedy i Česka. 

Vláda má zcela opačný názor a hodlá uspořádat kampaň. Ta bude založena na varování, že nepřijetí ústavy znamená vyřazení Česka na vedlejší kolej. "Věřím, že lidé selským rozumem usoudí, že je lepší držet se v jádru než říct, že na to nemáme. Bylo by lepší prezentovat se jako solidní partner a ne potížista," uvedl v BBC ministr zahraničí Cyril Svoboda v reakci na tažení ODS proti ústavě.

Podle informací z Černínského paláce se vláda více než ODS obává dalších kroků prezidenta Václava Klause, který také ústavu ostře odmítá a těší se důvěře obyvatel.

Přestože Češi jsou považováni spíše za euroskeptický národ, má ODS ve svém přesvědčování ještě co dělat. Podle posledního průzkumu Eurobarometru by pro ústavu hlasovalo 63 procent Čechů. Jen 18 procent by bylo proti.

Největší obavy panují o výsledek britského hlasování, kde by pro hlasovalo jen 49, v Dánsku pak jen 44 procent.

ODS odmítá, že by nepřijetí ústavy byla katastrofa pro EU. "Naopak to umožní lépe se vyrovnat s rozšířením unie," prohlásil  Zahradil. ODS se přitom zavázala svým lidoveckým partnerům v Evropském parlamentu, že nebude prezentovat své názory proti ústavě příliš ostře.

Češi jsou skeptici, ale ústavu chtějí

Češi se sice stále udržují na špičce euroskeptiků, ale když v budoucnosti vidí společnou evropskou obranu či ústavu, stávají se z nich téměř euronadšenci.

Více než polovina Čechů, celých 64 procent, souhlasí s tím, aby měla Evropská unie ústavu, ať už obsahuje cokoliv. Nedá se to sice srovnávat s Belgií, kde chce ústavu až 81 procent občanů, ale pořád je to mnohem lepší výsledek než v Dánsku, kde žijí největší ústavní odpůrci. Euroústavu totiž podporuje jen 44 procent Dánů.

A ještě větší podporu dávají Češi Bruselu v otázkách bezpečnosti a obrany. Až 84 procent Čechů je pro to, aby EU měla vlastní obrannou a bezpečnostní politiku, což je nadprůměrný výsledek mezi pětadvacítkou zemí Evropské unie.

Nejvíc tuto společnou politiku podporuje Belgie (90 procent), následována Slovinskem. "Podpora ústavy a názor na obrannou a bezpečnostní politiku ukazují, že vnímání institucí EU je silné a že má znaménko plus," řekl sociolog Ivan Gabal.

Co naopak Čechům chybí, je nadšení z toho, co jim od května přinesl vstup do unie.
Zatímco například v Irsku, které po vstupu zažilo strmý ekonomický růst, má 87 procent lidí pocit, že jim unie přinesla prospěch, v Česku si to myslí jen 42 procent oslovených.

Téměř stejný počet lidí je přesvědčen, že žádný prospěch z členství v pětadvacítce nemá. "Konkrétní prospěch lidem členství ještě nepřineslo," vysvětluje Gabal.

Delegáti XIII. kongresu ODS zvolili prvním místopředsedou strany Jana Zahradila. (15. prosince 2002)

Místopředseda ODS Jan Zahradil vysvětluje, proč opustil jednání evropského Konventu v Bruselu. (13. června 2003)

Lídr kandidátky ODS pro volby do Evropského parlamentu Jan Zahradil (vpravo) a předseda strany Mirek Topolánek v noci při oslavách volebních výsledků v Praze, 14. června 2004