Většina vinařů, kteří o tom přijeli do Hustopečí jednat, se ale jednoznačně vyjádřili proti. "Jednali jsme teď o tom na setkání obcí mikroregionu. Kromě jednoho člena se všichni vyjádřili pro to, aby Velkopavlovická oblast byla zachována," řekl starosta Velkých Pavlovic Martin Bálka.
Vinaři argumentovali především tím, že změna názvu by je přišla na příliš mnoho peněz. "Před šesti lety vznikl vinařský zákon, který vinařské oblasti vymezil. Šest let spolu takto komunikujeme. Pokud název změníme, nic to nepřinese, jen nás to bude stát obrovské prostředky," upozornil Petr Vavřík, generální ředitel společnosti
Vinium Velké Pavlovice. "Je potřeba zachovat pojmy tak, jak jsme zvyklí, respektovat novodobou historii," dodal. "Jestliže teď začneme zákazníky mást změnami názvů, vznikne chaos," přidal se vinař z Velkých Bílovic.
"Nejsem vyloženě proti, ale dovedete si představit, jak by se vinaři s novým názvem oblasti těžko prosazovali v dnešní konkurenci? Raději to nechejme tak," ukončil rozpravu další z přítomných vinařů.
Vinařské oblasti v republice se nikdy v historii nepojmenovávaly. "Nebylo to nikdy v minulosti uzákoněno. Ani v rakousko-uherských zákonech, které se týkaly i nás, se nikdy nejednalo o pojmenovávání oblastí. Vína se jmenovala podle obcí. Oblasti byly iluzorním pojmem," uvedl profesor Vilém Kraus, věhlasný odborník na víno. Poprvé v historii rozdělil a pojmenoval tuzemské vinařské oblasti před šesti lety nový vinařský zákon. Morava byla rozdělena na deset vinařských oblastí: Znojemská, Mikulovská, Velkopavlovická, Mutěnická, Kyjovská, Bzenecká, Uherskohradišťská, Strážnická, Podluží a Brněnská. "Kdyby vinaři byli rozumní, bylo by i rozdělení na vinařské oblasti rozumné," podotkl Kraus.
