Rozhodnutí Bruselu v případě Srbska je možné brát v jistém smyslu jako odměnu za jeho pokrok ve spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Srbsku se totiž podařilo zadržet dva poslední vysoké činitele obžalované z válečných zločinů, po nichž ICTY pátral.
Srbové letos zadrželi bývalého velitele bosenskosrbské armády Ratka Mladiče a někdejšího vůdce chorvatských Srbů Gorana Hadžiče (více o dopadení posledního velkého zločince balkánských válek čtěte zde).
Doporučení Komise musí schválit jednomyslně všechny státy EU. "Já doufám, že v prosinci členské země tento názor přijmou za vlastní a o statusu rozhodnou," poznamenal eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle ke statusu Srbska.
Přerušený dialog s Kosovem musí pokračovat
Cesta Srbska, které o členství požádalo v roce 2009, do EU ale i pak bude zřejmě ještě dlouhá. Problém se dá čekat zejména kvůli jeho napjatým vztahům s Kosovem, které se od něj jednostranně odtrhlo a jehož nezávislost Bělehrad neuznává.
Od Bělehradu Komise očekává, že bude pokračovat v dialogu s Kosovem, který před časem začal, avšak následně se dostal do problémů. "Tento dialog musí pokračovat," zdůraznil český eurokomisař Füle.
Bělehrad doporučení EK přijal smíšeně. "Jsem hrdý na to, že naše reformy byly Evropskou komisí vyhodnoceny jako úspěšné," prohlásil prezident Boris Tadić. Obzvlášť pyšný je prý na hodnocení v ožehavých oblastech, jako je justice nebo boj proti organizovanému zločinu a korupci.
Kosovo a EU nemají nic společného, řekl šéf diplomacie
Ministr zahraničí Vuk Jeremič však podmínku EK odmítl. "Naše politika vůči Kosovu se nemůže měnit podle názorů Evropské komise," řekl podle agentury DPA. Přibližování Srbska k EU a řešení kosovské krize nemají podle něj nic společného: "Jsou to dva oddělené procesy, které se navzájem nemohou ovlivňovat," zdůraznil.
Černá Hora už status kandidáta na členství nějakou dobu má a Komise nyní navrhla, aby tato jednání začala. Přístupové rozhovory, v nichž se slaďuje právo dané země s unijním, mohou trvat řadu let, nicméně Podgorica už podle Bruselu splnila všechny podmínky nutné k zahájení rozhovorů.¨
Pokud jde o Turecko, nenastal žádný pokrok. EK vyzvala pokračovat v přístupových rozhovorech s Ankarou, které v poslední době zamrzly. Vyjádřila obavu z přetrvávajícího napětí mezi Tureckem a Kyprem a vyzvala Ankaru situaci nezhoršovat.
Bosna, Albánie a Makedonie zůstávají v předsálí
Komise také konstatovala, že Bosna a Hercegovina příliš nepokročila na cestě k EU. Nedoporučila žádnou novou iniciativu pro tento etnicky rozdělený stát, který od loňských voleb zažívá vládní krizi.
Podobně se EK vyjádřila k Albánii, kterou sužují vnitropolitické potíže. Také Makedonie, která se stala kandidátem již před šesti lety, má zůstat v předsálí Unie kvůli nedořešenému sporu s Řeckem kolem svého jména.
Atény tvrdí, že název Makedonie je výlučně řeckým kulturním dědictvím, a požadují, aby v definitivním názvu státu nebyla žádná podoba názvu Makedonie. Skopje to odmítá. Tvrdí, že její území bylo nedílnou součástí helénistického státu Alexandra Velikého stejně jako dnešní Řecko, a má proto stejné právo na používání tohoto názvu jako Řekové.
