Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Odliv mozků začíná škodit společnosti

  20:49aktualizováno  20:49
Zprvu pozvolný odliv mozků ze světa vědy začíná nabývat i v České republice na síle. Podle odhadů jde až o deset procent špičkových expertů. "Únik mozků do zahraničí není tak hrozivý, jak by se mohlo zdát, ale situace je velice křehká a brzy by se mohla velmi pronikavě zhoršit k velké škodě naší společnosti," míní místopředseda České akademie věd Karel Jungwirth. Ale zároveň varuje: "Závažnější je odliv mozků za penězi, mimo vědu. Jedná se většinou o ty nejlepší, což je na pováženou."

Dalším nepříjemným faktem je, že odliv se logicky soustřeďuje do oborů, kde je po vědcích největší poptávka. "Samozřejmě se jedná nejvíce o perspektivní obory, jako jsou biotechnologie, genetika či informatika," upozorňuje sociolog a poslanec Petr Matějů, jenž se na problémy české vědy specializuje.

Situace zatím není úplně katastrofální a lidé neprchají tak výrazně jako například z Polska, Rumunska či Indie, odkud utíká 40 až 50 procent vědeckých kapacit.  Na druhou stranu s tím, jak si západní mocnosti cizí odborníky stále více předcházejí, by se situace mohla časem podstatně zhoršit. Mimo jiné i proto, že mnohem větší procento vysokoškoláků má kontakty v zahraničí díky stážím. Oproti jiným zemím pak situaci v Česku zhoršuje i to, že zákony jsou nepřátelské cizincům.

Co vede české experty k cestě do ciziny či mimo vědu? To ukazují některé příklady z poslední doby: špičkový onkolog Petr Kavan odešel z motolské nemocnice řídit prestižní pracoviště na kanadské klinice, protože doma cítil beznaděj. Nadějný mikrobiolog šel po stáži v USA za lepšími penězi k obchodní firmě, schopný matematik zůstává ve státech kvůli tomu, že v Praze nemá na byt.

V odměňování práce schopných lidí nemůže Česká republika se zahraničím soutěžit. A to ani na těch nejlepších vědeckých pracovištích. Podobný názor zastávají takřka jednohlasně téměř všechny vědecké kapacity v zemi. V očích nadějných začínajících odborníků, kteří mají za sebou několik let života na západních univerzitách, pak proto může Česká republika v souboji s vyspělým světem snadno prohrát.

"Řada mých vrstevníků zůstala v zahraničí. V USA jsem studoval s kolegou, který se do Čech již nevrátil. Pocházel z Tábora a věděl, že za vědou by se musel stěhovat do Prahy, což by si za zdejší plat nemohl dovolit," potvrzuje bývalý profesor matematicko-fyzikální fakulty a absolvent postgraduálního studia v Pensylvánii a Kalifornii, matematik Jiří Witzany. Sám však též může sloužit jako příklad odlivu mozků - akademickou dráhu vyměnil za práci v Komerční bance. "Motivem jistě byly i peníze, ale hlavně mě velmi lákalo využít znalosti v praxi," uvádí Witzany.

Lidé, kteří odborné týmy na vědeckých pracovištích vedou, mají vždy po ruce několik vhodných příkladů, kdy někdo z jejich kolegů kvůli nedostatečnému finančnímu ohodnocení z oboru odešel. Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd dodnes vzpomíná na svého prvního doktoranda, který po stáži v USA odešel "obchodovat s chemikáliemi".

"Po úspěšném zahraničním pobytu lidé dostanou příležitost, volnou ruku v práci i zajímavý grant. Jenže zatímco v podnikatelské nebo i státní sféře se pro mimořádné talenty najdou také zdroje na mimořádné ohodnocení, tak ve vědě to neplatí. Dostane-li se tady někdo z těch mladších na dvacet tisíc hrubého, tak to už je hodně. Z USA jsou zvyklí na něco jiného," uvádí Hořejší. Jeho kolega Peter Šebo z Ústavu mikrobiologie AV je však kritičtější. "Odejít na pět šest let do zahraničí je normální, to může člověka jedině obohatit. Český stát ale nedělá nic proto, aby se tito lidé vrátili. Odliv mozků je pak věc zcela reálná," uvádí Šebo. Upozorňuje přitom na zajímavý paradox: i když má na mzdy peníze z velkorysého zahraničního grantu, nemůže je plně využít, protože vědci jsou placeni jako státní zaměstnanci podle tabulek. "Mladí lidé se pak přes dvacet tisíc nedostanou," říká Šebo.

Jako důkaz slov o chybějících penězích mohou posloužit údaje Světové banky o výdajích na vědu a výzkum. V České republice se z výkonu celé ekonomiky, tedy z hrubého domácího produktu, na vědu věnuje 1,2 procenta. V západní Evropě se zpravidla jedná minimálně o dvě procenta a například ve Švédsku bezmála o čtyři procenta.

Domovina táhne víc než jinde
V akademických kruzích mají Češi podle vědců pověst lidí, kteří touží po návratu do vlasti daleko víc než jiné národy. "Z mezinárodních zkušeností vím, že daleko silněji migrují Poláci nebo například Rumuni - tam odchází do ciziny devět z deseti elitních vysokoškoláků," tvrdí vedoucí doktorského studia ekonomie na Karlově univerzitě Vladimír Benáček.

Proto je podle českých vědců častější, že odliv mozků v domácích poměrech znamená spíše odchod k soukromým firmám, a to často mimo původní specializaci. "Umí výborně anglicky, mají titul ze Spojených států a to mnohdy stačí k daleko větším výdělkům jinde než v oboru," vysvětluje mikrobiolog Hořejší důvody, proč vědci z oboru odcházejí. "Pokud by v privátním sektoru pokračovali ve výzkumu, pak by to bylo do jisté míry logické pokračování jejich dráhy. Ovšem tato oblast je v tuzemsku v troskách, čili odchod k firmě zpravidla znamená, že jejich vědecké schopnosti přijdou zcela vniveč," dodává vědec.

Naproti tomu v zahraničí se zpravidla odliv mozků chápe jako úprk do zahraničí. Takto pojatá migrace intelektuálů představuje ve světě velké téma - například z Indie podle údajů Světové banky odchází 40 až 50 procent vysokoškolských expertů. I ve vyspělých zemích se na toto téma vede daleko vážnější debata než v tuzemsku. Kanada diskutuje o snížení daní kvůli tomu, aby zastavila odliv expertů do USA. Nový izraelský premiér Ariel Šaron oznámil minulý týden, že chce přepracovat rozpočet, a to mimo jiné kvůli daňovým úlevám zaměřeným právě na zastavení odlivu mozků do ciziny.

Cíl odborníků: soukromý sektor
V České republice však odliv mozků znamená hlavně útěk za penězi, mimo vědu.

Větší zkušenost s vnitřním než s vnějším odlivem mozků má v Česku například i Fulbrightova nadace, která z peněz americké a české vlády zprostředkovává studijní pobyty v USA. Z výzkumu, který nadace provedla mezi absolventy svých programů, vyplynulo, že dvacet procent se sice vrátí, ale mimo obor. "Ze zhruba 350 studentů či vědeckých pracovníků, kteří prošli našimi programy, se jich do akademické oblasti vrací kolem 70 procent. Zbytek většinou mizí do soukromé sféry, do zahraničí odchází kolem deseti procent," uvedla zástupkyně nadace v Praze Hana Ripková.

Spíše než odchod lidí do zahraničí řadu vědců trápí skutečnost, že v domácích poměrech je velmi složité nahradit uprchlé mozky dovozem mozků zahraničních. "O práci v našem týmu měl zájem jeden Američan, ale cizinecký zákon klade pro zaměstnávaní vědců stejné podmínky jako pro kteroukoli profesi, což je velmi neobvyklé. Na ambasádě ve Washingtonu vyžadovali tolik potvrzení, že za tři měsíce je nebylo možné opatřit," popisuje jednu z čerstvých zkušeností Šebo.

Neprodyšnost českých hranic je podle poslance Matějů vyhlášená i v mezinárodních kruzích. "Nedávno jsem měl rozhovor s generálním tajemníkem OECD, jenž sám začal mluvit o tom, že nemáme pozitivní imigrační politiku a že nejsme schopni se otevřít přílivu mozků odjinud.

Překvapilo mě, jak zasvěceně o našem případu hovořil," tvrdí Matějů. Bariéra vůči zahraničním vědcům zesílila hlavně kvůli novému cizineckému zákonu, který nedovoluje zahraniční vědce při žádosti o zaměstnání nijak zvýhodnit. Parlament by měl brzy projednat novelu této normy. O změnách koncepce imigrační politiky ve vybraných oborech navíc začíná uvažovat ministerstvo práce a sociálních věcí.

Zvláštní kapitola: počítače
Pod tlakem se loni ocitla oblast informačních technologií, kde některé západní státy jako Irsko a Německo přichystaly pro přilákání expertů zvláštní projekty. Německo začalo vydávat pro počítačové experty z východní Evropy takzvané zelené karty pro podstatně jednodušší možnost nechat se zaměstnat. Podle spolkového pracovního úřadu v Bonnu, jenž příliv cizinců koordinuje, využilo tuto možnost 353 Čechů a Slováků. Podobný program organizuje rovněž Irsko, které však nabídku rozšířilo i na jiné obory mimo počítačový průmysl.

Lidé z oboru však uklidňují, že u počítačového průmyslu se začíná stále častěji přesouvat spíš hora k Mohamedovi. Západní firmy stěhují svá vývojová centra kvůli úsporám do rozvíjejících se zemí a nabízejí domácím expertům lákavé příležitosti i v jejich vlasti. To je i případ České republiky. "Příkladem byla firma Logica, ale těchto investic přibývá. V Silicon Valley už je tak draho, že se tam nedá žít," soudí Peter Ulrich ze společnosti Qbizm Technologies, která má v Kalifornii pouze centrálu a software vyvíjí v Praze a Brně.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení....
Brazilský magnát si ochočil celý kontinent, uplácel prezidenty i guerillu

Před více než rokem soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení. Vyšetřování největšího korupčního skandálu Jižní Ameriky však stále...  celý článek

„Náš pochod vpřed nic nezastaví!“ Severokorejská propaganda se vysmívá...
Celou Ameriku máme v dosahu. Kim nechal natisknout nové úderné plakáty

Zářivé barvy, dramatické výjevy a bombastická hesla. To jsou hlavní atributy severokorejské propagandy. Režim Kim Čong-una v atmosféře zjitřených vztahů se...  celý článek

STŘEDOVĚK V SYDNEY. Středověcí „rytíři“ Luke Binks a Andrew McKinno pózují...
TÝDEN OBRAZEM: Prasečí koupel, moře bicyklů a středověk v Sydney

V australském Sydney se pořádal turnaj šermířů, Indové slavili výročí vyhlášení nezávislosti a v Londýně si to mezi sebou rozdaly wrestlerky. I tento týden vám...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.