Ústavní soudkyně Ivana Janů

Ústavní soudkyně Ivana Janů | foto: Radek Miča, MAFRA

Ústavní soudkyně Janů o žalobě na Klause: Zřekli jsme se role arbitra

  • 223
Středeční rozhodnutí Ústavního soudu ohledně zastavení žaloby na exprezidenta Václava Klause bylo téměř jednomyslné. Proti se postavila pouze ústavní soudkyně Ivana Janů. Podle ní totiž Ústavní soud žalobu na Klause projednat měl. "Soud se rozhodnutím o zastavení řízení zřekl role arbitra, jehož úkolem je odstranit pochybnosti o souladu aktů prezidenta s ústavou," uvedla Janů.

Podle Janů tak Ústavní soud (ÚS) "rozhodně nepřispěl k posílení důvěry veřejnosti v právní stát a dospělost demokracie". Soudkyně však byla jediná, kdo pro projednání senátorské žaloby hlasoval.

Kdo jsou poškození?

Odlišné stanovisko uplatnil i soudce Stanislav Balík. Ten byl sice jako většina pléna pro zastavení řízení, nicméně z odlišných důvodů. Ty shrnul ve velmi krátkém, metaforickém textu.

"Kdo jsou poškození? Oni, kteří prezidenta vítávali chlebem a solí? Ti, kteří mu podle průzkumů dlouhodobě v mnoha desítkách procent vyjadřovali důvěru? Oni, kteří jeho jménem zaštiťovali své akce? Ti, kteří žádali o autogram do jeho knih?" ptá se Balík. "Věcně příslušným v této věci je leda soud dějin...," ukončil text.

Plénum zastavení zdůvodnilo vypršením Klausova funkčního období. Zákon vztahující se na Klausovo působení na Hradě totiž neupravoval, co se stane, pokud prezidentův mandát v době řízení před ÚS vyprší. Většina se tak přiklonila k výkladu příznivějšímu pro bývalou hlavu státu.

"Dovozuji, že i právní úprava zákona o Ústavním soudu ve znění účinném do 7. 3. 2013 umožňovala pokračovat v řízení po skončení volebního období prezidenta republiky. Přijetím nového znění [...] zákonodárce toliko zpřesnil právní úpravu," domnívá se Janů v odlišném stanovisku ke středečnímu rozhodnutí.

Podle ní většinové stanovisko teoreticky dalo budoucím prezidentům do ruky možnost "nerozhodnout včas", stejně jako nástroj, jak se elegantně vyhnout odpovědnosti z velezrady. "A to pokud by nedostál své ústavní povinnosti jmenovat soudce Ústavního soudu, čímž by do konce svého mandátu rozhodovací činnost Ústavního soudu ochromil," konstatovala soudkyně.

Senátoři žalobu na Klause podali na začátku března. Přiměla je k tomu především jeho novoroční amnestie. Pro žalobu na tehdejšího prezidenta bylo 38 senátorů, 30 hlasovalo proti (více čtěte zde).

Zástupcům horní komory parlamentu vadilo i to, že Klaus v průběhu svého prezidentování nerozhodl ve věci jmenování jednoho z čekatelů na soudce, ač mu to nařídil soud. Nebo že přes souhlas parlamentu odmítl podepsat unijní smlouvu o evropském stabilizačním mechanismu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video