Podle makedonské policie čtyřicítka maskovaných ozbrojenců napadla odlehlou policejní služebnu v obci Gošince v úterý v půl třetí ráno. Čtveřici policistů, kteří střežili hranici s Kosovem, zajali na několik hodin jako rukojmí, uvedl policejní mluvčí Ivo Kotevski na tiskové konferenci podle serveru Balkan Insight.
Tři z policistů podle něj ozbrojenci svázali a bili je, zatímco si vše nahrávali na kameru. Dodal také, že útočníci mezi sebou mluvili albánsky. Zajatým policistům podle některých zdrojů řekl sám vůdce skupiny, podle jiných prostřednictvím tlumočníka, lámanou makedonštinou, že skupina se hlásí ke Kosovské osvobozenecké armádě (UÇK) a že požaduje vytvoření vlastního státu. Podle makedonské policie útočníci zajatcům také vyhrožovali, že je zabijí.
Pak ale za dosud nevyjasněných okolností skupina služebnu opustila. Podle lokální mutace Rádia Svobodná Evropa ozbrojenci dali svázaným policistům 30 minut na to, aby ze služebny utekli. Čtvrtý z policistů, kterého předtím útočníci nesvázali, prý v tu chvíli podle severu Balkan Insight pomohl kolegům z místa činu utéct. Policisté vypověděli, že když služebnu opouštěli, slyšeli výstřely z automatické zbraně.
Žádné další podobnosti zatím policie k incidentu oficiálně nezveřejnila. Makedonské úřady ho ale označily za teroristický útok a armáda v reakci na to vyslala na místo mimo jiné i obrněnce. Fotograf agentury AP na místě zachytil i automobil Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Rádio Svobodná Evropa informovalo o tom, že makedonské úřady již kvůli incidentu kontaktovaly kosovské orgány a na středu je naplánovaná schůzka na nejvyšší úrovni.
Čtvrtinu obyvatel v Makedonii tvoří etničtí Albánci
Vesnice Gošince, kde se útok podle Makedonců odehrál, se nachází necelých 50 kilometrů severovýchodně od hlavního města Skopje. Obec je podle serveru Balkan Insight součástí etnicky albánské územního samosprávného celku Lipkovo. Kosovská hranice odtud leží jen několik kilometrů.
Albánská komunita, která tvoří v dvoumilionové Makedonii početnou menšinu, ale obvinění z útoku údajně zosnovaného dnes již neaktivní UÇK odmítá. Její předáci, za nimiž stojí asi půlmilionová komunita, namítají, že vláda ve Skopje celý útok zinscenovala, aby odvrátila pozornost od vnitropolitické krize, v jejímž centru figuruje premiér viněný z toho, že nelegálně nařídil sledování asi 20 tisíc lidí. Totéž tvrdí také některá kosovská média.
Radikálnější frakce albánské menšiny pak přímo osočují vládu, že útok má na svědomí makedonská tajná služba, aby mobilizovala etnické Makedonce proti Albáncům.
V zemi dlouhodobě panuje etnické napětí mezi Makedonci a místními Albánci, které vyvrcholilo v roce 2001, když se Albánci pokusili ozbrojenou rebelií dosáhnout širších práv a autonomie. Nepokoje tehdy vypukly právě v oblasti Gošince a přilehlých obcí, připomíná srbská stanice B92.
Situaci se tehdy nakonec podařilo uklidnit až za pomoci mezinárodních zprostředkovatelů. Výsledkem je takzvané Ochridská dohoda, která Albáncům zajistila širší práva výměnou za rozpuštění tamního křídla UÇK a jeho přeměnu na etnickou politickou stranu - Albánskou demokratickou unii pro integraci (DUI). Ta je v současnosti vládní stranou.
Úterní útok nicméně není prvním hlášeným incidentem proti makedonským úřadům. Naposledy předminulý týden explodovala i budovy makedonské vlády menší nálož, která za sebou nechal drobný kráter v zemi. O několik dní později se podle serveru Balkan Insight k útoku přihlásila separatistická skupina říkající si Národní osvobozenecká armáda. V prohlášení uvedla, že nesouhlasí s výslednou podobou dohody z roku 2001. Skupina se již dříve přihlásila i k několika dalším útokům.
