Podle zjištění iDNES.cz a MF DNES se Zilk během let 1966 až 1968 setkal s StB osmapadesátkrát a dostal 55 tisíc šilinků a třináct tisíc korun. Na druhou stranu ale StB vlastně nic zásadního neřekl.
Jako první reagoval rakouský týdeník Profil, který Zilkovi věnoval svou hlavní stranu s titulkem Helmut Zilk - špion. Rakouská televize následně odvysílala debatu se zuřivými útoky Zilkových stoupenců na časopis a na lidi, podle nichž by se měla kauza dál vyšetřovat.
Většina rakouských médií vyslala do Prahy zpravodaje, aby v archivech pátrali po podrobnostech. Někteří doufají, že najdou i informace o dalších osobnostech rakouského politického života.
aféra zilkRok 1998 23. října - Prezident Václav Havel se náhle rozhoduje neudělit Helmutu Zilkovi Řád bílého lva. 24. října - Podle německého tisku je Zilk podezřelý ze spolupráce s StB. 26. října - Bývalý ředitel Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu Václav Benda potvrdil, že Zilk pro StB pracoval. 3. prosince - Speciální komise nedala jasnou odpověď, zda Zilk s StB spolupracoval. 8. prosince - Po schůzce se Zilkem Havel uvedl, že oba považují aféru za uzavřenou. Rok 2008 24. října - Helmut Zilk umírá. 28. října - Havel se při smutečním obřadu Zilkovi omluvil. |
Rakušané ovšem pochybují o tom, že by Zilk opravdu spolupracoval se CIA, jak to naznačily iDNES.cz a MF DNES. Neexistují totiž žádné historické dokumenty.
Napojení na CIA je ještě znepokojivější než na StB
Zdroj iDNES.cz z bývalé zpravodajské komunity nyní uvedl, že Zilk měl pro CIA velkou cenu a "významně jí pomohl".
Tím by se dalo vysvětlit, že ačkoli se rakouská tajná služba o Zilkových stycích s StB dozvěděla, mohl udělat závratnou kariéru. V 80. letech se stal ministrem školství a později starostou Vídně. A to je pro řadu historiků i odborníků na tajné služby naprosto nepochopitelné.
Podle zjištění iDNES.cz se ale spolupráce zřejmě vyvíjela tak, že Zilka kontaktovala CIA až poté, co do USA utekl Ladislav Bittman - rozvědčík, který Zilka v roce 1968 pro StB ve Vídni řídil. Všechny své kontakty prozradil CIA, která následně informovala rakouskou tajnou službu a tím spolupráce s StB skončila.
Bittman nyní pro světové agentury popřel, že by Zilk pro CIA pracoval. Už v roce 1969 ale StB konstatovala, že se Bittman s Zilkem až příliš skamarádili. "Vytvořil si k němu velmi blízký osobní vztah pro názorovou blízkost a rozvědně ho prakticky nevyužíval," konstatovala tajná policie.
Případ by mohla řešit česko-rakouská komise
Mluví se o tom, že by měla vzniknout komise českých a rakouských historiků, kteří by na případu pracovali. Kvůli možnému kontaktu Zilka na CIA se prý chce Rakousko obrátit také na USA.
Podle rakouského historika Armina Lausseggera se novináři soustředí na spisy, které se týkají Zilka u rakouské Staatspolizei. "Spis byl v archivu prokazatelně v roce 1990, ale zmizel," řekl Laussegger iDNES.cz.
Nedávno se ale tři strany svazku našly v rakouském státním archivu a podle nich byl Zilk informátorem, nikoliv špionem. Podle dokumentu, který má iDNES.cz k dispozici, byl Zilk oficiálně nazýván jako "důvěrný styk".
Na úředním označení ale tolik nezáleží, klíčový je obsah spolupráce - Zilk sice udržoval četné kontakty a nechal si za ně platit, ale nic zásadního nevyzradil.
Podle historiků mohly být jeho kontakty s StB opravdu motivovány snahou pomoci zemi komunistického bloku, která se vymaňovala z vlivu SSSR. V době, kdy vedl rakouskou televizi, také prosazoval projekty sbližující politiky i veřejnost Rakouska a ČSSR.
Rakušané nyní hledají lidi z StB, se kterými se Zilk v Rakousku stýkal. Podařilo se jim například vypátrat, že zaměstnanec československé ambasády Stárek, který pracoval pro StB a Zilka dlouho vytěžoval, emigroval do Rakouska.
Zatím ale nepřišli na to, že jeho dcera na konci 80. let zřejmě také pracovala pro československou rozvědku. Oficiálně byla zaměřena na "státní aparát". StB ji vedla pod krycím jménem Lotka.
