Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Noční můra Patagonie: obří přehrady zdevastují panenskou krajinu

  20:30aktualizováno  20:30
Projekt dvojice velkých přehrad v Patagonii má do oblasti přivést investice a zařídit rozvoj. Podle argentinských ochránců životního prostředí se však jedná o nepromyšlenou stavbu, která bude mít nedozírné následky na přírodu a živočišné druhy. Výstavbu navíc financují čínští investoři, kteří tak podle serveru The Guardian rozšiřují svůj geopolitický vliv.

V Patagonii již několik týdnů pracují stovky dělníků na přípravě výstavby dvojice přehrad. | foto: Profimedia.cz

Argentinská prezidentka Cristina Fernández de Kirchner se před pár dny rozloučila s úřadem a nahradil ji Mauricio Macri. Svému následovníkovi však nechala celou řadu problematických odkazů. Tím největším je kontroverzní projekt dvojice obřích přehrad, které mají v následujících letech vyrůst v až dosud téměř nedotčené Patagonii.

V čele Argentiny stane starosta Buenos Aires, éra kirchnerismu skončila

Projekt má do státu Santa Cruz přivést investory, zařídit pracovní místa a rozvoj v mnoha oblastech. Náročná výstavba spolkne podle projektové dokumentace asi 5,7 miliardy dolarů. Ty bude v Argentině investovat čínská Gezhouba Group. Společně s argentinskou společností Electroingenieria zajistí výstavbu a dvacet let se bude starat také o provoz dvojice přehrad a na ně navázaných vodních elektráren.

V místě výstavby před pár týdny začaly přípravné práce. Širé patagonské pláně brázdí těžká technika stavitelů. Ti mají na místě k dispozici plně vybavený základní tábor, ve kterém nechybí kantýny, herny a stovky obstojně vybavených ubytovacích buněk. Všichni dělníci se musí potýkat s tvrdými podmínkami. V zimě teploty padají až k minus 20 stupňům Celsia, krajina bývá skryta pod vrstvou sněhu.

V Patagonii již několik týdnů pracují stovky dělníků na přípravě výstavby dvojice přehrad.
V Patagonii již několik týdnů pracují stovky dělníků na přípravě výstavby dvojice přehrad.

„Hlavní výzvou je pro nás samotná Patagonie. Kvůli zimě, větru a vzdálenostem. Když vám něco dojde, máte to do nejbližšího obchodu tři sta kilometrů,“ uvedl pro server The Guardian stavbyvedoucí Néstor Ayala. Na místě nyní pracují stovky dělníků. Do roka by jich však do Patagonie mělo dorazit až pět tisíc.

Přehrady jako odkaz prezidentky

Pro Cristinu, jak dosavadní prezidentku familiérně oslovuje většina Argentinců, je výstavba přehrad velmi osobní záležitostí. Projekt je umístěn do jejího politicky zaslíbeného státu Santa Cruz, jedna z přehrad se má jmenovat po jejím zesnulém manželovi a předchůdci v prezidentském úřadu Néstoru Kirchnerovi.

Pochopitelně je pro ni důležitý také odkaz, jaký výstavbou zanechá. „Je to největší projekt vodní elektrárny v historii Argentiny,“ prohlásila při jeho představení. Lidé ze Santa Cruz na taková slova podle všeho slyší.

„Lidé odsud jsou Cristině vděční za to, že je dostala do středu politického dění po desetiletích, kdy se o nás hovořilo jako o konci světa,“ popisuje místní novinář Ernesto Castillo.

V Patagonii již několik týdnů pracují stovky dělníků na přípravě výstavby dvojice přehrad.

Pro některé je projekt vodních elektráren nadějí na lepší budoucnost, mnozí však na jeho adresu nešetří kritikou. Problematické je už samotné financování čínskými investory, kteří mohou projektem sledovat své geopolitické zájmy. Mnohem akutnější hrozbou jsou však dopady na životní prostředí.

Ohrožení životního prostředí

Ochránci životního prostředí upozorňují, že projekt byl narychlo schválen před koncem volebního období argentinské prezidentky a nebyl důsledně posouzen v otázkách dopadů na životní prostředí. Experti na obnovitelné zdroje energie například uvádějí, že v Patagonii by byla mnohem výhodnější výstavba větrných elektráren.

„Stát Santa Cruz mohl být Kuvajtem větrné energie. Cristina mohla zanechat odkaz v podobě skutečného průlomu v ekologických technologiích. Místo toho zanechá děsivou jizvu v naší nádherné zemi,“ myslí si Emiliano Ezcurra z organizace Banco de Bosques.

Za pravdu mu dává i lokální ochránce životního prostředí Santiago Imberti. Upozorňuje, že voda v přehradách zaplaví hnízdiště tisíců ptačích druhů včetně kriticky ohrožené potápky argentinské, které ve volné přírodě žije už jen asi 800 kusů.

Přehrada může ohrozit také ledovec Perito Moreno.

Přehrada může ohrozit také ledovec Perito Moreno.

Panují také obavy, že hladina v přehradách by mohla ovlivnit cyklus ledovce Perito Moreno, který je jedním ze tří patagonských útvarů tohoto typu, který se stále zvětšuje a do oblasti láká desetitisíce turistů z celého světa.

Inženýr Geraldo Bartolomé kvůli ochraně ledovce před časem spustil internetovou petici. Uváděl v ní, že kolísající hladina v přehradách může způsobovat masivní erozi ledovcového příkrovu. Po nasbírání 60 tisíc podpisů se mu podařilo vyjednat změny v projektu. Rezervoár nádrží tak nebude spojený s jezerem Argentino, do kterého Perito Moreno zasahuje. I přesto mohou mít přehrady na citlivé ledovcové procesy nezanedbatelný vliv.

Jednalo se navíc jen o malý úspěch v boji proti megalomanskému projektu. Výstavba má zelenou. Do oblasti jistě přinese masivní investice a rozvoj, daní však bude ztráta nedotčené přírody a mnohých živočišných druhů.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.