Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vaši letci přišli zachránit svobodný svět, děkoval v Praze Churchillův vnuk

  16:44aktualizováno  16:44
Stejně odhodlaný pohled, stejná konstituce, snad jen snad trochu kulatější brada. Sir Nicholas Soames jako by svému dědečkovi Winstonu Churchillovi z oka vypadl. Na kbelském letišti v Praze poděkoval československým letcům RAF. Přiletěl odhalit památník na jejich počest.

Sir Nicholas Soames, dlouholetý britský poslanec za Konzervativní stranu a exnáměstek ministra obrany, v Praze odpoledne slavnostně odhalil památník Okřídleného lva. Bronzová socha na počest československých letců v Royal Air Force (RAF) stojí na pražském Klárově. Financována je z darů veřejnosti, celý projekt vznikl z iniciativy Euana Edworthyho, který před 20 lety přesídlil z Británie do České republiky (více zde).

Fotogalerie

Šestašedesátiletý Soames je nyní shodou okolností stejně stár jako jeho děd, britský premiér Winston Churchill, v době letecké bitvy o Británii. Právě na první strategické porážce Německa na západní frontě se podíleli i českoslovenští letci. A jejich hrdinství a bojové dovednosti Soames nezapomněl pochválit.

„Přišli do Británie zachránit svobodný svět, přišli ze země trpící pod nacistickým útlakem. Winston Churchill by byl velmi potěšen, kdyby pomník Okřídleného lva viděl,“ řekl Soames.

Stížnosti památkářů

Památník, odhalovaný bezmála sedmdesát let po konci druhé světové války, se však znelíbil památkářům. Proti umístění na pražském Klárově se postavil Národní památkový ústav (NPÚ) s tím, že dvoumetrový pomník je "příliš monumentální" a v parku už jedna socha je. Zatímco stavební úřad Prahy 1 umístění sochy umožnil, odmítavé stanovisko vydali po NPÚ i pražští památkáři. Podle ČTK tak odhalení památníku doprovází nejistota, zda nebude muset být nakonec - po přezkumu rozhodnutí stavebního úřadu - přemístěn.

Mluvčí magistrátního Institutu plánování a rozvoje Adam Švejda poznamenal, že nejdříve mělo být vybráno místo pro památník a až poté zadána výtvarná nebo architektonická soutěž na jeho podobu, což se nestalo.

Současný velitel letectva, generál Štefánik, se k rozporu s památkáři vyjadřovat nechce. „Myslím, že to je trošičku smutné, ale my jsme do toho zapojeni nebyli, opravdu do toho nevidím,“ omlouvá se.

K samotnému dění kolem odhalení památníku je sdílnější. „Z toho, co pro nás udělali za druhé světové války naši piloti, dodnes jako vzdušné síly těžíme. Vnímáme nejen to, že bojovali v Británii, ve Francii, ale zejména ten útěk z okupované vlasti, to, co museli prožít, že zde nechávali rodiny - a další rozměr je jejich návrat, kdy se k těmto lidem komunisté, kteří převzali moc, zachovali, jak se zachovali,“ připomněl Štefánik poúnorovou perzekuci „zápaďáků“.

Úplně mládnu, zjihl veterán

Po poledni následoval na kbelském letišti let stíhačky spitfire, kterému přihlíželi čeští veteráni včetně generála Emila Bočka, posledního českého žijícího stíhače RAF, který se za války zapojil do ostré akce (více o posledních žijících veteránech zde, více o Emilu Bočkovi na webu Paměti národa).

Krátkému letu spitfiru - jakési generálce na odpolední přelet nad Prahou - přihlížel i Alois Dubec, který za protektorátu prošel vládním vojskem (jeho vzpomínky zde), z něhož při nasazení v Itálii uprchl k partyzánům a následně se dostal do Anglie.

„Jsou to úžasné vzpomínky, po těch dlouhých letech. Do 90. let to bylo kruté, co se dělo - ale dneska? Vnuk Churchilla, veteráni, se kterými jsme se neviděli od pětačtyřicátého roku... Podívejte se, to je úžasný,“ ukazuje Dubec, který kvůli konci války stíhací výcvik nedokončil, na nízko prolétající spitfire. A dodává, že při takové show úplně mládne.

V britském Královském letectvu sloužilo za druhé světové války přibližně 2 460 československých příslušníků, z toho zhruba polovina létajícího a polovina nelétajícího personálu (více o „hrdinech bez křídel“ zde). Existovaly také čtyři výhradně československé perutě, tři stíhací a jedna bombardovací.

V letech 1940-1945 zemřelo 510 československých příslušníků RAF, naprostá většina v bojových akcích nebo při výcviku.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.