Jeho šlechtický rod sídlil na zámku v polské Krokowě sedm set let, ještě za časů, kdy toto severopolské město bylo součástí území Řádu německých rytířů. Zdejší hrabata neodešla, ani když se Krokowa stala součástí nového polského státu.
V roce 1939 část příslušníků rodu bojovala v polských, část v německých uniformách. Na konci války tehdy dvaatřicetiletý hrabě Albrecht von Krockow se ženou utekl před blížící se Rudou armádou na západ Německa. Jeho babičku, hraběnku, která na zámku zůstala, Rusové po dobytí znásilnili a zastřelili. V osmdesátých letech se Albrecht von Krockow vydal do svého rodiště a chtěl navštívit už tehdy notně zdevastovanou stavbu. Správce na něj poslal policii, která ho zatkla a vyslýchala.
Po roce 1990 se Albrecht von Krockow vrátil do svého rodiště a na základě svého předválečného polského pasu získal zpět občanství a byla mu vrácena část majetku. Společně s místními úřady v Krokowě založil nadaci, která zrekonstruovala zámek a udělala z něj sídlo polsko-německé Nadace evropských setkání a Kašubské centrum kultury.
Nadace a obnovený zámek, který ročně navštívilo na čtyřicet tisíc lidí, se staly vzorem polsko-německé spolupráce. Zámek, jehož část se změnila v hotel a kongresové centrum, se stal centrem života města a Albrecht von Krockow v něm získal k trvalému užívání dva nevelké byty.
Po jeho smrti v roce 2007 se rodového majetku, který se mezitím zvětšil nákupy polností a nemovitostí, jež kdysi rodu patřily, ujal jeho syn Ulrich. Nyní to však vypadá, že by on i celý rod mohli o všechno opět přijít. Šéf Pomořského vojvodství Ryszard Stachurski chce šest let po smrti odebrat Albrechtu von Krockow v roce 1990 získané polské občanství a rodině získaný majetek. V Polsku totiž platí do roku 2016 zákon, který zakazuje cizincům vlastnit v zemi domy a půdu.
Šlechtický rod u soudu
Svůj požadavek opírá vojvoda o zprávu Spolkového archivu v Berlíně, který potvrdil, že Albrecht von Krockow vstoupil v roce 1940 do jednotek SS.
To podle vojvody Stachurského automaticky znamená odebrání polského občanství. Jak uvádí list Dziennik Baltycki, Stachurski se opírá o zákon z roku 1938, podle něhož ztrácí občanství ten, kdo vstoupí do armády nebo vojenské organizace jiného státu bez souhlasu polských úřadů. Pokud se podaří vojvodství uspět u soudu, bude to pro šlechtický rod znamenat odnětí majetku.
Podporu Stachurskému, který je členem vládní Občanské platformy, vyjádřilo i opoziční Právo a spravedlnost. "Krok vojvody je moudrý," uvedla opoziční poslankyně Dorota Arciszewska-Mielewczyk. "Když bylo v zájmu hraběte být Němcem, tak byl Němec. A když Polákem, tak vytahoval polské dokumenty," dodala.
