O změně insolvenčního zákona a návrhu na zavedení alternativního postupu oddlužení nyní jedná Dienstbierův resort s ministerstvem spravedlnosti. Šanci by podle ministra měl dát lidem, kteří jsou extrémně zadluženi, jsou však motivovaní na sobě pracovat a splatit co nejvíce. Dienstbier to uvedl ve středu po setkání s novináři.
Zadlužení ČešiTéměř tři čtvrtě milionu lidí v Česku je postiženo exekucí. Počet běžících exekucí je 4,5 milionu. Celkový počet exekucí klesá, právě lidí zahlcených nesplatitelnými dluhy ale přibývá Počet lidí s deseti a více exekucemi je 120 tisíc, se čtyřmi a více exekucemi dokonce 377 tisíc. Průměrná vymáhaná částka je 78 tisíc korun, což jsou tři průměrné mzdy. |
V Česku žije asi 120 tisíc lidí s deseti a více exekucemi. Řada z nich své dluhy nikdy nesplatí a ani nedosáhne na institut oddlužení, protože není pravděpodobné, že by byli schopni během pěti let splatit třicet procent svých dluhů, což je podmínkou insolvence.
„Tito lidé nám dlouhodobě vypadají z pracovního trhu, nemohou si ani racionálně dovolit legální práci, protože by tak přišli o dávky a nový příjem by přitom nezískali,“ vysvětluje Dienstbier. Větší část legálních příjmů je totiž dlužníkům strhávána na splácení pohledávek. Tito lidé pak raději volí práci takzvaně na černo. „Je to z jejich strany naprosto racionální rozhodnutí,“ podotýká Dienstbier. Jenže stát na tom tratí: dlužníkům vyplácí sociální dávky a ti přitom neodvádějí daně ani platby sociálního a zdravotního pojištění.
Stát ušetří tři miliardy ročně, odhaduje Dienstbier
Alternativní plán oddlužení by znamenal, že na insolvenci by mohl dosáhnout i člověk, který není schopen na počátku garantovat, že zaplatí za pět let alespoň třicet procent svých dluhů. „V žádném případě by se nejednalo o takzvanou dluhovou amnestii. Pokud se někdo zadlužil, nemělo by to být tak, že mu to někdo jen tak odpustí,“ zdůrazňuje Dienstbier s tím, že dlužník by musel splnit mnohem přísnější podmínky.
Své dluhy by musel splácet déle než pět let. Ministerstva zatím uvažují, jak dlouhou lhůtu splácení zvolí. „Je zase důležité, aby člověk viděl světlo na konci tunelu. Kdyby proces oddlužení trval třeba patnáct let, zůstal by takový člověk raději v dluzích,“ podotýká Dienstbierova náměstkyně Martina Štěpánková.
Po celou dobu by dlužník musel spolupracovat se sociálními pracovníky a aktivně svojí situaci řešit. Teprve po uplynutí této delší - zatím přesněji neurčené - doby poctivého splácení by soud rozhodl, zda dlužník učinil maximum pro to, aby splatil co nejvíce, a mohl být oddlužen.
Podle odhadů ministerstva by tak stát ušetřit ročně tři miliardy na úspoře dávek a zaplacených daních.
Lidé si projdou „očistným“ procesem a začnou znova
Tento alternativní plán oddlužení by fungoval paralelně vedle současného systému a dlužník by si mohl vybrat, jak svoji situaci bude řešit. Podle Dienstbiera tato alternativa není pro každého. Odhaduje, že by se do ní zapojila pětina až desetina lidí, kteří čelí mnohočetným exekucím.
„Mohlo by se to týkat kolem čtyřiceti až padesáti tisíc lidí,“ řekl ministr. „Cílem je dostat je do legálních příjmů, aby splatili alespoň něco. Samozřejmě, že věřitel nedostane zpět vše a bude poškozen. Ale to by byl tak jako tak, a nedostal by vůbec nic,“ dodává.
Ředitel Agentury pro sociální začleňování Radek Jiránek zdůrazňuje šanci na novou perspektivu zadlužených lidí. „Po šesti, sedmi letech tu budeme mít skupinu lidí, se kterými se bude moci začít pracovat, kteří si prošli určitým očistným procesem. Pro některé může začít nová etapa,“ řekl Jiránek.
„Nespasí to ale určitě všechny, kteří jsou předlužení. Tato alternativa míří na určitou skupinu lidí, která je motivována a skutečně chce řešit svoji tíživou situaci,“ dodává Štěpánková. Návrh novely insolvenčního zákona chce Dienstbier předložit nejpozději do konce současného volebního období. Předlužení je problém, který nezmizí a bude se s ním potýkat i jakákoli příští vláda, podotýká.
