Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Oddělená pítka pro černé a bílé připomínají rasovou segregaci v USA

  20:01aktualizováno  20:01
Dvě fontánky na pitnou vodu. Jedna nevábná a stará, druhá na první pohled luxusnější. Nad nimi dvě cedule s nápisy: barevní a bílí. Nad omšelým umyvadlem se sklání Afroameričan a pokukuje po novější nádržce. Píše se rok 1950 a jsme v Severní Karolíně. Tedy v USA v době segregace a zároveň v ikonické fotografii Elliotta Erwitta.

Rasově oddělené fontánky v Severní karolině v USA. (1950) | foto: Elliott Erwitt

I když to autor podle svých slov nezamýšlel, snímek pojmenoval někdejší bezpráví na černošském obyvatelstvu ve Spojených státech. Uplatnil se jak v boji proti porušování lidských práv, tak později jako připomínka fanatismu starých časů, napsal kdysi o slavné fotografii list The Times.


SLAVNÉ FOTOGRAFIE

Seriál iDNES.cz nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií, které se staly ikonami, ať už vznikly na válečných bojištích, při různých tragédiích, ve vesmíru nebo "jen" zachycují lidské osudy.

Její autor Elliott Erwitt nicméně odmítl jakákoliv vyznamenání za aktivismus či altruismus. "Jsou to jen věci, které vidíte. Nemusíte nic hledat. Všechno to tam je," okomentoval snímek před lety pro britský list.

Symbol segregace

Nicméně i tak se jeho fotografie stala symbolem dob, kdy Spojené státy ovládala rasová segregace. Protože i když černošské obyvatelstvo získalo po zrušení otroctví svobodu, životy Afroameričanů ovládaly ještě dlouho předsudky bělochů a segregační zákony, hlavně tedy v jižanských státech.

Jejich principem bylo zajistit "oddělený ale rovnocenný" přístup černošských obyvatel ke všem veřejným službám. Nicméně praxe vypadala tak, že služby i zařízení určené pro Afroameričany byly často mnohem horší kvality než pro jejich bílé spoluobčany.

To je jasně viditelně právě na slavném snímku Elliotta Erwitta. Bohužel informace o ikonické fotografií se dnes na internetu omezují na krátký popisek označující autora, místo a dobu fotografie. Více lze dohledat jen těžko.

Oddělené školy, byty, restaurace i telefonní budky...

Nicméně segregační zákony, kterým se také říkalo Zákony Jima Crowa (Jim Crow bylo kdysi na jihu USA hanlivé označení pro Afroameričana pozn. red), se kromě oddělených fontánek na vodu týkaly i oddělených škol, restaurací, bydlení, veřejných dopravních prostředků, armády ale i třeba telefonních budek.

A i když se lišily stát od státu, v praxi to vypadalo třeba tak, že Afroameričané museli sedět v zadní části autobusu. A když už nebylo vepředu místo, byli povinni uvolnit své sedadlo bělochovi.

Známý je případ Rosy Lee Parksové, která 1. prosince 1955 v alabamském Montgomery odmítla pustit na své místo bělocha. Byla za to zatčena a dostala pokutu. To vyvolalo bouří mezi místními černochy - jejich předáci vyzvali k hromadnému bojkotu autobusů ve městě. Vůdcem protestu se stal Martin Luther King.

Jejich boj nakonec slavil úspěch, odděleně prostory pro černochy v dopravních prostředcích byly zrušeny. O rok před tím zase nejvyšší soud USA prohlásil za protiústavní rasovou segregaci ve školách.

Segregace se táhla léta

Oficiálně rasové segregaci zazvonil umíráček až v roce 1964, kdy američtí zákonodárci přijali zákon o občanských právech a o rok později zákon o volebním právu. A i když "právní" segregace tímto skončila, ta "faktická" se táhla ještě léta. Stále se vynořují názory, že se objevuje i dnes.

Třeba Arne Duncan z amerického ministerstva školství nedávno prohlásil, že kdyby Martin Luther King ještě žil, byl by sklíčen pohledem na množství škol, které jsou stále segregované. "Doktor King by byl rozhořčen pohledem na to, že příliš často nedostatečně financujeme znevýhodněné studenty (...), že mnoho černých, hnědých a chudých studentů stále strádá v chátrajících zařízeních," řekl na začátku října.

Elliott Erwitt

Elliott Erwitt, fotograf agentury Magnum Photos.Narodil se 26. července 1928 v Paříži, v roce 1939 emigrovala jeho rodina do Spojených států, kde Erwitt vystudoval fotografii a tvorbu filmů. Věnuje se dokumentární a reklamní fotografii. Proslul svými černobílými snímky ironických a absurdních situací z každodenního života. Známý je pro své portréty slavných herců, politiků, či psů a zachycení obyčejného života v ulicích New Yorku, Paříže či třeba Moskvě. Od roku 1953 fotografuje pro prestižní agnturu Magnum Photos (přečtěte si Krásný život lidí i psů, ale žádné snímky pod psa – to je Elliott Erwitt)

zdroj: wikipedia.org

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hnutí ANO slaví, čeká se na Babišovu tiskovou konferenci. (21. října 2017)
AfD si pochvaluje vítězství Babiše, Rusko vyhlíží zlepšení vztahů

Volbou Andreje Babiše se Česko podle Alternativy pro Německo řadí mezi státy, které se brání proti bruselské politice přerozdělování uprchlíků. Šéf hnutí ANO...  celý článek

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Protitah Katalánců: den před omezením autonomie projednají nezávislost

Katalánští poslanci ve čtvrtek projednají jednostranné vyhlášení nezávislosti na Španělsku. Rozhodlo o tom vedení katalánského parlamentu. Mimořádná schůze se...  celý článek

Ohňostroj vyděsil obyvatele Paříže. Lekli se, že jde o útok
VIDEO: Půlnoční ohňostroj vyděsil Pařížany. Báli se útoku teroristů

Mohutné rány vyděsily v neděli o půlnoci mnoho Francouzů a turistů v Paříži. Mnozí z nich se báli dalšího teroristického útoku. Naštěstí to ale byl jen...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.