Pokud se něco nezmění, odchody budou pokračovat, míní někteří starostové. Ilustrační foto

Pokud se něco nezmění, odchody budou pokračovat, míní někteří starostové. Ilustrační foto | foto: Koláž - iDNES.cz

ODS ztrácí členy. Kvůli kmotrům odcházejí i dlouholetí straníci

  • 165
Z ODS odchází několik dlouholetých členů a uvnitř strany rezonuje, že důvodem je narůstající deziluze z její politiky a kauz, které ji doprovází. Podle vedení regionů u odchodů o dlouhodobý trend nejde a naštvanost politiků je individuální.

V minulých dnech se například rozpadly dvě politické buňky ODS na Teplicku či Písecku či odešla starostka Hronova Hana Nedvědová. Loni z ODS po 20 letech vystoupili i poslanec Martin Doktor a po 21 letech odešel i náchodský senátor Petr Pakosta.

Komunální politici hovoří o tom, že nejde jen o nespokojenost několika lidí, ale širší problém ODS. A mluví o tom nejen ti, kteří ze strany odešli, ale i její současní členové.

"To není individuální akt, ale vyvrcholení nějakého procesu, který je špatně. Já se třeba netajil tím, že jsem byl zásadně proti spolupráci s ČSSD na krajské úrovni," řekl iDNES.cz Pavel Souhrada, starosta Bernartic na Písecku, který zatím v ODS zůstává. "Ještě se mi to nezajedlo tak, abych odešel, jsem zakládající člen, ale některé věci mi vadí," dodává s tím, že se mu nelíbí například princip čerpání dotací na jihu Čech přes regionální operační program.

Michal Doktor oznamuje svůj odchod z ODS (16. listopadu 2011)

Podle jihočeského poslance Michala Doktora je problém na jihu Čech širší. "Prakticky zaniklo sdružení ODS v Lomnici nad Lužnicí, z okresu Jindřichův Hradec odešlo několik výrazných reprezentantů značky ODS navenek, v Českém Krumlově bych rozhodně upozornil na odchod pana Robina Schinka, který býval vicehejtmanem a je jménem, které nikdy neselhalo ve veřejných věcech," vyjmenovává Doktor s tím, že ODS podle něj trpí "nemocí své vlastní značky".

Jiný jihočeský poslanec a místopředseda regionálního sdružení Jan Bauer nařčení z "nemoci" odmítá. "Mám na starosti především prachatickou ODS a žádné tendence k vystupování ze strany tu nejsou. Jihočeská ODS má přibližně dva tisíc členů, odchod několika z nich není nic dramatického," tvrdí Bauer.

Kauza Janoušek stranickou roznětkou

I přes toto ujištění strana členy ztrácí. Starostové a primátoři, kteří ji buď opustili, nebo ji nahlas kritizují, považují za urychlovač deziluzí různé kauzy kolem ODS. Pro některé se jednou z kapek v pomyslném poháru trpělivosti staly například zveřejněné odposlechy mezi bývalým pražským primátorem a současným poslancem Pavlem Bémem a lobbistou Romanem Janouškem (vše o odposleších zde).

"Nespokojenost lidí je veliká, protože chceme, aby se věci kolem kauz, kdy se politici ODS nechali někým ovlivňovat, řešily rychle, razantně a ideální by bylo, aby vůbec nenastaly," míní kladenský primátor a předseda oblastní rady ODS Dan Jiránek.

"Tato a kauzy podobného typu mají vliv. Lidé chodí a říkají, že mám jejich podporu, stranickou nálepku ale nechtějí, protože odmítají dávat peníze na činnost strany, u které každou chvíli vyplave na povrch nějaká kauza. To je mi líto," popisuje starostka Obrnic na Mostecku Drahomíra Miklošová, která je v ODS 18 let. Jen za letošní rok z jejího oblastního sdružení odešlo 12 z 21 členů strany. "I já jsem odchod zvažovala, protože jsem s celou řadou věcí nespokojená. Mrzí mě, že nemají prostor ženy. V koaliční vládě uhýbáme řadě kompromisních řešení pod nátlakem Věcí veřejných," popsala Miklošová.

Starosta Dubí Petr Pípal chce umravnit dopravními značkami chovatele koní,

"Kvůli větší medializaci kauz se nespokojenost uvnitř ODS, řekl bych, blíží vrcholu. Pohár trpělivosti u některých lidí přetéká," míní starosta Dubí na Teplicku Petr Pípal, který z ODS vystoupil na konci března a doprovázelo ho dalších padesát lidí (detaily zde).

"Samozřejmě nikdo nebyl potěšený zveřejněním odposlechů, byť pět let starých, o kterém nevíme, kdo a proč je vytáhl. Nás to štve, ale když popíšu svoji zkušenost ze sobotního regionálního sjezdu na Vysočině, tak tam žádné výhrady formulované zevnitř ODS nezazněly," komentuje situaci první místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová.

Stranu štěpí i místa na kandidátkách

Roli při odchodech hraje i dominový efekt. "Po zdůvodnění mého odchodu ODS jsem dostala stovky e-mailů z celé České republiky včetně osobních příběhů lidí, kteří mi psali, proč už nejsou v ODS, proč odchod zvažují nebo proč se i na základě přečtení mých důvodů rozhodli vystoupit," řekla iDNES.cz hronovská starostka Hana Nedvědová. "V místní organizaci v Hronově ze strany vystoupilo několik lidí a udělali to i někteří v Náchodě, Novém Městě nad Metují nebo Jaroměři," vyjmenovává žena. Svůj odchod vysvětlila tlačením ODS na vstup firmy Veolia do Vodovodů a kanalizací Náchod, vlastněných místními obcemi a městy.

Důvody, proč z ODS někteří lidé odcházejí, mohou být i prozaičtější. Na podzim se budou konat volby do krajských zastupitelstev, místy si budou lidé volit i senátory. A tak se uvnitř stran vede boj o místa na kandidátkách. I poslanec Doktor odešel ze strany poté, kdy jej premiér Petr Nečas oproti spekulacím nedosadil do křesla ministra průmyslu. Odchody kvůli případným nevyplněným ambicím odpadlíci shodně odmítají. Část nespokojenosti podle nich je spojena s tím, že se na volitelná místa se dostávají lidé, které tam někdo protlačí, aniž by za nimi stála práce v regionu.

ODS zjistí odpadlíky z nezaplacených členských příspěvků

Zda se ODS plošně potýká s mimořádným odchodem členů, ukáží tento měsíc statistiky počtu zaplacených stranických příspěvků. Členové je musí uhradit do konce března. Kdo je nezaplatí, ve straně fakticky končí.

"Hovořit o nějakém trendu zatím nemohu. Přesná čísla budeme znát v následujících dnech. Očekávám, že nějaké odchody budou, ostatně jako je tomu každý rok. Žádné konkrétní podněty o odchodech ve velkém měřítku ale nemám," řekl iDNES.cz Miroslava Němcová.

ODS měla loni 27 164 členů, placení příspěvků ukázalo, že ze strany odešla oproti roku 2010 desetina lidí (více o počtu členů ODS čtěte tady). Občanští demokraté ale nebyli jedinými, kterým se propadl počet členů. Necelou polovinu základny ztratily loni Věci veřejné (více zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video