Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sněmovna mít na odchodné nebude, říká její kancléř. Požádá ministerstvo

  15:48aktualizováno  15:48
Dolní komora parlamentu nebude mít podle jejího kancléře Petra Kynštetra peníze na odchodné poslanců poté, co se rozpustí. Letošní více než miliardový rozpočet na to podle něj nestačí. Výše nákladů na odchodné poslanců však zatím vyčíslena není, o případné chybějící peníze chce Sněmovna požádat ministerstvo financí.

Jeden z poslanců, kteří by měli nárok na nejvyšší odstupné, je i bývalý ministr financí MIroslav Kalousek. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Na odchodné bude mít nárok část poslanců v případě, že se dolní komora rozpustí a uskuteční se předčasné volby. Celkovou sumu však podle Kynštetra nyní nelze ani odhadnout. "Až ke kterému dni se Sněmovna rozpustí, udělá se propočet. Propočet bude u každého poslance podle délky mandátu," uvedl.

Sněmovna na druhou stranu v případě rozpuštění ušetří na platech, jelikož rozpuštění znamená, že poslanci skončí a platy a náhrady jim už nebudou vypláceny. Nárok na ně vznikne až novým poslancům po volbách, které se musejí uskutečnit do 60 dnů od rozpuštění dolní komory.

"Všechno porovnáme. Rozdíl bude částka, o kterou budeme žádat," poznamenal Kynštetr. Žádost bude směřovat na ministerstvo financí.

Odchodné zákon charakterizuje jako peněžité plnění v souvislosti s ukončením výkonu funkce představitele, pokud mu do tří měsíců nevznikne nárok na plat z téže nebo jiné funkce. Odchodné činí jeden měsíční plat, k němuž se připočte násobek platu a počtu celých ukončených let výkonu funkce.

Poslanci, kterým vznikl mandát na začátku volebního období a nebudou pokračovat po volbách nebo nezískají jinou funkci, by tedy měli nárok na čtyři platy. Základní plat zákonodárce je 55 900 korun. Vyšší platy mají například místopředsedové Sněmovny, šéfové výborů a klubů a jejich zástupci. Nejvyšší plat má předsedkyně dolní komory, a to 150 100 korun.

Odchodné se vyplácí po třech měsících po skončení funkce. Lze však žádat o zálohu.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.