V horách Afghánistánu vám ukážou travnatý plácek, kde v říjnu 2001 přistála hrstka elitních amerických vojáků s moderní technikou a zahájila rychlou válku, která ze země vyhnala fanatiky chránící Usámu bin Ládina.
Prezident George Bush oznámil, že USA stáhnou velkou část svých vojáků ze západní Evropy, především z Německa, kde byli od konce druhé světové války jedním z klíčových prvků strategické mapy světa.
Jistě, Bushovo prohlášení je součástí předvolební taktiky: Americe sdělil, že se desetitisíce vojáků vrátí domů. Je však nesporně i součástí toho, čemu říkáme válka proti terorismu. Pro tu je třeba budovat jiný typ armády.
Války se dnes nevyhrávají vlnami tanků a pěchoty. V posledních amerických bitvách o Kosovo, Afghánistán či Irák vždy hrála klíčovou roli nadřazenost moderních stíhaček, špičkových zpravodajských informací, "chytrých" bomb a elitních jednotek.
To proto ztrácejí v Evropě základny z dob studené války svůj smysl, to proto je mají nahradit jednotky nového typu, které budou mobilnější a připravenější k okamžité akci. A navíc: v dobách před pádem železné opony bylo jasné, kde by se střet Východu a Západu odehrával.
Ve válce proti terorismu se může bojiště objevit kdekoliv, třeba v nějaké africké zemi, kde si šílený diktátor opatří jadernou zbraň. "Nový" typ války nemá předem dané bojiště a armáda se musí přizpůsobit.
Amerika má dnes po světě bezpočet nepřátel a kritiků, možná více než kdy jindy. Nikdo však nemůže zpochybnit klíčový fakt: USA jsou jedinou velmocí, jediným "světovým policistou" schopným globálně bránit zájmy a hodnoty západní civilizace. Proto je válka proti terorismu i naší válkou. A americká armáda tak trochu i naší armádou.
