Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rychlý odchod z Afghánistánu zhorší migrační krizi, obává se NATO

  12:30aktualizováno  15:51
Příliš rychlé ukončení mise Resolute Support a odchod spojenců z Afghánistánu by mohl vést k další nestabilitě a možné další migrační vlně do Evropy. O dalším působení aliančních sil v zemi jednali v Bruselu ministři obrany NATO.

Čeští vojáci na patrole v okolí základny v afghánském Bagrámu | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

Mise v Afghánistánu je jedním z důležitých témat schůzky ministrů osmadvacítky v Bruselu. Některé členské země vzhledem k aktuální bezpečnostní situaci v zemi a novým těžkým bojům především v Kundúzu, který před časem ovládli militanti Talibanu, požadují nové přezkoumání alianční mise Resolute Support.

Například Německo varovalo před příliš rychlým stahování spojeneckých sil ze země. „Musíme posoudit, zda by neměli (vojáci) zůstat déle,“ uvedla německá ministryně obrany Ursula von der Leyen.

Schůzka ministrů NATO

Každé rozhodnutí o podobě mise a setrvání spojeneckých vojáků v Afghánistánu by podle ní mělo být založeno na reálně situaci v terénu.

Podobný názor zastává i Česká republika. Podle ministra obrany Martina Stropnického bude muset rozhodnutí o budoucnosti mise přijít během několika málo měsíců, ne-li týdnů.

„I Barack Obama prohlásil, že se americké počty spíše navýší. Existuje obava, já si myslím oprávněná, že kdyby se odešlo příliš rychle a neuváženě, tak se dají Afghánci na pochod,“ řekl Stropnický po středečním jednání Bezpečnostní rady státu.

Rychlý odchod z Afghánistánu by pak mohl ještě zhoršit migrační krizi. Afghánci už nyní tvoří druhou nejpočetnější skupinu migrantů, mířících do Evropy (více čtěte zde).

Spojenci v Afghánistánu už nebojují, jen cvičí místní

Alianční mise Resolute Support, do které jsou zapojeni i čeští vojáci, je čistě nebojová a zaměřuje se na podporu, poradenství a výcvik afghánských bezpečnostních sil. Je také početně daleko menší (zhruba 13 tisíc vojáků), než předchozí operace ISAF.

Fotogalerie

Dosud se obecně předpokládalo, že potrvá dva až tři roky s tím, že se postupně uvidí, jak jsou Afghánci schopni se o svou bezpečnost postarat sami. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga však vzhledem k aktuální bezpečnostní situaci a postupu Talibanu bude muset osmadvacítka další postup přezkoumat. „Konečné rozhodnutí týkající se délky podpůrné mise jsme ještě neučinili,“ řekl.

Velitel sil ISAF, americký generál John Campbell navrhl, aby stahování spojeneckých sil z Afghánistánu mělo pozvolnější tempo. Spojenci by tak mohli afghánským silám pomoci čelit útokům povstalců Talibanu i dalších radikálních skupin.

„Afghánské síly si vedou dobře a my je podporujeme. Chceme nadále monitorovat situaci, abychom se mohli správně rozhodnout. Před možným dalším nasazením sil je potřeba vše pečlivě zvážit a k tomu dojde v následujících týdnech,“ dodal šéf Aliance.

Spojenci se omlouvají za zásah nemocnice

Bezpečnostní situace v Afghánistánu se stala terčem celosvětového zájmu minulý týden, kdy do té doby relativně klidné město Kundúz obsadili stoupenci Talibanu. Ve čtvrtek pak po tvrdých bojích nadvládu nad městem z části zpátky převzaly afghánské ozbrojené složky.

Osvobozovacích bojů se účasnili i Američané. V sobotu však při náletech zasáhli nemocnici organizace Lékaři bez hranic. Zemřelo v ní nejméně 22 civilistů, mezi nimiž bylo 12 pracovníků Lékařů bez hranic.

„Jsme pro transparentní vyšetřování. Musíme mít všechna fakta na stole,“ řekl po jednání ministrů v Bruselu Stoltenberg.

Za incident se osobně omluvil americký prezident Barack Obama. Slíbil, že Spojené státy „zajistí transparentní, důkladné a objektivní vyšetřování všech okolností incidentu. A pokud to bude nutné, osobně se zasadí o zavedení změn, které do budoucna podobným tragédiím zabrání.“

Organizace Lékaři bez hranic žádá mezinárodní vyšetřování útoku nezávislou mezinárodní komisí, která by měla operovat ze Švýcarska a shromáždit všechna fakta a svědectví od USA, NATO, Afghánistánu i přeživších pracovníků organizace a pacientů nemocnice.

Velitel zahraničních sil v Afghánistánu John Campbell prohlásil, že nemocnice byla zasažena omylem a že USA by nikdy záměrně na zdravotnické zařízení neútočily. Potvrdil také, že afghánská armáda požádala o pomoc a že při následné operaci pak byla zasažena nemocnice.

Autor: natoaktual.cz


Témata: NATO




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.