Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Odchod vojáků může vyvolat krach

  0:01aktualizováno  0:01
Republiku čeká vojenské stěhování, jaké dosud nepoznala. Vojáci se ze sto čtyřiceti měst a obcí stěhují do pouhých šedesáti posádek. Tam, odkud vojáci odcházejí, armádu zatracují. Například pro západočeskou obec Strašice by odchod vojáků znamenal katastrofu. "Pak by tu už tekla jen ta močůvka," říkají místní.

Místostarosta Pavel Vajnar hovoří o sociální smrti: "Vylidnili bychom se. Desítkám místních podnikatelů a živnostníků, pro něž jsou vojáci solventními a hlavně stálými zákazníky, by to přineslo krach." Vajnar doufá, že armáda nakonec své reformní plány, alespoň pokud jde o Strašice, přehodnotí.

Náčelník generálního štábu Jiří Šedivý podobné výjimky nevylučuje. "Pak by ovšem politici museli rozhodnout, že v tom či onom městě vojáci zůstanou, třebaže to nemá pro armádu žádný význam a velmi na tom tratí i ekonomicky. Prostě bychom ve městě, jež by po našem odchodu prakticky zaniklo, byli z jiných než vojenských důvodů. Tato výjimečná kritéria platí například v USA," vysvětluje Šedivý.

Chystané stěhování armády nepřináší městům jen bídu. Některým naopak přinese prosperitu. Například do živořícího severočeského městečka Podbořany má přijít 2500 vojáků i s rodinnými příslušníky. To znamená, že město se ve skutečnosti rozroste o pět až šest tisíc lidí. Stejný příliv čeká jihočeskou Bechyni, odkud před deseti lety radní vojáky vystrnadili.

Od té doby Bechyně upadá. "Zanikla střední obchodní škola, zkrachovaly desítky drobných podnikatelů a hrozně zchátraly i služby," jmenuje namátkou sociolog Stanislav Thurnvald. Dnes se naopak Bechyňští snaží do města co nejvíce vojáků přilákat. "Jsou připraveni investovat do výstavby bytů, sítě obchodů... chtějí zaměstnat i manželky vojáků a pro jejich děti připravují i školky," dodává Thurnvald.

Ministerstvo obrany nedělá velké tajnosti s tím, kam by měli vojáci přijít, v očekávání sociálních a ekonomických otřesů však uvalilo embargo na informace o tom, která města by měla armáda opustit.

Vládní zmocněnec pro reformu armády Jaroslav Škopek říká, že o tomto šoku musí ještě vojenští experti, představitelé měst i politici podrobně diskutovat, aby byl pro lidi co nejméně bolestný. Škopek si nechal zpracovat sociologickou studii, co stěhování armády s městy provede. A výsledek? "Lidé se dnes na vojsko dívají tržně. Proto nechtějí, aby je opustilo. Proto naopak volají: Čím více vojáků tu bude, tím větší prosperitu nám to přinese," říká autor studie Antonín Rašek. 

Bechyně: Lidé věří, že vojáci město probudí
Když v roce 1993 skončil provoz bechyňského vojenského letiště, nemálo z šesti tisíc místních obyvatel si zhluboka oddechlo. Během let však město pocítilo, že rodiny vojáků přinášejí do pokladen města či obchodníků peníze. Teď, když armáda plánuje rozšíření zdejší posádky minimálně na 1500 mužů, lidé věří, že tento impuls trochu spící město probudí.

"Bude tu žít více lidí, město se rozroste. Vždyť Bechyně je jen sezonní město přes léto," říká Jana Sládková, která provozuje potraviny v centru. Obyvatelka města Ivana Blažková zase doufá, že spolu s příchodem většího počtu vojáků se naskytnou i pracovní příležitosti. V Bechyni příliš práce není. Nedávno například zanikla šicí firma Jitex.

"Může se stát, že vojáci budou mít po vzoru jiných armád NATO své uzavřené posádkové městečko a do centra příliš nepřijdou. Pak toho v obchodech mnoho neutratí," přemýšlí Blažková, podle níž jsou lidé z Bechyně na vojáky zvyklí. "Důležitá je také jejich skladba. Říká se, že například letci jsou inteligentní," podotýká.

Starosta Jaroslav Matějka zdůrazňuje, že do města s vojáky určitě nepřitečou hotové peníze ve formě dotací. V rozmachu bechyňské posádky vidí také omlazení stárnoucího obyvatelstva. "Pokud se posádka rozroste až na 2,5 tisíce lidí, tak to bude mít význam třeba i pro školy a školky, kde přibude dětí," plánuje Matějka. "Vítáme, že se vojsko vrací," dodává.

Strašice: odchod armády by byla pohroma
S následky živelných katastrof se malé obce vyrovnávají těžko a celá léta. Těžkou ranou, z níž není snadné se rychle vzpamatovat, se může pro malou obec stát zrušení vojenské posádky a odchod vojáků i jejich rodin. Taková pohroma by mohla zasáhnout dvouapůltisícové Strašice na Rokycansku, kde se armáda usadila již před druhou světovou válkou.

Místostarosta Strašic Pavel Vajnar připouští, že neoficiální zvěsti o odchodu vojáků se už na radnici před časem objevily. "Pokud se to má opravdu stát, tak to Strašice poznamená velmi citelně. Obec by přišla o řadu obyvatel," zvažuje.

Nejednalo by se o malý úbytek. "Odhaduji, že vojáci a jejich rodinní příslušníci představují asi čtyřicet procent obyvatel," uvádí místostarosta. "Zmizela by spousta pracovních příležitostí, protože posádka zaměstnává i hodně civilistů, až sto padesát." Po odchodu vojáků by zřejmě splakali nad výdělkem i místní podnikatelé a živnostníci.

"Postihlo by to celou naši obchodní síť. Hodně peněz, které vojáci utrácejí, v obci zůstává," upozorňuje místostarosta. Kdyby ministerstvo chtělo posádku zrušit, vedení radnice by se snažilo verdikt zvrátit.

Lidé ve Strašicích nepěli vždy na adresu vojáků vždy jen samou chválu, ale menší problémy se prý vždy podařilo vyřešit. "Co já pamatuji, tak nikoho z vedení obce nenapadlo chtít, aby vojsko odešlo. Vždy jsme vycházeli v dobrém a vojáci obci často pomáhali například při zajišťování pořádku nebo úklidu," hodnotí místostarosta Strašic.

Terezín: po vojsku zbylo opuštěné město s nadějí
S trochou nadsázky se dá říci, že terezínská radnice už několik let čeká na to, až dostane od armády své město zpátky bezúplatným převodem. Všude, kam se návštěvník pravoúhlého města sevřeného hradbami podívá, najde objekt, který armáda předala nebo má předat - vojenská nemocnice, jízdárna, autopark, Žižkovy kasárny, hradby, kasárny Prokopa Holého a další. Jsou to prázdné budovy a stojí resort obrany spoustu peněz.

Armáda vyklidila město v roce 1997. "Je to špatné, špatné a ještě jednou špatné," komentovala to tehdy starostka Růžena Čechová. Dnes mluví o něco optimističtěji, protože mezitím se objevily nové možnosti využití opuštěných objektů a Terezín se uchází o zapsání do seznamu UNESCO.

Problém však tkví v tom, že část vojenských domů začíná chátrat, také v tom, že nebude jednoduché pro všechny najít smysluplné využití. To se podařilo v případě dvora Kavalír 6, kde sídlí Středoevropská kolonie současného umění, organizace, která v Terezíně pořádá sklářská a fotografická sympozia i jiné akce.

"Další kulturní centrum by mohlo vzniknout z bývalé jízdárny," řekla před měsícem Čechová. Zamotanější osud má vojenská nemocnice, v jejímž areálu začala stavět soukromá firma byty, ale postupně přestala dodržovat termíny a nedostavěla nic. Dodnes není tato záležitost vyřešena.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Manželé Havlovi a Ondřej Kobza otevírají na týden veřejnosti částečně...
VIDEO: Střechu Lucerny zakryla dřevěná podlaha, připomíná palubu parníků

Nový výhled na Prahu po sedm dní nabídne terasa Paláce Lucerna, kterou má pronajatou kavárník Ondřej Kobza. Během rekonstrukce se proměnila celá střecha,...  celý článek

Dvanáct konkrétních podmínek, mezi nimi závazek usilovat o odmítnutí povinného...
Do vlády jen s tím, kdo odmítne povinné přijetí eura a EET, řekl Fiala

Závazek, že ODS půjde jen do takové vlády, která se zaváže zrušit elektronickou evidenci tržeb a bude mít v programu i odmítnutí povinného přijetí eura,...  celý článek

Silnice, na nichž se plánuje zavedení mýta
Jihočeský kraj chce rozšířit mýto i na další silnici I. třídy

I na jihočeských silnicích první třídy budou muset platit řidiči nákladních aut mýto. Kraj nejdříve návrh ministerstva dopravy odmítal, ale nyní na něj...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.