Ve čtvrti Dourá na jihu Bagdádu stojí sedm kostelů. Ještě před pár lety všechny fungovaly. Potom u dvou z nich vybuchla auta naložená trhavinou a do ostatních zkrátka přestali chodit lidé. Okázalé náboženské obřady byly zkrátka příliš nebezpečné, protože islámské militanty přitahovaly. Dnes tak z původních sedmi křesťanských svatostánků fungují na bagdádském předměstí jen dva.
"Bývali jsme jedna z největších křesťanských komunit v celém Iráku, žilo tu asi 30 tisíc věřících rodin. Teď nás tady jsou dva tisíce. Křesťané se ve vlastní zemi najednou cítí jako cizinci, tak odcházejí," líčí dourský arciděkan Temácius Eša.
Reportér listu The Daily Telegraph jej zastihl, když připravoval pravidelnou mši. Moc lidí ovšem do kostela nepřilákala, nakonec se zaplnily stěží jen dvě z 22 řad lavic, které před oltářem stojí.
Na boží ochranu se spoléhat nedá, kostel střeží ochranka
Místní se totiž bojí případných dalších násilností, které se nevyhýbají ani posledním fungujícím svatostánkům. Před Ešovým kostelem zaparkovala za deset let už dvě auta napěchovaná trhavinou, další bombu někdo nastražil ručně. Všechny útoky se podařilo včas odhalit a překazit a kostel je od té doby obehnaný betonovou bariérou.
U vchodu navíc stojí ozbrojený strážce a každý krok věřících sledují bezpečnostní kamery. Mezi svatými obrázky v sakristii, kde se duchovní připravují na bohoslužbu, visí nově i monitor bezpečnostního systému se šestnácti okny. Jen na vševidoucí boží oko se už v Bagdádu spoléhat nedá.
Před deseti lety žilo v Iráku přes milion křesťanů. Po americké invazi a svržení prezidenta Saddáma Husajna se však ke slovu přihlásili militantní islamisté. Atentáty na kostely, únosy duchovních i násilí na obyčejných věřících řadu křesťanů donutilo Irák opustit. V zemi, kde má křesťanství přes dva tisíce let dlouhou tradici, žije dnes už pouhých 200 tisíc jeho vyznavačů.
Z bláta do louže. Křesťanští uprchlíci v Sýrii narazili
Některým Iráčanům se podaří utéct do Evropy, jiní hledají štěstí v okolních státech. Řada křesťanů se z Bagdádu, Basry nebo Kirkúku v uplynulých letech vydala například do sousední Sýrie. Paradoxně si však příliš nepomohli, země se vzápětí ponořila do občanské války. A teroristické skupiny pod hlavičkou al-Káidy se teď zejména na severu země snaží o vytvoření islámského státu, takže další příliv křesťanů příliš neoceňují (více o islamistech v Sýrii se dočtete zde).
Ani v dalších okolních zemích není situace o moc klidnější. V Egyptě zemřelo od pádu prezidenta Mubaraka víc koptských křesťanů než za předchozích dvacet let, během jednoho srpnového týdne tam lehly popelem desítky kostelů.
V Íránu se křesťané scházejí ve svých příbytcích, ani tam však nejsou v bezpečí. Začátkem října tam čtveřici věřících odsoudili k osmdesáti ranám bičem, protože se během bohoslužby napili mešního vína. Podle tamních muslimů tím porušili vyhlášený zákaz pití alkoholu.
Stáli jste u zrodu celého státu, neodcházejte, nabádá duchovní
"Jejich trest je ukázkou kriminalizace křesťanských svátostí a neakceptovatelným porušením svobody vyznání," komentoval to pro americkou stanici Fox News Mervyn Thomas z organizace Christian Solidarity Worldwide.
Složité postavení křesťanů na Blízkém východě zmínil v listopadu i papež František. "Nehodláme rezignovat a dosáhnout toho, že se na Blízkém východě nebudou slavit Vánoce," prohlásil podle listu The Washington Times po setkání se syrským, iráckým a íránským patriarchou.
Obdobné poselství teď mezi iráckými křesťany šíří i nový bagdádský patriarcha Louis Sako. Čtyřiašedesátiletý duchovní porušil starou tradici, podle níž mají vyznavači křesťanství s pokorou přijímat vše, co si na ně osud přichystal, a nestěžovat si.
"Žili jste tady dva tisíce let, stáli jste společně s muslimy u zrodu tohoto státu. Čeho se vlastně bojíte? Neberte ohled na žádné tlaky a neodcházejte," vyzval věřící.
