Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Desetiprocentní růst platů ve školství může být ohrožen, tvrdí odbory

  14:16aktualizováno  14:16
Požadovaný růst učitelských platů o deset procent může být podle odborů v ohrožení. Uvedl to jejich šéf František Dobšík. O situaci bude v pátek jednat předsednictvo školních odborů, ve hře je rovněž vyhlášení stávkové pohotovosti ještě před koncem tohoto školního roku.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Školské odbory mají informace, že požadovaný růst učitelských platů o deset procent by mohl být ohrožen. Na dnešní tiskové konferenci to řekl jejich předseda František Dobšík. Kvůli penězům pro školství odbory oslovily vládu, poslance, senátory i veřejnost.

V pátek se sejde předsednictvo, které bude jednat o dalším postupu. Ve hře je i možnost vyhlášení stávkové pohotovosti ještě před koncem školního roku.

Ve vládě neexistuje shoda, jak naložit s volnými miliardami v návrhu rozpočtu, uvedl Dobšík. „Vnímáme, že desetiprocentní příslib může být ohrožen,“ řekl. Kabinet navzdory nesouhlasu ministra financí Andreje Babiše (ANO) rozhodl o přidání peněz na vědu a státní pojištěnce, což bylo celkem 7,3 miliardy korun.

Je to suma, která by na zvýšení platů ve školství o deset procent stačila. „Při přepočtu na hodinový plat pedagoga chceme přidat necelých 16 korun,“ řekl předseda. Odbory odmítají záložní variantu ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD), podle které by se mohlo učitelům přidávat po pěti procentech v každém z následujících tří let. V lednu 2019 by pak průměrný hrubý plat učitele dosáhl 32 000 korun.

Neodpovídá to ale cíli odborů, aby se učitelské platy v horizontu tří až čtyř let dostaly na 130 procent průměrné mzdy v Česku. „To by musely stagnovat platy všem ostatním. Domníváme se, že to v žádném případě není řešení,“ řekla místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová.

Ve středu by měla o návrhu státního rozpočtu znovu jednat vláda, kterou nyní zmítají spory kvůli reorganizaci policie. V pátek se o reakci na vývoj situace bude radit předsednictvo školských odborů, kde jsou i zástupci krajů. „Dohodneme se na dalším postupu a případně možná i na vyhlášení stávkové pohotovosti ještě před rozdáním vysvědčení,“ řekla Seidlová.

Jednat se bude až do září. Odbory podpořily kampaň Konec Levných Učitelů otevřeným dopisem, v němž Komenský varovně zdvihá prst a kritizuje, jak se jeho rodná země chová k pedagogům. „Jejich odměnou je jim jen malá almužna. Toto úctyhodné povolání je mrzkým penízem oceňováno,“ říká.

Jeho otevřený dopis dostanou nejen politici. „Posíláme ho do všech škol a školských zařízení, poskytneme ho i rodičům nebo asociacím ve vzdělávání, aby byla vytvořena jednota na podporu našich požadavků,“ dodala Seidlová. Odbory také oslovily eurokomisařku Věru Jourovou.

Platy učitelů a dalších pracovníků škol rostly loni pomaleji než v jiných sektorech ekonomiky. Zatímco průměrné hrubé platy v nepodnikatelské sféře se zvýšily o 3,5 procenta na 26 787 korun, pracovníkům škol a školských zařízení rostly platy o 2,2 procenta na 23 579 korun. Sice se jim zvýšila tarifní složka platu, ale klesly odměny.

V mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách a konzervatořích podle statistik ministerstva školství aktuálně působí více než 153 000 učitelů. V přepočtu jde o více než 130 000 plných úvazků.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.