"Podpisem kolektivní smlouvy se v daném okamžiku odvrátila hrozba stávky, která skutečně byla na pořadu dne. Stávka ale klidně může propuknout z důvodů jiných, a to z důvodů cenzury," oznámil krátce po podpisu smlouvy Dekoj.
Poukázal na herce Jana Krause, který skončil s moderováním pořadu Přesčas. Nadřízení mu zakázali pozvat do pořadu členy Rady ČT s tím, že jde o vnitřní záležitost televize.
Generální ředitel České televize Jiří Balvín vzápětí Dekojovi oponoval. "Zcela to odmítám, to žádné cenzurní zásahy nejsou," prohlásil a dodal, že televize by na obrazovce neměla řešit svoje vnitřní spory nebo dosud neuzavřená správní řízení.
Veřejnoprávní televize čelí správnímu řízení, které proti ní kvůli odvysílání divadelní inscenace Obrázkáři vede Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Televizi také hrozí půlmilionová pokuta za žert zlehčující holocaust, který zazněl v pořadu Sliby a chyby.
Televize na zvýšení platů nemá
Odboráři nepovažují kolektivní smlouvu za svůj neúspěch. I když neuspěli s mzdovými požadavky, podařilo se jim omezit prodlužování pracovních poměrů na dobu určitou.
Reálné příjmy zaměstnanců letos klesnou o 18 procent, přestože se vedení veřejnoprávního média zavázalo valorizovat jejich mzdy od 1. října o šest procent. "Bez tohoto závazku vedení ČT by odborové organizace kolektivní smlouvu na rok 2002 nepodepsaly," řekl Adam Komers z Nezávislé odborové organizace ČT.
Nelíbí se jim ale, že zatímco oni vzali na vědomí, že televize na vyšší platy nemá, členové Rady ČT zvýšení svých platů vyžadují. "To hraničí s nehorázností," dodal Komers.
Balvín se s odbory shodl v tom, že ČT se ne vlastní vinou ocitla v neudržitelné finanční situaci. Ředitel tvrdí, že pokud se systém financování veřejnoprávních médií nejpozději během začátku příštího roku výrazně nezmění, nemají šanci přežít. Zpřísnit se má hlavně výběr koncesionářských poplatků.
Dekoj vyjádřil domněnku, že politici schválně brání změně financování, aby pak mohli Českou televizi lépe ovládat.
Odboráři hrozili stávkou už v lednu. Nehodlali se totiž v kolektivní smlouvě vzdát valorizace mezd a nároku na 13. i 14. plat. "Kdyby se zlepšilo vybírání koncesionářských poplatků, na třinácté platy by možná bylo," bránil se Balvín na shromáždění zaměstnanců 17. ledna.
Podle Balvína je televize ve špatné ekonomické situaci a plošné zvyšování platů si nemůže dovolit. Průměrná mzda v ČT je podle něj 22 tisíc korun, bez valorizace a 13. a 14. platu spadne na 19 tisíc. Televize tím získá 100 milionů korun.
Odboráře rozčílil už hrubý návrh rozpočtu, který Balvín představil koncem loňského října. "Navržený rozpočet de facto zahajuje likvidaci ČT," prohlásil tehdy odborový předák Dekoj.
Rada ČT souhlasila s tím, aby lidé generálního ředitele sestavili rozpočet s náklady mírně přes pět miliard korun. Příjmy jsou přitom vypočteny na 4,7 miliardy.
Balvínův návrh kromě výrazného omezení investic počítá i s menší sumou na mzdy - přibližně o čtvrt miliardy korun. Dekoj už loni v říjnu naznačil, že v tom případě se případná stávka zaměstnanců nedá vyloučit.
Stávka není pro ČT nic nového
Stávka není pro televizní odboráře nic nového. V prosinci 2000 se v ČT rozhořel konflikt po jmenování Jiřího Hodače ředitelem. Vzbouření redaktoři se odmítli podřídit novému vedení. Vysílali vlastní zpravodajství, Hodačův tým ho ale přerušoval. Spor ukončilo až jmenování Jiřího Balvína prozatímním ředitelem.
 Generální ředitel České televize Jiří Balvín se 17. ledna v Praze zúčastnil veřejného shromáždění zaměstnanců. Odbory ČT hrozí stávkou v případě, že vedení nepřistoupí na kolektivní smlouvu se závazkem třináctého a čtrnáctého platu a s plošnou valorizací platů. (17. ledna 2002) |
