Odpovědi Jaroslavy Plomerové najdete ZDE
"Ze statistik vychází jedno až pět silných zemětřesení, které vybudí vlnu tsunami za století, ta však nemusí být vždy s ničivými následky. Při vzniku vlny, však lze varovat na územích, kde by mohlo dojít k tragediím," připomněla vědkyně v on-line rozhovoru.
"Je otázka, proč se informace nedostala k těm, kdo ji potřebovali. Vědci ji poskytli," poznamenala.
Samotné zemětřesení v jihovýchodní Asii se podle Plomerové, která se zemětřeseními zabývá už od roku 1968, předpovědět nedalo. Tsunami ale ano. "Po osmi minutách se vědělo, že vlna tsunami se generovala a že se šíří od ohniska zemětřesení," uvedla.
Doplnila, že ničivá síla vlny se dá odhadnout na základě místních podmínek, například tvaru pobřeží.
"Tsunami se šíří kruhově od místa, kde se vytvoří, po povrchu oceánu a teoreticky dorazí všude se stejnou silou. Záleží ale na tvaru mořského dna a pobřeží. V mělkém moři se vlna zbrzdí a její síla není tak ničivá. Když je moře hluboké, vlna narazí s obrovskou rychlostí na pobřeží a amplituda tsunami se zvedne," vysvětlila.
"I proto jsou relativně blízko vedle sebe vesnice, které jsou zcela zničené i místa zasažená jen nepatrně," poznamenala vědkyně ke katastrofě v jihovýchodní Asii.
Páté největší změřené zemětřesení na světě mělo epicentrum v moři západně od ostrova Sumatra a sílu 9 stupňů Richterovy škály.
Gigantické vlny vznikly podle webu pražské Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy kvůli obrovskému množství energie uvolněnému při propadu zemských desek v místě, kde moře není příliš hluboké.
Poté, co se propadlo u Sumatry dno oceánu, změnila se i mapa této části Země. Indická zemská deska se podsunula pod barmskou, oceánské dno se místy posunulo o desítky metrů a s ním i okolní ostrovy. Některé útesy se o několik metrů zvedly, jiné se navždy ztratily ve vlnách. Severozápadní pobřeží se posunulo o několik desítek metrů.
Úřady v pátek napočítaly 153 254 mrtvých.
VŠE O KATASTROFĚ
články | fotografie
konta | krizové linky
