Pánové již jaksi pozapomněli, že doba, kdy majetek patřil všemu lidu a nikomu je nenávratně pryč. Žádost o odstupné ve výši dvou ročních platů, tedy bezmála půl milionu korun, se tak mění v nestydatý vyděračský požadavek.
Přitom průměrné platy pracovníků v energetice ve výši dvacet tisíc se vysoce pohybují nad průměrným platem v ČR a vláda v roli majoritního akcionáře společnosti ČEZ dala přednost v posledních letech neúměrnému zvyšování platů v tomto odvětví před upřednostňováním vlastnických práv pro akcionáře formou podílu na zisku.
Tato praxe odradila mnoho zahraničních i domácích investorů od akcií energetických společností. Podobně se tak stalo v Telecomu s majoritou státu, kde kupříkladu odstupné pracovníkům přesáhlo mnohokráte obvyklou mez dvou měsíců.
Není se tedy čemu divit, když odborářští bosové při sebemenším náznaku restrukturalizace společnosti a jejímu zefektivnění, které samozřejmě s sebou nese i přehodnocení nákladovosti jednotlivých elektráren a eventuální propouštění, začnou vyhrožovat omezením dodávky elektrické energie do sítě, či vypnutím vůbec.
S jídlem roste chuť. Bezohledně si tak berou za rukojmí každého občana tohoto státu a hrozí, pokud vláda nepřistoupí na jejich vyděračské požadavky, neproniknutelnou tmou.
Nelze tedy nic jiného, než poděkovat megalomanským myšlenkám pana ministra Grégra, který posílil monopol ve výrobě elektřiny zpět o distribuční společnosti. Nyní již mohly být zprivatizovány a svou konkurencí zajišťovat plynulost dodávky elektřiny.
Paradoxně tak ministr bojující za dostavbu Temelína svým neuváženým rozhodnutím jeho uvedení do provozu ohrožuje. Vidinou vyšší ceny prodeje monopolu v energetice tak jeho cenu snižuje více, něž bychom dostali privatizací po částech. Neustále rostoucí ceny energie díky monopolu zajišťují její menší prodejnost, která úzce koresponduje s koupěschopností obyvatelstva.
Cena energetických společností tak neúměrně klesá.V souvislosti s hrozbou stávky v energetice vytáhli do boje i rakouští ekologičtí aktivisté se svými právníky.
Je nutné si tedy položit i pár otázek. Zapojili zájemci o privatizaci energetiky snad do boje za snížení ceny i odborářské bosy? Nebo uhelná loby úzce spjatá s těmito bosy, které je měla či má v představenstvech, lobuje i tímto způsobem za pozastavení či zrušení Temelína a odbytu uhlí pro své doly? Plní se odborářské pokladny dotacemi za podobné služby či kapsy odborářských bosů?
V každém případě vláda má v ruce páky na potlačení takových aktivit jako je vypnutí elektrické energie. Lze vyhlásit stav ohrožení lokálně okresními úřady nebo na celém území státu. Může na pomoc zavolat i armádu formou vojenského nácviku stavu ohrožení, kdy povolá na cvičení všechny pracovníky těchto společností a odborářským bosům svěří nižší stupně velení při nácviku.
Budou se pak řídit rozkazy, které podléhají vojenským řádům a ponesou i plnou zodpovědnost za neuposlechnutí rozkazu se všemi právními důsledky. Jistě by to byla velice dobrá satisfakce všem občanům, kteří nechtějí hrát roli rukojmí a být zneužíváni, když po celou dobu přispívají ve zvýšených cenách pracovníkům v energetice na jejich nadprůměrné platy.
Pavel Kuthan
[mailto:p.kuthan@iol.cz]
