DNA nese genetickou informaci a pro svou jedinečnost se používá třeba k určení otcovství nebo hledání pachatelů trestných činů. V Česku od roku 2002 funguje národní databáze DNA, v současnosti je v ní zhruba 200 000 profilů DNA. Profily patří například obviněným a odsouzeným, neznámým mrtvolám nebo jsou to stopy z míst neobjasněných trestných činů.
Podmínky pro databázi a nakládání s DNA nyní upravuje pouze utajovaný pokyn policejního prezidenta, na což upozorňují nevládní organizace. Kvůli uchovávání DNA se někteří lidé se státem soudili.
Podle zákona by v některých případech mohl být profil DNA v databázi uschován až 80 let. Týkalo by se to případů souvisejících se spácháním zvlášť závažného zločinu. Policie by naopak měla zajistit zlikvidování profilu v případě, že dostane pravomocné rozhodnutí o tom, že jeho majitel trestný čin nespáchal. Odebírat vzorky by podle návrhu, který musí ještě posoudit Parlament, mohla policie i mladším 15 let, týkat by se to mělo dětských násilníků, kteří spáchali čin, za nějž trestní zákoník dovoluje uložení výjimečného trestu.
