Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vzít zemřelému vzorek DNA kvůli dědictví je nezákonné, rozhodl soud

  12:30aktualizováno  12:30
Odebrat vzorek DNA zemřelému člověku, který k tomu za života nedal souhlas, je protizákonné. Dospěl k tomu Nejvyšší soud. Řešil případ ženy, která nechala biologickému otci odebrat DNA, aby se domohla dědictví.
Analýza vzorků DNA v kriminalistickém ústavu v Praze

Analýza vzorků DNA v kriminalistickém ústavu v Praze | foto: Kriminalistický ústav Policie ČR

Nejvyšší soud řešil případ ženy, která až v dospělosti zjistila, že její biologický otec byl jiný muž, než ten, kterého měla zapsaného v rodném listě. Jak „papírový“, tak biologický otec zemřeli. Ten biologický jí slíbil, že jí všechno odkáže. Ale nesepsal závěť. Proto žena se svou matkou nechaly vyhotovit test DNA na základě vzorku, který byl odebrán po smrti údajného biologického otce.

Nejvyšší soud rozhodl, že je to nepřípustné. „Po smrti fyzické osoby přísluší uplatňovat právo na ochranu její osobnosti manželu nebo partnerovi a dětem, není-li jich, jejím rodičům,“ uvádí se v rozsudku, který zprostředkoval mluvčí Petr Knötig. 

To, že muž, kterému říkala tati, vedl ji na svatbě k oltáři a její děti mu říkaly dědo,  ji nezplodil, se žena dozvěděla od matky až po jeho smrti. Biologického otce znala dlouhá léta, byl to rodinný přítel a k otcovství se přiznal. „Nechtěl řešit popření a určení otcovství, ale údajně tvrdil, že sepíše závěť, kde (ženě) vše odkáže,“ píše se v rozsudku Nejvyššího soudu. Po jeho smrti zjistila, že jí neodkázal nic.

Proto požádala soudy o určení otcovství. S matkou nechaly udělat test DNA. „Vzorek DNA měl být odebrán znalcem z oboru genetika na žádost žen,“ uvedl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig. Žena pak žádala o vymazání takzvaného matrikového otce.

Soudy však ženě neuvěřily, že se chce stát dědičkou nejen z majetkových důvodů. Jak obvodní, tak odvolací Krajský soud v Praze rozhodly, že když „matrikový otec převážnou část života zastával roli sociálního otce, plnil veškeré otcovské povinnosti a dcera neměla o jeho otcovství pochybnosti, a dokonce po něm dědila, není její zájem na popření otcovství dán.“ Nejvyšší soud jim dal za pravdu.

Podle rozhodnutí soudu nelze považovat čistě majetkový zájem za dostatečný důvod k zásahu do nastolených rodinných vazeb. Znamená to, že lidé, kteří dodatečně zjistí, že jejich biologickým rodičem byl někdo jiný, nemají automatický nárok na jeho majetek.



Témata: Nejvyšší soud


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.