Předseda ODA Daniel Kroupa si toto nebezpečí uvědomuje. Uklidňuje se však tím, že preference jeho strany se z dnešních nula procent zvednou natolik, aby státní příspěvek vytáhl stranu z potíží.
"Kdyby ODA byla podnikem, a ne stranou, tak je pravda, že bychom byli v krachu. Ale my jsme strana s politickou perspektivou, takže je reálná naděje situaci vyřešit," tvrdí Kroupa.
ODA pyká za svůj obrovský dluh z doby před volbami v roce 1992, kdy si vzala dvaapadesátimilionový úvěr u později zkrachovalé Kreditní a průmyslové banky. Nejenže ho dodnes nesplatila, ale zveřejnění pochybných okolností, za nichž úvěr získala, srazilo před volbami 1996 preference ODA na hranici volitelnosti. O dva roky později se k tomu přidal finanční skandál s fiktivním sponzorem TMC z Panenských ostrovů a zdecimovaná aliance už raději ani nešla do voleb.
Tím přišla o možnost zahojit se díky státnímu příspěvku za získané hlasy a začala se topit v dluzích.
Občanská demokratická aliance dnes může být vděčná České pojišťovně, která v roce 1995 převzala od zkrachovalé Kreditní a průmyslové banky pohledávku strany. Pojišťovna šla ODA tak na ruku, že strana může svůj dluh splácet tak dlouho, jak bude chtít.
"Dohodli jsme se, že splácíme z každého našeho příjmu deset procent. Jednáme o další formě řešení," řekl Kroupa.
Aliance měla loni příjmy čtyři miliony sto tisíc korun (tři a půl milionu z toho je státní příspěvek za senátory). Pokud by Česká pojišťovna nezměnila podmínky a ODA v průměru dál "vydělávala" tolik co loni, svůj dluh, který dnes činí přes 45 milionů, by splatila za sto deset let. (Nepočítaje v to úroky) Jestli by takto Česká pojišťovna pomohla v nouzi každému dlužníkovi, není jasné. Mluvčí společnosti Michal Urban odmítl cokoli o vztahu pojišťovny a ODA říct: "Nemůžeme k tomu nic zveřejnit. Je to mezi námi a klientem." Šéf ODA Kroupa míní, že pojišťovna může být vlastně ráda, že strana svůj dluh uznává a alespoň po "kapkách" ho splácí.
"Měli jsme možnost stranu rozpustit a založit si novou. Tím bychom se finanční zátěže zbavili. Pojišťovna by dluh musela odepsat. My jsme se zachovali jako solidní dlužník a v mezích možností se snažíme dluh splácet," uvedl Kroupa.
Kdyby se nenaplnil Kroupův očekávaný volební úspěch, není možné vyloučit, že si vedení ODA řekne: Už to nemá cenu.
Nemáme z čeho žít, tak to zabalíme. V tom případě by pak pojišťovna mohla dluh definitivně smazat, zahrnula by ho do ztrát a podepsalo by se to na jejím hospodářském výsledku.
Finanční nouze ODA se už delší dobu dramaticky podepisuje i na jejím běžném provozu.
Pod vedením Jana Kalvody ODA proslula nákladným životem - sídlila na lukrativním místě v centru Prahy, pořádala večírky na parnících, sekretariáty byly plné zaměstnanců aparátu a spousta jich byla i v regionech. Sponzoři se předháněli, v roce 1996 měla ODA mezi politickými stranami dokonce primát: obdržela přes padesát milionů na darech.
Dnes má strana jen čtrnáct zaměstnanců, kteří sedí na Smíchově, rozprodává majetek (loni tak získala přes dvě stě tisíc korun) a to, co jí zbylo, nemá ani pojištěno. O sponzorech si už může nechat jen zdát, loni od nich dostala 42 tisíc.
Všichni ti, kteří jsou odpovědní za finanční skandály strany z uplynulých let, přitom ODA dávno opustili a věnují se podnikání. Ať už je to bývalý šéf Kalvoda, někdejší místopředsedové Vladimír Dlouhý, Libor Kudláček či Karel Ledvinka.
"Myslím, že ti, co z ODA odešli, na tyto problémy zcela zapomněli. Hodili je za hlavu," posteskl si Kroupa. "Že to na mě spadlo, mě může mrzet, ale nijak mi to nepomůže."
"Kdyby ODA byla podnikem, a ne stranou, tak je pravda, že bychom byli v krachu. Ale my jsme strana s politickou perspektivou, takže je reálná naděje situaci vyřešit," tvrdí Kroupa.
ODA pyká za svůj obrovský dluh z doby před volbami v roce 1992, kdy si vzala dvaapadesátimilionový úvěr u později zkrachovalé Kreditní a průmyslové banky. Nejenže ho dodnes nesplatila, ale zveřejnění pochybných okolností, za nichž úvěr získala, srazilo před volbami 1996 preference ODA na hranici volitelnosti. O dva roky později se k tomu přidal finanční skandál s fiktivním sponzorem TMC z Panenských ostrovů a zdecimovaná aliance už raději ani nešla do voleb.
Tím přišla o možnost zahojit se díky státnímu příspěvku za získané hlasy a začala se topit v dluzích.
Občanská demokratická aliance dnes může být vděčná České pojišťovně, která v roce 1995 převzala od zkrachovalé Kreditní a průmyslové banky pohledávku strany. Pojišťovna šla ODA tak na ruku, že strana může svůj dluh splácet tak dlouho, jak bude chtít.
"Dohodli jsme se, že splácíme z každého našeho příjmu deset procent. Jednáme o další formě řešení," řekl Kroupa.
Aliance měla loni příjmy čtyři miliony sto tisíc korun (tři a půl milionu z toho je státní příspěvek za senátory). Pokud by Česká pojišťovna nezměnila podmínky a ODA v průměru dál "vydělávala" tolik co loni, svůj dluh, který dnes činí přes 45 milionů, by splatila za sto deset let. (Nepočítaje v to úroky) Jestli by takto Česká pojišťovna pomohla v nouzi každému dlužníkovi, není jasné. Mluvčí společnosti Michal Urban odmítl cokoli o vztahu pojišťovny a ODA říct: "Nemůžeme k tomu nic zveřejnit. Je to mezi námi a klientem." Šéf ODA Kroupa míní, že pojišťovna může být vlastně ráda, že strana svůj dluh uznává a alespoň po "kapkách" ho splácí.
"Měli jsme možnost stranu rozpustit a založit si novou. Tím bychom se finanční zátěže zbavili. Pojišťovna by dluh musela odepsat. My jsme se zachovali jako solidní dlužník a v mezích možností se snažíme dluh splácet," uvedl Kroupa.
Kdyby se nenaplnil Kroupův očekávaný volební úspěch, není možné vyloučit, že si vedení ODA řekne: Už to nemá cenu.
Nemáme z čeho žít, tak to zabalíme. V tom případě by pak pojišťovna mohla dluh definitivně smazat, zahrnula by ho do ztrát a podepsalo by se to na jejím hospodářském výsledku.
Finanční nouze ODA se už delší dobu dramaticky podepisuje i na jejím běžném provozu.
Pod vedením Jana Kalvody ODA proslula nákladným životem - sídlila na lukrativním místě v centru Prahy, pořádala večírky na parnících, sekretariáty byly plné zaměstnanců aparátu a spousta jich byla i v regionech. Sponzoři se předháněli, v roce 1996 měla ODA mezi politickými stranami dokonce primát: obdržela přes padesát milionů na darech.
Dnes má strana jen čtrnáct zaměstnanců, kteří sedí na Smíchově, rozprodává majetek (loni tak získala přes dvě stě tisíc korun) a to, co jí zbylo, nemá ani pojištěno. O sponzorech si už může nechat jen zdát, loni od nich dostala 42 tisíc.
Všichni ti, kteří jsou odpovědní za finanční skandály strany z uplynulých let, přitom ODA dávno opustili a věnují se podnikání. Ať už je to bývalý šéf Kalvoda, někdejší místopředsedové Vladimír Dlouhý, Libor Kudláček či Karel Ledvinka.
"Myslím, že ti, co z ODA odešli, na tyto problémy zcela zapomněli. Hodili je za hlavu," posteskl si Kroupa. "Že to na mě spadlo, mě může mrzet, ale nijak mi to nepomůže."
