Místopředseda KDU-ČSL Cyril Svoboda, který je jedním z hlavních iniciátorů změny dosavadního způsobu volby hlavy státu, věří, že odpor ODA není zásadní. "Neshodu v tomto bodě nevidím jako fatální," řekl na čtyřkoaliční konferenci v Praze, která byla právě přímé volbě prezidenta a jeho postavení v politickém systému věnována.
Proti jsou opozičně-smluvní strany
Proti přímé volbě jsou také dvě nejsilnější strany v zemi - ODS a ČSSD. Přesto lidovci věří, že přímou volbu prezidenta prosadí. "Jsem přesvědčen, že se přímá volba nakonec podaří, protože věřím, že i ostatní politické strany vnímají, co si lidé skutečně myslí. Ti chtějí přímou volbu," uvedl Cyril Svoboda. "Chci, aby každý, kdo chce být prezidentem, přišel a každého občana požádal o hlas. Úřad prezidenta republiky je příliš cenný na to, aby se stal předmětem dohod politických stran," uvedl v pátek v odpovědi na jednu z otázek čtenářů při internetové diskusi na iDNES.
Jediným z opozičních stran, kdo připustil přímou volbu prezidenta, byl zatím místopředseda ODS Ivan Langer. Váže ji však na zásadní rekonstrukce ústavního pořádku. "Musel by být zredukován dvoukomorový parlament na jednokomorový a zaveden kancléřský systém," řekl. Nevyloučil, že by se takový záměr mohl objevit ve volebním programu ODS.
Cyril Svoboda se však nedomnívá, že by se musely měnit pravomoci prezidenta voleného občany. "Zavedení přímé volby nemusí znamenat automaticky velké změny Ústavy či změny jeho pravomocí. Stačí se podívat na Rakousko nebo Slovensko," uvedl Svoboda.
Čtyřkoaliční konference se koná v pražském paláci Charitas. Vystoupí na ní odborníci na ústavní právo nebo ti, kdo se s fungováním prezidentského úřadu důkladně seznámili na vlastní kůži. Bude mezi nimi například ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Pavel Fischer a jeho předchůdce, politolog Jiří Pehe.
 Graf ukazuje, že téměř dvě třetiny obyvatel si přejí přímou volbu prezidenta (3. června 2000) |
